Menu

Obec Chválenice
Chválenice
Kostel svatého Martina

Katolický básník a patriot Miroslav Němec

prof. PhDr. Viktor Viktora, CSc., PhDr. Hana Dobrá, Jiří Sankot

němec

Miroslav Němec s maminkou před domem č. p. 60 na konci 60. let

Studia a krátká učitelská kariéra

Miroslav Němec se narodil 12.2.1917 ve Chválenicích, kde bydlel celý život. Jeho otec Benedikt byl truhlářem, matka byla dcerou chalupníka z Nezbavětic. Rodina ještě obdělávala asi dva ha polí. Strýcem Miroslava Němce byl kněz Bohumil Němec (*1868) a nevlastním strýcem hudebník a profesor hudby František Němec (*1825), téměř o sto let starší než Miroslav.

Miroslav Němec studoval na plzeňském klasickém gymnáziu, kde maturoval roku 1937. Pak odešel do Prahy, kde se stal poslu­chačem na filosofické fakultě a věnoval se oboru čeština - filozofie. Studium přerušené uzavřením vysokých škol dokončil po válce. Za okupace učil tři roky na učňovských školách v Praze a v Plzni. Po válce působil jako profesor na gymnáziích v Podbořanech, v Bí­lině, v Duchcově.

Studentem bohosloví a politickým vězněm

V roce 1947 se přihlásil ke studiu na bohoslovecké fakultě Palackého univerzity v Olomouci, kde dokončil šest semestrů, než byla fakulta uzavřena. Vrátil se do Chválenic, kde byl oporou své staré mamince. Pracoval manuálně jako pomocný dělník na Plzeň­sku (na stavbách bytů, v rudném průzkumu, na poštovní překládce). Dva roky strávil ve vězení pro aktivní účast na nedovolených pod­nicích Katolické akce. Nejprve byl odsouzen s celou skupinou Krajským soudem v Plzni roku 1954 na tři roky (mezi odsouzenými byl rovněž malíř František Šlégl, který pak během šedesátých let měl ve Kdyni zásadní podíl na vzniku a rozvoji objevné výtvarné techniky – aradekoru). Miroslav Němec si trest odbýval v táboře „Svatopluk“ u Horního Slavkova. Domů se ale vrátil v roce 1955. Pracovat mohl zase jen manuálně. Podruhé byl zatčen začátkem března 1961 a souzen v červenci u Krajského soudu v Plzni spolu se sestrou Olgou Roztočilovou z Rokycan a odsouzen za podvracení republiky ke 4 rokům vězení za účast v organizaci Společenství vedeném Vladimírem Neuwirthem z Opavy. Byl vězněn ve Valdicích a propuštěn na amnestii v květnu 1962.  Byl plně rehabilitován až roku 1990.

tomanovi

Miroslav Němec s maminkou a rodiči přítele Fortunáta Tomana na konci 60. let

60. léta, normalizace a závěr života

Do Plzně se dostal v 60. letech jako zaměstnanec Zápa­dočeského muzea a plzeňské pobočky Archeologického ústavu ČSAV. V letech 1968-1973 vyučoval na gymnáziích v Plasích a Rokycanech. Po r. 1973 byl ze školní služby propuštěn pro své náboženské přesvědčení. V roce 1974 znovu žádal o povolení studia bohosloví, ale neuspěl. Až do svého pensionování v roce 1977 byl zaměstnán jako vrátný v Dopravním závodě spojů. Zemřel 10.2.1999 na zápal plic v janov­ské plicní léčebně.

Básnická tvorba Ládi Pecha

Již od mládí publikoval ve studentském časopise S35 a S 36. Časopis redigovaný dvacetiletým Josefem Koenigsmarkem (1916 - 1993) měl blízko k uměleckým názorům E. F. Buriana. Nepatřil mezi klasická studentská periodika množená pomocí hektografie, ale byl díky vzhledu a obsahu srovnáván i s časopisy „dospělých“. Miroslav Němec si jako básník zvolil pseudonym Láďa Pech. Roku 1936 vydal sbírku básní"Oddechy noci" a tím se přiřadil k dílu své generace - po bok Josefa Koenigsmarka a chválenického Jana Bareše (Fortunáta Tomana).

