Menu

Obec Chválenice
Chválenice
Kostel svatého Martina

Významní chváleničtí faráři

Boží těloPři Božím těle ve Chválenicích za první republiky

Tato kapitola slouží čtenáři jako stručný průvodce po jménech všech dosud známých farářů, které chválenické beneficium v minulosti mělo. Příběhy některých kněží byly blíže zpracovány. Na tyto příběhy budete přesměrováni po kliknutí na jednotlivé odkazy v kapitole. Každý chválenický farář dělal pro své beneficium v rámci možností vše, co mohl. Nelze tedy říci, jestli byl daný kněz více či méně významný. Spíše máme o některých farářích více informací než o jiných.

Mezi chválenickými duchovními vyniká osobnost P. Josefa Vendelína Tangla, jehož činnost ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století mnohonásobně přesáhla rámec působení běžného venkovského faráře.

Úplně první známé jméno chválenického faráře je Richold a pochází z poloviny 14. století. Ustavení Richoldova nástupce Jindřicha řečeného Kabáta, dosavadního faráře v Dubči, vyvolalo roku 1377 velký spor mezi vladykou Vilémem z Pušperka a pány z Homberka. Po Jindřichově smrti v roce 1383 byl farářem Jakub z Prostiboře, následovaný roku 1395 farářem neznámého jména. Okolnostem působení prvních chválenických farářů se věnujeme v samostatné kapitole zde.

Během husitských válek si svou horlivostí a vzdělaností získal mimořádný věhlas P. Blažek z Dobřan, jehož rukopisná díla dnes zdobí nejvýznamnější knihovny v naší zemi.

Další zmínky o chválenických farářích pocházejí až ze druhé poloviny 16. století. Prvním z nich je farář Ondřej, který v roce 1566 věznil pohořelé želčanské sedláky Bláhu Šemera a Jana Landshauta pro neplacení desátků. Nevíme, zda další dva chváleničtí faráři Jan Starý (1569–1570) a Jan Kralovický (1571) byli totožnou osobou nebo nikoliv. Nicméně i oni se s Želčanskými na přelomu 60. a 70. let 16. století přeli o placení desátků. Podle pozdějších zjištění kronikářů je roku 1573 ve Chválenicích stále připomínán farář Jan. Prostopášný farář Jan Matheol (1583) je znám svými sklony ke konfliktům a láskou k alkoholu. V 16. století jsou ve Chválenicích ještě zmiňováni faráři Jakub (1587) a Jiří (1589).

V 17. století známe dvě jména chválenických farářů. V roce 1659 zemřel P. Daniel Boháč rodem ze Želčan, který úřad zdejšího kněze vykonával asi do roku 1630. Začal vést první matriky, které se však do dnešních dní nedochovaly. Za Daniela Boháče také farnosti připadlo několik pozemků v Želčanech – Chlumek, Skála a U Manskýho dvora. Po smrti faráře Boháče se stal chválenickým farářem P. Jan Podhorský. Působení těchto dvou farářů není zatím blíže zpracováno.

Po smrti faráře Jana Podhorského se v roce 1680 stal duchovním správcem farnosti  P. Sebastian Longinus Tomandl. Po jeho smrti v roce 1716 spravoval farnost P. Josef Václav Fischer. Farář Fischer zemřel v roce 1744 a pravděpodobně jeho zásluhou máme ve Chválenicích dnešní barokní kostel sv. Martina od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Chrám byl stavěn během působení faráře Marka Neupauera. Tento kněz byl po své smrti v roce 1760 posledním farářem pohřbeným v kněžské hrobce starého chválenického kostela. Po Neupauerově smrti spravoval chválenické beneficium farář František Petr Laštovička, který později odešel do Starého Plzence. 

Po F. P. Laštovičkovi se stal v roce 1773 chválenickým farářem P. Václav Antonín Schöttner. Během svého krátkého působení se zasloužil o vybavení nového farního chrámu sv. Martina a významně také ovlivnil duchovní život ve farnosti. Nebyl však příliš oblíbený a musel po sedmi letech rezignovat, přičemž jej v roce 1779 nahradil P. Matěj Freygang. Zásluhou Matěje Freyganga byla roku 1806 postavena nová chválenická fara.

Na přelomu 18. a 19. století spojil celou svou kněžskou dráhu s Chválenicemi Antonín Perták, nejprve kaplan a později farář chválenický. V roce 1787 oslavil ve Chválenicích svou primici a roku 1825 zde jako farář zemřel. Po Pertákovi nastoupil jako farář P. Filip Frank, který se stal jako pravděpodobně první chválenický duchovní osobním děkanem.

V roce 1844 se po Frankově smrti stal farářem P. Filipem Pillmann, který již od roku 1830 ve Chválenicích působil jako kaplan. Farář Pillmann působil ve Chválenicích až do své smrti v roce 1876. Jeho pokračovatelem byl P. Josef Vendelín Tangl, zmíněný v úplném úvodu této kapitoly. Když vikář Tangl v roce 1909 zemřel, stal se chválenickým farářem P. Josef Fukárek.

P. Josef Fukárek byl nucen kormidlovat chválenickou farnost skrze rozbouřené vody 1. světové války a přivést ji až do klidnějších vod, které představoval konec 20. let 20. století. Měl zásluhu také na získání nových zvonů, které nahradily historické zvony zrekvírované za 1. světové války. Od roku 1925 byl osobním děkanem, měl právo nosit synodalie, byl konzistoriálním radou a arcibiskupským notářem.

P. Josef Mudroch, farář v letech 1937–1977, není prozatím zmíněn v žádném souvislém textu, nicméně do historie chválenické farnosti se zapsal ihned na počátku svého působení, když využil nově objevené dokumenty o Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi k propagaci chválenického kostela. Této záležitosti se věnuje následující kapitola.

Odstávky ČEZ

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Munipolis

Munipolis

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:3
DNES:26
TÝDEN:2224
CELKEM:257122

Mobilní aplikace

Aktuální informace od nás
Přímo ve vašem telefonu
Více o aplikaci
Stáhněte si naši mobilní aplikaci na