Zajímavosti v nejbližším okolí

Barokní kostel sv. Martina ve Chválenicích byl postaven Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem v letech 1747 - 1752 na místě staršího zchátralého kostela. K. I. Dientzenhofer pobýval na stavbě kostela několik dní dokonce jako dozor. Dostavby kostela se však ned

Vchod do krypty s hrobkou hraběte Heřmana Jakuba Černína z Chudenic (1706 - 1784) v presbytáři chválenického kostela: Heřman Jakub Černín z Chudenic osobně položil základní kámen k novému, baroknímu kostelu sv. Martina a byl jeho štědrým patronem. V roce

Na bývalý hřbitov kolem kostela sv. Martina ve Chválenicích dnes upomínají pouze dva hroby - hrob rokycanského vikáře P. Josefa Tangla (farářem 1877 - 1909) a P. Josefa Fukárka (farářem 1910 - 1933). P. Josef Tangl byl mj. čestným kanovníkem starobolesla

Dvě klasicisní budovy na chválenické návsi - v popředí fara z roku 1806, v pozadí škola z roku 1827. Budova školy byla přestavěna a zmodernizována ve 2. polovině 20. století. Položení základního kamene nové chválenické školy se zúčastnila rodina Christián

Klasicisní budova fary na chválenické návsi: Faru nechal postavit syn Heřmana Jakuba Černína, Vojtěch hrabě Černín z Chudenic (1745 - 1816). Na místě fary se do té doby nacházela stará farní srubová sýpka na obilné desátky. Protože se část farní budovy na

Na budově chválenické fary se nachází alianční znak Jana Vojtěcha Prokopa hraběte Černína z Chudenic (1746 - 1816) a jeho první manželky Marie Josefy hraběnky z Thunu a Hohensteinu (1740 - 1810). Pod znakem je latinský nápis "ADALBERTI COMITIS CZERNI

Detail aliančního znaku Jana Vojtěcha Prokopa hraběte Černína z Chudenic (1746 - 1816) a jeho první manželky Marie Josefy hraběnky z Thunu a Hohensteinu (1740 - 1810) na budově chválenické fary. Červená a modrá barva jsou dnes i základními barvami obecníh

Pomník obětem 1. světové války u zdi základní školy na chválenické návsi (49.6425667N, 13.4757547E)

Pamětní deska z r. 1932 připomínající někdejšího řídícího učitele a kronikáře Vil. Benedikta Breychu, umístěná na budově chválenické základní školy (49.6427019N, 13.4757225E)

Barokní vjezd a branka čp. 11 U Přibíků ve Chválenicích z roku 1786 (památkově chráněný objekt). V průčelí barokního vjezdu se nachází kresba sv. Václava (49.6426172N, 13.4764036E).

Pomník vůdce prvorepublikové agrární strany Antonína Švehly byla odhalena v září 1938. Během nacistické okupace byl pomník zlikvidován a na jeho místě zůstala pouze zakrslá bříza. Pomník byl obnoven až v roce 1994 (49.6426867N, 13.4761275E).

Jedna z mála roubených stodůlek, které přežily 20. století ve Chválenicích, se nachází v usedlosti U Chmelíků (49.6434039N, 13.4743814E).

Tomanův topol - strom zasazený pravděpodobně ve druhé polovině 20. století v zahradě domu č. p. 55 je již sto let na fotografiích jedním z orientačních bodů ve Chválenicích. Topol pochází přibližně z doby, kdy usedlost koupil obchodník Jan Bareš a založil

Chválenická lípa svobody byla vysazena u chválenického Velkého rybníka 17. října 2015 (49.6457033N, 13.4686200E).

Chválenická lípa svobody byla v roce 2015 odhalena na počest 70. výročí osvobození obce od nacismu (49.6457033N, 13.4686200E).

Křížek na místě tzv. morového hřbitova u chválenického hřiště. Křížek pravděpodobně upomíná na cholerovou epidemii z roku 1832. Velice silně tato epidemie v naší farnosti zasáhla především Nezbavětice (49.6423722N, 13.4640978E).

Nejvyšším bodem okolní krajiny je Farská skála vypínající se severně od Chválenic. Patří do regionální geologické jednotky Barrandien. Farská skála je jednou z mnoha buližníkových vyvýšenin, které vystupují z krajiny všude v okolí. Na některých z těchto

Bláhojc křížek v Chouzovech u silnice do Želčan s kapličkou z roku 1935 (49.6256397N, 13.4753550E)

Jedna z mála zachovaných historický usedlostí se nachází v Chouzovech U Kovárny (49.6234294N, 13.4754219E)

Historický mezník Šťáhlavského a Hradišťského panství z r. 1727 v Chouzovech Pod Stránkou (49.6257892N, 13.4787722E)

Replika mezníku Šťáhlavského a Hradišťského panství v Nyklojc strži - v pozadí jsou zachovány zbytky původního, historického mezníku (49.6245242N, 13.4789975E).

Hraniční mezník nebílovského hraběte Adama Heinricha ze Steinau z roku 1707 je umístěn u cesty na okraji nebílovského obecního lesa v Babších, několik desítek metrů od hranic chválenického katastru (49.6353372N, 13.4447403E).

Hruška Bobek v polích mezi chválenickými Babši a chouzovským Průhonem je pravděpodobně nejstarším stromem na území obce. Podle legendy stála hruška na svém místě již v roce 1830. Kmen původní hrušky je již dutý, ale nové výhonky vytvářejí stále živou koru

Sedlákova lípa je nejstarším a zároveň jediným památkově chráněným stromem v našem nejbližším okolí. Její stáří je odhadováno na 180 - 240 let. Nachází se na katastru obce Nezbavětice, směrem ke Šťáhlavům (49.6616650N, 13.4962386E).