Sbírka Oddechy noci (1936)

V roce 1936 vydal devatenáctiletý Miroslav Němec svou básnickou sbírku Oddechy noci, kterou věnoval svému o devět let staršímu příteli, básníkovi JUDr. Fortunátu Tomanovi. Sbírku doplnila svou ilustrací tehdy sedmnáctiletá studentka plzeňského klasického gymnázia Alena Helmhackerová (1919 - 2010), Miroslavova mladší spolužačka. Alena Helmhackerová byla později nadějnou grafičkou tvořící především pod jménem Alena Koenigsmarková. V roce 1941 se totiž provdala za výše zmíněného básníka a spisovatele Josefa Koenigsmarka. Bohužel, v roce 1969 darovala obraz, připomínající upálení Jana Palacha tehdejší švédské velvyslankyni a ta jej poslala do Švédska po soukromé osobě. Na hranicích byl obraz objeven a StB pak rychle zjistilo autora. Alena Koenigsmarková byla vyloučena ze Svazu výtvarných umělců a nesměla vystavovat. V roce 1990 byla, stejně jako Miroslav Němec, plně rehabilitována. K devadesátým narozeninám obdržela od primátora Plzně zvláštní ocenění, Městskou pečeť. Syn Aleny Koenigsmarkové Alex byl po otci spisovatelem a pro TV Nova napsal pětačtyřicet úvodních dílů seriálu Ordinace v růžové zahradě.

obrázek

Kresba sedmnáctileté studentky Aleny Helmhackerové

Ve stejném roce, kdy vydal sbírku Oddechy noci, napsal Miroslav Němec alias Láďa Pech ke 100. výročí Karla Hynka Máchy báseň Šel kdosi Veliký.

Práce s mládeží a vlastivědná činnost

Ve třicátých a čtyřicátých, šedesátých, sedmdesátých a devadesátých letech 20. století vedl Miroslav Němec, přezdívaný Uncas (podle náčelníka indiánského kmene Mohegánů) chválenické woodcrafterské (zálesácké) hnutí - ať už zálesácký kmen Delawarů (30., 40. a 90. léta) nebo chválenický klub lesní moudrosti (60. a 70. léta). Spolu s přítelem Fortunátem Tomanem založil a vedl Vlastivědné středisko pro Chválenice a okolí při okresním muzeu v Blovicích.

Podobně pozoruhodný je i osud Němcova staršího přítele JUDr. Fortunáta Tomana (1908 - 1993). Toman si za umělecký pseudonym zvolil jméno dědečka Jana Bareše a byl činný jako básník i jako autor pohádek. Příběh tohoto chválenického rodáka a celé jeho rodiny si můžete přečíst zde. Bohužel, v žádné literárně-historické příručce ani ve slovníku spisovatelů se jména Miroslava Němce a JUDr. Fortunáta Tomana neobjevují.

Fotogalerie z života Miroslava Němce a jeho rodiny na Flickru

Pro vstup do fotogalerie v plné velikosti klikněte na následující obrázek, mezi náhledy fotografií můžete listovat přímo zde:

Rodina Němcových 1890–1971

Vzpomínka na Miroslava Němce z r. 2004

V roce 2004 publikoval Mgr. Jan Vladař medailonek Miroslava Němce v historicko-vlastivědném sborníku Muzea jižního Plzeňska v Blovicích nazvaném Jižní Plzeňsko. Jen malá poznámka k příspěvku Jana Vladaře: Miroslav Němec nebyl vězněn ve Valticích, ale ve Valdicích.

Zdroje:

  • VIKTORA, Viktor: Pax iiscum – Chválenice u Plzně, Nezvěstice, In: Plž: Plzeňský literární život, roč. 2010, č. 2
  • DOBRÁ, Hana: Úvod k archivní pomůcce č. 717, Archiv města Plzně, fond Němec Miroslav, prof., NAD 1396, Plzeň 1999

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 2
DNES: 153
TÝDEN: 2320
CELKEM: 6035

Svátek

Svátek má Hedvika

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Mezinárodní den boje proti chudobě
  • Světový den úrazů

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Mobilní aplikace

Aktuální informace od nás
Přímo ve vašem telefonu
Více o aplikaci
Stáhněte si naši mobilní aplikaci na