Jiří Sankot
Mezi léty 1798 a 1800, během Napoleonských válek, prošlo Čechami cestou do Německa a Itálie či při návratu do vlasti po několika trasách téměř padesát tisíc ruských vojáků pod velením generála Suvorovova. Byli spojenci Rakouska v rámci protinapoleonské koalice. Z knihy Ruská vojska u nás v letech 1798 – 1800, … od Čestmíra Amorta z r. 1954 se dozvídáme podrobnosti o pobytu ruských vojáků v našem kraji. Například pluk donských kozáků několik týdnů nocoval ve vsích na okraji brdských lesů. Další pluky pobývaly kolem Starého Plzence a v celém okolí Plzně.
Uniformy ruských vojáků v době napoleonských válek
Podle Pamětí města Plzně navštívili ruští vojáci město a jeho okolí dvakrát během roku 1799. 23. července 1799 táhli krajem, a dokonce i přes Plzeň, mušketýři a dělostřelci pod vedením generála Essena III. Jejich cílem byla Itálie. V prosinci se ruští vojáci stejnou cestou vraceli do vlasti. Návrat byl nařízen ruským carem v listopadu 1799 poté, co se začala pod Napoleonovým tlakem rozpadat vojenská aliance s Rakouskem. Ruské vojsko vedli generalissimus Alexander Vasiljevič Suvorov (1729 - 1800) a generální poručík Andrej Ivanovič kníže Gorčakov (1779 - 1855).
Generál A. V. Suvorov (vlevo) a generálporučík A. I. Gorčakov (vpravo)
15. prosince přenocovali ve Stodě, kde se velitelé ubytovali na Staré poště. Druhý den ráno se vojsko přemístilo do Plzně, kde bylo pro velitele připraveno slavnostní přijetí. A. V. Suvorov se 16. prosince ubytoval v hostinci U Bílé růže vedle plzeňské radnice a zdržel se zde do 18. prosince 1799. Na domě je dnes česko-ruská pamětní deska. Vojsko pokračovalo v cestě do Prahy a Krakova.V pamětní knize královského města Plzně se uvádí, že se vojsko pod vedením generála Suvorova vracelo k Rýnu mezi 16. a 27. lednem 1800 a část vojska zůstala ve městě přes zimu. Tato informace je v rozporu s všeobecně známými skutečnostmi - Podle nich měl stařičký Suvorov v Krakově předat velení a odcestoval do St. Petersburgu. Zde po těžké cestě onemocněl a počátkem května 1800 zemřel.
Jak již bylo uvedeno, Suvorovovi vojáci byli ubytováni ve všech okolních obcích, a tedy i ve Chválenicích pobývali dva důstojníci, 38 řadových vojáků a 14 koní. Dá se předpokládat, že byli ubytováni v tehdy jediné chválenické krčmě, U Kašparů. Chválenice se naopak vyhnuly ubytování francouzských válečných zajatců. Ti byli do Svatojánského trhu v r. 1800 drženi v Plzni a během trhu byli rozvezeni do okolních obcí, konkrétně do Litic a do Křimic.
Válka se znovu připomněla v roce 1813, kdy krajem táhlo saské vojsko a zároveň ustupovali francouzští vojáci po bitvě u Lipska. Saští vojáci dorazili do města 24. dubna 1813 a zdrželi se do druhého dne. Ve městě nocovalo 463 mužů a 367 koní. Na plzeňském panství se tehdy nacházelo celkem 1944 mužů, 2068 koní a saský generální štáb. Na křimickém a malesickém panství se nacházelo dalších 1228 mužů a 1424 koní. Šťáhlavskému panství se vojenská návštěva vyhnula.
V roce 1815, v souvislosti s bitvou u belgického Walterloo, procházelo Plzní a jejím okolím opět ruské vojsko. Tažení trvalo od 8. do 15. června a vojáci se ve městě zdrželi vždy jeden den. Ruské vojsko nyní pochodovalo v 5 oddílech a v celkové síle více než 45000 mužů.