Titulní strana

Blízko do Plzně i do Brd

Z Chválenice, Želčan a Chouzov je stejně daleko do Plzně (11 km) jako do CHKO Brdy u Hořehled (14 km). Plzeň i Brdy máte při pohledu z Chválenic a jejich nejbližšího okolí skutečně jako na dlani. Do Křivoklátských lesů a na Šumavu je to z Chválenic přibližně padesát kilometrů. Podrobnější informace

Symboly obce

Obec Chválenice má své symboly od konce roku 2014. Jedná se o znak a prapor. Znak i prapor využívají stejnou symboliku odkazující na historii - stříbrnou rozkřídlenou husu a stříbrnou obrněnou paži s mečem. Husa a paže jsou položeny na polceném štítu. Levá polovina štítu je modrá a pravá červená. Bílá, modrá a červená jsou nejen naše národní barvy, ale i barvy šlechtického rodu Černínů z Chudenic, kterému Chválenice a Želčany patřily v 18. století. Tento rod se zasloužil o vznik současného kostela a fary v obci. Více o chválenických symbolech

Tipy pro vaše výlety

V blízkém a vzdáleném okolí Chválenic najdete celou řadu zajímavých míst, která stojí za návštěvu. Vybrali jsme pro vás 133 zajímavostí, které byste si při návštěvě jižního Plzeňska neměli nechat ujít. Tipy na výlety jsou doplněny orientačními mapami. Náměty k nejbližšímu okolí hledejte zde a výlety do vzdálenějších míst zde. Šťastnou cestu !!!

Kostel sv. Martina

V roce 1747 položil hrabě Heřman Jakub Černín z Chudenic základní kámen k baroknímu chrámu sv. Martina ve Chválenicích. Stavitelem byl slavný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Dokončení chválenického kostela se ale proslulý "baumistr" nedožil. Chrám sv. Martina je spolu s kostelem sv. Jana Křtitele v Paštikách u Blatné či kostelem sv. Jakuba Většího v Červeném Kostelci u Náchoda jednou z vrcholných staveb českého venkovského baroka. Více o kostele sv. Martina

Památná Niklojc hruška

5. října 2016 vyhlásil Odbor životního prostřední Městského úřadu ve Starém Plzenci chouzovskou Niklojc hrušku za památný strom. Jde o první památný strom na území obce Chválenice a vsi Chouzovy. Více než dvousetletý osamělý strom v polích na Borkách nad Chouzovy je významným krajinotvorným prvkem. Více o památné hrušce zde.

Chválenické kořeny kardinála Karla Kašpara

Jeho Eminence kardinál dr. Karel Kašpar byl v letech 1931 - 1941 pražským arcibiskupem. Jako Karel Julius Kašpar se narodil 16. května 1870 v Mirošově u Rokycan podučiteli místní dvoutřídní školy Jánu Kašparovi a dceři místního truhlářského mistra Josefa Heidelberga Filippině. Karlovými prarodiči z tatínkovy strany byli Josef Kašpar, domkář a půlsedlák z Chválenic č. p. 42, a Kateřina, dcera domkáře Soukupa z Chválenic č. p. 21. Čtěte více

NOVINKY

Projektant vodovodních přípojek

Václav Zdvořáček, tel.: 602 478 425,
e-mail: v.zdvoracek@seznam.cz

SRAZ RODÁKŮ A OBČANŮ PŘELOŽEN

Milí spoluobčané a příznivci obce Chválenice. Vzhledem k nestabilní a nejisté hygienické situaci a především kvůli ochraně našich seniorů jsme se po delší diskusi rozhodli přeložit letošní sraz rodáků a občanů na příští rok. Sraz rodáků a občanů se měl uskutečnit 24. října. Situaci budeme sledovat a o datu náhradního termínu vás budeme včas informovat. Věříme, že naše rozhodnutí pochopíte a budeme se těšit na setkání v roce 2021. Vaše Obec Chválenice

Rodiště českého Berlioze

Seznamte se s Františkem Němcem, téměř neznámým hudebním skladatelem, pedagogem dvou významných evropských konzervatoří a houslovým virtuozem, prvním ředitelem charkovského oddělení Ruské hudební společnosti, pocházejícím z velmi chudé chválenické rodiny. Ve své době byl zván "český Berlioz". Více zde.

Kněz Josef V. Tangl

Josef Vendelín Tangl působil v letech 1859–1909 ve Chválenicích jako kněz, při tom byl blovickým okresním starostou, rokycanským arcibiskupským vikářem a staroboleslavským čestným kanovníkem. Pro celý region měl velký význam při zakládání hasičských spolků, zavádění moderních způsobů hospodaření a rozvoj vzdělanosti.  Více o J. V. Tanglovi zde

Rodák, kterému se poklonil slovinský prezident

Chválenický rodák, kněz Bohumil Němec (1868–1931) žil v dnešním Slovinsku. Byl oporou gorickému arcibiskupovi v jeho snaze udržet slovinský jazyk a kulturu v náročných podmínkách italského fašistického režimu. Po policejním výslechu v roce 1931 zemřel. Více o rodákovi čtěte zde.