Výroba kraslic ze sítiny

Mgr. Taťána Martonová

• Zdobení jezerní sítinou
• Materiál
• Pomůcky
• Příprava materiálu
• Postup práce
• Ukázky kraslic zdobených rostlinnou dužinou
• Použitá literatura a originál postupu

Zdobení jezerní sítinou

Takto zdobená vajíčka měla svou specifickou funkci. Zavěšovala se ke stropnímu trámu a sloužila k výzdobě světnice, buď samostatně, nebo ve formě holubičky. Někde se dávala dětem na hraní jako chřestítka či se jimi zdobil vrchol jarního májku. Nejde o všeobecně rozšířenou techniku, má výrazně krajový omezený rozsah tam, kde se v přírodě vyskytovala jezerní sítina. Je dokumentovaná nejen na Blovicku, ale v Čechách také na Litoměřicku, Roudnicku, Nymbursku, Litomyšlsku a Podřipsku, na Moravě ve Slezsku, na Vizovicku, na Blanensku v okolí Černé Hory až k Ochozu u Brna, v okolí Starého Města u Uherského Hradiště a Svatobořicích či Mistříně na Kyjovsku, kde se jim říkalo vajíčka na pověšení. Sítinová vajíčka se vyráběla i na Slovensku - v okolí Bratislavy, Trenčína a na Záhoří.

Jezerní sítina je lidově zvaná šáší - proto se někde této technice říká šáškování. Rostlina roste na vlhkých loukách a pastvinách, v lučních bažinách a mokřinách, ale také při březích stojatých a tekoucích vod. Kvete od června do září. Sítiny je velké množství druhů, ale pro naše účely se používá sítina rozkladitá (Juncus effusus) nebo sítina klubkatá (Junkus conglomeratus).

Rostlina sítina jezerní

Materiál

• Dužina sítiny jezerní
• Látky různých barev a s různými dekory

Dužina jezerní sítiny

Pomůcky

• Vyfouknutá vejce – mohou být i hnědá, neboť celý povrch se oblepí vzorem
• Lepidlo – disperzní lepidlo – Herkules
• Lepící pasta
• Řídké těsto z hladné mouky nebo škrob
• Dřevěná špachtle nebo špejle
• Nůžky nebo nůž
• Mikroténový sáček na sítinu
• Krabice na uskladnění

Pracovní pomůcky

Příprava materiálu

• Sběr sítiny vyžaduje značnou zkušenost. Sbírá se v zimních měsících, kdy je její dužina vyzrálá. Nesmí se sbírat mladá ani vyzrálá, nesmí být přeschlá ani syrová. Sítina se ostříhá co nejdelší a její další zpracování musí proběhnout do tří dnů, jinak dužina zaschne a nepůjde vytlačit ven. Dužina se vytlačuje rozštěpením spodního konce lodyhy nehtem buď palcem nebo dřívkem či špejlí.

Zpracování jezerní sítiny

• Po vytlačení se nechá při teplotě 10–15°C vyschnout a skladujeme v mikroténovém sáčku v krabici. Přeschlá dužina se láme, čerstvá – nevyschlá – dosychá až na vajíčku a vytváří mezery na vajíčku, kterými prosvítá skořápka vajíčka. Při práci můžeme dužinu zvlhčovat rozprašovačem. Dužina se lepí na vejce v přírodním stavu, lze ji však barvit textilními barvami za studena a dužinu tak kombinovat do různých geometrických vzorů. Stříháním na krátké válečky můžeme tvořit i rostlinný vzor. Technika lepení jezerní sítinou je efektní, neumožňuje však osobitý rukopis a škála ornamentů je omezená na spirály, kroužky, vlnovky, vodorovné linie a jejich vzájemnou kombinaci, popřípadě kombinaci s textiliemi – barevnými sametkami, lemovkami, ústřižky látek, barevnou vlnou apod.

Sametky, stužky a porty

Postup práce

• Dírkami provlečeme tenkou stužku na zavěšení, na spodním konci můžeme stužku přilepit nebo zavážeme na uzel. Pokud použijeme textilie, dbáme na barevnou sladěnost stužky s použitými textiliemi.

Provlečení stuhy výfukem vajíčka

• Na skořápku vajíčka naneseme trochu lepidla a dřevěnou špachtlí rozetřeme po povrchu.

Nanášení a rozetření lepidla na plochu vajíčka

• Při nejjednodušším vzoru, kterým je spirálovité omotání dužiny kolem celé plochy vajíčka, začínáme na vrchním konci vajíčka a postupně kolem dokola motáme dužinu těsně vedle sebe.

Začátek spirálovitého namotávání dužiny od horního konce vajíčka

• Napojování dužiny provádíme na vajíčku šikmým zastižením nebo uřezáním konce dužiny a protilehlým šikmým zaříznutím napojovací dužiny na podložce.

Šikmé seříznutí na vajíčku (vlevo) a protilehlé seříznutí na podložce (vpravo)

• Šikmými konci provedeme napojení a pokračujeme v práci postupným nanášením lepidla a motáním dužiny kolem vajíčka až do konce.

Napojení dužiny (vlevo) a spirálovité namotávání dužiny (vpravo)

• Takto můžeme sítinu lepit v proužcích, stáčet do spirál, kroužků, závitnic nebo různých vlnovek, srdíček, popřípadě můžeme tvary různě kombinovat.

Různé vlnovkové a spirálové motivy

• Dužinu můžeme doplňovat barevnými sametkami, šňůrkami, prýmky, vyšívanými stuhami či kousky textilií. Z obarvené dužiny lze stříhat nízké špalíčky s v pásech skládat do tvarů kytiček. Při použití textilií nejprve lepíme textilie, potom dužinu, která má v tomto případě funkci doplňkovou. Z textilních ústřižků lze vytvářet i figurální vzory – v minulosti krojové figury.

Ukázky kraslic zdobených rostlinnou dužinou

Fotografie sítinových vzorů na kraslicích ze současnosti

Zdobení jezerní sítinou je velice efektní. Regionální zvláštnosti spočívají ve způsobu nalepování dužiny a v její kombinaci s textilním materiálem. Stejným principem lepíme vajíčka i bezovou duší (dužina z větve černého bezu).

Kresby slovenských a českých vzorů na kraslicích

Sbírka sítinových kraslic z r. 1911, uložených v Západočeském muzeu v Plzni (zdroj: Plzeňsko, List pro vlastivědu západních Čech, rok 1929)

Použitá literatura

• Orel Jaroslav, O kraslicích, Uherské Hradiště 1973 
• Večerková Eva, Kraslice, Brno 1997 
• Vondrušková Alena, Skopová Kamila, Kraslice a velikonoční ozdoby, Praha 2004 
• Večerková Eva, Malované vejce – O kraslicích v českých zemích, Brno 2013 
• Dejte vajíčko malované, Květen, Kolekce 1/1991, č. 132 
• Brahová Marie, České kraslice, 1993

Originál metodického postupu Mgr. Taťány Martonové najdete zde.