Naše obec na historických mapách

Nejstarší českou tištěnou mapu vydal v roce 1518 v Norimberku Mistr Mikuláš Klaudyán. Na mapě najdete jen velká města a hrady - mezi nimi také Radyni. Mapa byla ještě stranově obrácená.

Criginerova mapa z roku 1568 se příliš od Klaudyánovy mapy neliší, s tím rozdílem, že je již stranově orientována tak, jak jsme zvyklí.

Mapa Pavla Aretina z roku 1619 byla vytvořena již na základě skutečného měření. Je také podrobnější než dvě předchozí. Poprvé zde najdeme i menší města a hrady - Dobřany, Šťáhlavy, Vlčtejn. Chválenice, Želčany a Chouzovy zde ale ještě nebyly vyznačeny.

Mapa zeměměřiče Johanna Georga Vogta z roku 1712 si zakládá na silniční sítě. Na mapě jsou poprvé vyznačeny Chválenice.

Müllerova mapa z roku 1720 je první skutečně podrobnou a přesnou mapou. Jsou zde vyznačena i menší sídla včetně Chouzov a Želčan.

Podkladem pro I. vojenského mapování (také zvané "josefské") z let 1764 - 1783 byla Müllerova mapa z r. 1720. Mapa byla zvětšena, důstojníci vojenské topografické služby podle ní jezdili na koních krajinou a od oka do ní zakreslovali další deta

Mapy II. vojenského mapování, Františkova, byly mnohem přesnější než mapy z josefského mapování. Vycházely z map stabilního katastru a pomohlo jim také zavedení triangulace.

Mapy III. vojenského mapování, františko-josefského, z let 1877 - 1880 byly doplněny topografickými značkami, kótami a vrstevnicemi. Poprvé se zde také objevuje nedávno vybudovaná železniční trať.

Palackého mapa měla být vydána původně již v roce 1848, ale souhrou okolností spatřila světlo světa až v roce 1876. Protože byla původně plánována jako příloha knihy Popis Království českého, nezaměřuje se na geografické detaily.

Detail rakousko-uherské vojenské mapy z doby před 1. světovou válkou (1910)

Detail československé vojenské mapy ze 30. let

Detail vojenské mapy z doby nacistické okupace. Mapa je zajímavá tím, že jsou zde vyznačeny hranice Protektorátu Čechy a Morava s Německem. Německé hranice se Chválenicím přiblížily na 5 km vzdušnou čarou.

Topografická mapa z roku 1952