Bitva u Losiné roku 1620

Alexander Berndorf, Jiří Sankot

V říjnu 1620 vrcholila v našich zemích tzv. česká válka, úvodní dějství války třicetileté. Do osudové bitvy na Bílé hoře zbýval jediný měsíc, když se tři velké proudy vojenské proudy valily z jihovýchodu směrem k Rokycanům a Plzni. Ušetřeno nezůstalo ani okolí Chválenic. Od Tábora k Rokycanům postupovalo stavovské vojsko Kristiána z Anhaltu, zatímco od Vodňan na Plzeň postupovaly dva voje – císařské vojsko hraběte Karla B. Buquoye a spojené vojsko Katolické ligy vedené Maxmiliánem Bavorským. 6. října 1620 došlo nejprve ke střetu mezi císařským a stavovským vojskem u Hvožďan na Blatensku.

10. října přitáhl Buquoy od Zelené hory do Blovic a dále, na pozvání hraběte Vratislavského z Mitrovic, k nedalekému Poříčí. Rozložil se táborem nad mě­stečkem směrem k Lipnici a na panském Popluží, osetém pšenicí. Nižší důstoj­níci zůstali v ležení a vyšší se ubytovali ve městě. Samotný Buquoy se usadil jako host na poříčském zámku. Vojsko v obci zůstalo pět dní. Mezitím přednesli veliteli císařského vojska farář Malášek spolu s hraběnkou Salomenou, chotí Adama hraběte Vratislavského z Mitrovic, naléhavé stížnosti na to, co vytrpěli od poříčských nekatolíků. Buquoy se na základě těchto nářků rozhodl poříčské obyvatelstvo ztrestat a rozkázal městečko na několika stranách zapálit. Protože obyvatelé ze strachu před pomstou z města utekli, nebylo nikoho, kdo by požár hasil. Poříčí tak lehlo popelem. Od té doby nazývalo se Poříčím Spáleným.

Dva dny před Buquoyem dorazili do Blovic i vojáci Katolické ligy, vedení Maxmiliánem Bavorským. I oni se 10. října 1620 vydali na pochod, pravděpodobně přímo přes Želčany a Chválenice, směrem k Plzni.  Na noc se utábořili v Losiné. Výšina Skalky nad obcí byla v nejisté době výhodnou pozorovatelnou, ze které měli přehled o dění v okolí krajině. Přesto byla dne 11. října ligistická vojska v Losiné přepadena a zaskočena uherskými jezdci, spojenci stavovského vojska. Uhři využili zdržení Buquoyových vojsk v Poříčí a porubali asi 100 mužů a způsobili takové zděšení, že se Bavoři dali na útěk a zanechali tu velkou kořist. 10 praporců ukořistěných v Losiné dala pak uherská jízda českému králi Fridrichu Falckému darem. O měsíc později, 7. listopadu 1620 zahájila srážka uherské jízdy s císařským vojskem bitvu na Bílé hoře u Prahy. Jak bitva dopadla a jaké měla osudové následky pro naši zemi, dobře víme.