Vlastivědné středisko pro Chválenice a okolí

Jiří Sankot

• Vznik a činnost vlastivědného střediska
• Zásady chválenického vlastivědného střediska
• Sešit vedení pro schůzky vastivědného střediska

Vznik a činnost vlastivědného střediska

V lednu 1967 založili chváleničtí občané Miroslav Němec a JUDr. Fortunát Toman Vlastivědné středisko pro Chválenice a okolí. Ve středisko se přeměnil dosavadní vlastivědný kroužek, který oba přátelé vedli již od první poloviny 60. let. Vlastivědná práce byla Miroslavem Němcem ve skutečnosti započata již koncem 50. let, po propuštění z vězení, ale počátkem 60. let byla přerušena novým uvězněním.

Vlastivědný spolek si stanovil za cíl ochranu místních památek, zřízení malého muzea v obci, sběr starých předmětů, nahrávání zanikajících písní od starých zpěváků, zapisování povídek a pověstí, sběr starých nástrojů a nářadí. Nadšený amatérský archeolog Miroslav Němec prováděl s několika hochy sdruženými ve vlastivědném kroužku archeologické průzkumy při různých stavebních výkopech, na zahradách a na polích. Nacházeli skutečně různé střepy nádob pocházející z raného a vrcholného středověku i z novověku. První úspěšné povrchové sběry probíhaly v roce 1966 za Kabelovic stodolou č. p. 12, kde JZD tehdy stavělo přístavek na čistící stanici a sušárnu obilí. Staré střepy  byly nalezeny také na zahradě Nolčových (č. p. 2) a na Hejskojc poli nade vsí. Významné bylo také pátrání střediska na farském dvoře. Všechny tyto výzkumy souvisely s pátráním střediska po zaniklé Sěmislavově tvrzi ze 13. století. Zároveň probíhal i průzkum v lokalitě Babše, kde se měla nacházet zaniklá středověká ves Zboží.

Vlastivědný spolek pracoval pod dohledem dlouholetého ředitele Archivu města Plzně PhDr. Miloslava Bělohlávka a také pod patronátem Karla Škrábka, ředitele muzea v Blovicích. Karel Škrábek při zakládání spolku 15. ledna 1967 představil i zásady chválenického vlastivědného střediska:

1. Při nálezu nevykopávat ani neodkrývat staré hroby nebo mohyly bez přizvání odborníka. Stalo se, že neodborné zacházení způsobilo mnoho škod. Neodborné odkrytí poruší uložené věci a někdy i zničí
2. Velmi náročná a složitá je činnost v oblasti historie. Je nutné zachytit vše, co se k obci vztahuje, neboť i novodobé události budou po odstupu let historií, a kdyby se teď opomíjely, uniklo by mnoho událostí. Nezabývat se pravěkem, tuto historii nutno přenechat odborníkům.
3. Činnost v oblasti přírodovědy má velký význam pro všechny členy a celou veřejnost. Je nutno chránit vzácné stromy, které se nacházejí na pozemcích obce. Je třeba lidem připomínat, aby se neničily rostliny, některé již vzácné. Také o ochraně ptactva je třeba hovořit.

​V závěru své řeči Karel Škrábek vyjádřil přání, aby se u mladých zájem o spolek udržel a nezapomínali pro jiné koníčky na práci pro obec.

PhDr. Miloslav Bělohlávek (vlevo) a Karel Škrábek (vpravo)

Společenské a politické poměry po roce 1968 však projektu vlastivědného spolku nepřály. Oba protagonisté se kvůli hlubokému katolickému přesvědčení nacházeli do roku 1989 na černé listině normalizačního režimu. Přestože jejich zásluhou vznikla v roce 1975 publikace 700 let Chválenic, nesměli být mezi jejími autory ani iniciátory uvedeni. Mezi autory je však celá řada Němcových přátel, například již zmíněný PhDr. Miloslav Bělohlávek.

Není divu, že režimem bojkotovaná činnost spolku během 70. a 80. let postupně odezněla. Miroslav Němec zůstal nicméně v kontaktu s významnými regionálními archeology a historiky, přičemž pomáhal při jejich bádání v okolí Chválenic a sám pokračoval v archeologických výzkumech a plodné vlastivědné práci. Jeho zásluhou byl v letech 1980 - 1988 proveden průzkum farského dvora ve Chválenicích a stavby dnes známé jako tzv. kaplanka. V roce 1984 proběhl díky Miroslavu Němcovi archeologický výzkum na místě zaniklé tvrze a vsi Džbánek.

Sešit vedený Miroslavem Němcem pro schůzky vlastivědného střediska

Karta se zakreslenými nálezy vlastivědného kroužku z Hejskojc pole (1966)