Želčanský novogotická kaplička z roku 1900 byla původně postavena v sousedství obecní kovárny, na místě bývalé želčanské pastušky (49.6287289N, 13.4822911E).

Želčanská lipová alej Republiky byla vysazena v roce 1969 u cesty od želčanského rybníka ke kravínu. Na vysazení se podíleli čtyři želčanští školáci a kronikář obce. Lipky pocházejí z lokality Babše (49.6271442N, 13.4852792E).

Sloup sv. Jana Nepomuckého z roku 1740 u silnice ze Skalek (od Radyně) k rozcestí do Nebílovského Borku a na Planiny. Sloup se nachází v lese Džbánek (neplést s archeologickou lokalitou Džbánek!), na hranici katastrů čtyř obcí - Losiné, Chválenic, Nezbavě

Archeologická lokalita Džbánek pod Farskou skálou. V tzv. Kvíderojc lesíku na hranici katastrů obcí Chválenice a Nebílovský Borek se nacházejí pozůstatky středověké tvrze s příkopem a základy budov hospodářského dvora. V sousedství dvora se nacházela stej

Barokní poutní kaple sv. Vojtěcha na Planinách, kde dodnes probíhají první květnovou neděli poutě z okolí, včetně bývalé chválenické farnosti. V kameni u oltáře jsou podle legendy otištěna kolena biskupa Vojtěcha, který západními Čechami cestoval z Říma r

V sousedství kaple sv. Vojtěcha na Planinách se nachází žulový lom. Historie tohoto lomu sahá oficiálně do roku 1784, ale již v letech 1747 - 1752 zde byl těžen kámen na stavbu chválenického kostela sv. Martina. Podobných lomů bylo v okolí velké množství

Při silnici do Nebílovského Borku na Planinách, přímo proti pomníku kameníkům, se nachází pomník Gustava Habermanna. Šlo o významného sociálně-demokratického politika z období první republiky se silným poutem k Plzeňsku. V roce 1938 bylo rozhodnuto o výst

Na místě dnešní lesní kaple v lokalitě zvané „v Lipí" stával v minulosti dřevěný kříž, později, ke konci 18. stol. zde stál dubový sloupek s obrazem sv. Barbory. Kaple byla vystavěna v roce 1859 nad pramenem „zázračné vody", který lidé z okolí o

Kaplička na návsi v Nezbavěticích, 1,5 km směrem na Šťáhlavy: V obci se 199 obyvateli a čilým společenským životem vyrůstal u prarodičů fotbalový brankář naší reprezentace Petr Čech (49.6550375N, 13.4775383E)

Gotický hrad Vlčtejn, pův. zvaný Vildštejn, je prvně doložen jako rožmberský r. 1362. Nachází se poblíž hlavní silnice z Plzně do Českých Budějovic, 2 km od Želčan. Vznikl patrně na místě starší stavby zmiňované r. 1284. V letech 1421–1446 byl ovládán hus

Turisticky atraktivní obec Nebílovy je prvně zmíněna r. 1327. Zdejší kamenná tvrz byla udržována ještě r. 1624. Po r. 1705 byl za hraběte Adama Heinricha ze Steinau postaven uprostřed obce barokní zámek, dílo Jakuba Augustona. Stavbu tvoří dvě rovnoběžná

Na výrazném návrší západně od Nebílov se nachází osada Prusíny - leží v místech starobylé zaniklé vsi z 12. stol. V dominantní poloze na hřbitově kostel sv. Jakuba Většího gotického původu z r. 1355, barokně přestavěn r. 1750. V kostele je pohřben mj. Ada

SLOUP NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE U NEBÍLOV - 5,6 KM (Naučná stezka Nebílovy): Podle dostupných údajů pochází z doby Heřmana Jakuba Černína z Chudenic, tedy poloviny 18. století: jde také o jeden ze sloupů v okolí, ke kterému se vztahuje pověst o splašených koníc

PRUSINY - kostel sv. Jakuba Většího od západu

V Nezvěstické lokalitě "Pod Zámečkem" je možné navštívit základy někdejší zemanské tvrze, která se v těchto místech nacházela od 14. do 16. století. V polovině 16. století je již označována za pustou, přesto je část jejích základů zachována dodn

Filiální kostel Všech svatých na návsi v Nezvěsticích (49.6403939N, 13.5206119E)

Dům židovské rodiny Slánských v Nezvěsticích: Jde o novostavbu ze 30. let, vpravo od ní stával rodný dům významného československého komunistického politika a člena moskevského zahraničního odboje Rudolfa Slánského, popraveného v roce 1952 během zinscenov

MOST OSVOBOZENÍ V NEZVĚSTICÍCH - Nezvěstice byly v roce 1945 postupně osvobozeny místním národním výborem a dvěma spojeneckými armádami - americkou a sovětskou. V americké zóně se nacházelo centrum obce a železniční stanice, v sovětské zóně čvrť Varta s m

Na nezvěstickém hřbitově se nachází hrobka mlynářské a pekařské rodiny Tylových z nezvěstické čtvrti Varta. Majitel mlýna Josef Tyl byl údajně bratrancem dramatika Josefa Kajetána Tyla (tuto informaci se však zatím nepodařilo podložit zprávami z matrik).

Nezvěstice - Most osvobození

Hrad Radyni založil r. 1356 císař Karel IV. a po sobě ji nechal nazvat Karlskrone. Místo cizího názvu se však vžil český název podle vrchu - Radina. Střed stavby tvoří podélný dvoupatrový palác sevřený na obou kratších stranách dvěma hranolovými věžemi do

Na severním svahu kopce Radyně se nachází hřeben buližníkových skal zvaných Andrejšky, přírodní památka a cvičný horolezecký terén (49.6874956N, 13.4583686E).