Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Rozcestník na další stránky

Vyberte si, kam dále se chcete vydat:

škola

hospodo

region

muze

volný čas

státní

další odkazy

 


Hledáte novou práci?

nabídka


 

Aktuality na Facebooku 

 

  


Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

ZAJÍMAVOSTI V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ

 

Milí občané a návštěvníci Chválenic,

jak již brzy poznáte, je naše obec ideálním místem pro zřízení základny pro rodinné výlety do blízkého i vzdálenějšího okolí. Chválenicko je k tomu předurčeno nejen atraktivní polohou v blízkosti hradních zřícenin, Brd nebo města Plzně, ale také díky celé řadě přírodních a historických zajímavostí a architeltonických památek. V této kapitole najdete inspiraci pro své pěší výlety uvnitř naší obce a do jejího nejbližšího okolÍ. Následující mapa a obrazový průvodce vám přiblíží jednotlivé cíle navržené pro vaše procházky (pro přehled navržených cílů klikněte uvnitř mapy na "Zobrazit na mapy.cz"):

 

Stránka

Barokní kostel sv. Martina ve Chválenicích byl postaven Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem v letech 1747 - 1752 na místě staršího zchátralého kostela. K. I. Dientzenhofer pobýval na stavbě kostela několik dní dokonce jako dozor. Dostavby kostela se však nedožil. Dokončení kostela řídil pravděpodobně jeho následovník Anselmo Lurago. Štědrým patronem kostela byl Heřman Jakub hrabě Černín z Chudenic (1706 - 1784) (49.6431850N, 13.4751967E).

Barokní kostel sv. Martina ve Chválenicích byl postaven Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem v letech 1747 - 1752 na místě staršího zchátralého kostela. K. I. Dientzenhofer pobýval na stavbě kostela několik dní dokonce jako dozor. Dostavby kostela se však nedožil. Dokončení kostela řídil pravděpodobně jeho následovník Anselmo Lurago. Štědrým patronem kostela byl Heřman Jakub hrabě Černín z Chudenic (1706 - 1784) (49.6431850N, 13.4751967E).

Vchod do krypty s hrobkou hraběte Heřmana Jakuba Černína z Chudenic (1706 - 1784) v presbytáři chválenického kostela: Heřman Jakub Černín z Chudenic osobně položil základní kámen k novému, baroknímu kostelu sv. Martina a byl jeho štědrým patronem. V roce 1780 nechal do kostela umístit téměř nový dřevěný oltář z nebílovské zámecké kaple. Oltář do dnešní doby doznal velkých změn, ale stále se nachází na svém místě   (49.6431850N, 13.4751967E).

Vchod do krypty s hrobkou hraběte Heřmana Jakuba Černína z Chudenic (1706 - 1784) v presbytáři chválenického kostela: Heřman Jakub Černín z Chudenic osobně položil základní kámen k novému, baroknímu kostelu sv. Martina a byl jeho štědrým patronem. V roce 1780 nechal do kostela umístit téměř nový dřevěný oltář z nebílovské zámecké kaple. Oltář do dnešní doby doznal velkých změn, ale stále se nachází na svém místě (49.6431850N, 13.4751967E).

Na bývalý hřbitov kolem kostela sv. Martina ve Chválenicích dnes upomínají pouze dva hroby - hrob rokycanského vikáře P. Josefa Tangla (farářem 1877 - 1909) a P. Josefa Fukárka (farářem  1910 - 1933). P. Josef Tangl byl mj. čestným kanovníkem staroboleslavské kapituly a dlouholetým blovickým okresním starostou. Ve Chválenicích se zasloužil o rozšíření nového způsobu hospodaření, sbíral místní pověsti a výraznou měrou se zasloužil o založení místního hasičského sboru (49.6433067N, 13.4755078E).

Na bývalý hřbitov kolem kostela sv. Martina ve Chválenicích dnes upomínají pouze dva hroby - hrob rokycanského vikáře P. Josefa Tangla (farářem 1877 - 1909) a P. Josefa Fukárka (farářem 1910 - 1933). P. Josef Tangl byl mj. čestným kanovníkem staroboleslavské kapituly a dlouholetým blovickým okresním starostou. Ve Chválenicích se zasloužil o rozšíření nového způsobu hospodaření, sbíral místní pověsti a výraznou měrou se zasloužil o založení místního hasičského sboru (49.6433067N, 13.4755078E).

Dvě klasicisní budovy na chválenické návsi - v popředí fara z roku 1806, v pozadí škola z roku 1827. Budova školy byla přestavěna a zmodernizována ve 2. polovině 20. století. Položení základního kamene nové chválenické školy se zúčastnila rodina Christiána hraběte Waldsteina-Wartenberga. Základní kámen se nachází v prosklené schránce v pravém předním rohu školy, směrem k faře (49.6428828N, 13.4755400E).

Dvě klasicisní budovy na chválenické návsi - v popředí fara z roku 1806, v pozadí škola z roku 1827. Budova školy byla přestavěna a zmodernizována ve 2. polovině 20. století. Položení základního kamene nové chválenické školy se zúčastnila rodina Christiána hraběte Waldsteina-Wartenberga. Základní kámen se nachází v prosklené schránce v pravém předním rohu školy, směrem k faře (49.6428828N, 13.4755400E).

Klasicisní budova fary na chválenické návsi: Faru nechal postavit syn Heřmana Jakuba Černína, Vojtěch hrabě Černín z Chudenic (1745 - 1816). Na místě fary se do té doby nacházela stará farní srubová sýpka na obilné desátky. Protože se část farní budovy nacházela na obecním pozemku, dosud využívaném farářem Matyášem Freygangem jako zahrádka, měl chválenický kněz napříště povinnost na svátek sv. Martina sloužit mši za chválenický obecní dobytek (49.6428828N, 13.4755400E).

Klasicisní budova fary na chválenické návsi: Faru nechal postavit syn Heřmana Jakuba Černína, Vojtěch hrabě Černín z Chudenic (1745 - 1816). Na místě fary se do té doby nacházela stará farní srubová sýpka na obilné desátky. Protože se část farní budovy nacházela na obecním pozemku, dosud využívaném farářem Matyášem Freygangem jako zahrádka, měl chválenický kněz napříště povinnost na svátek sv. Martina sloužit mši za chválenický obecní dobytek (49.6428828N, 13.4755400E).

Na budově chválenické fary se nachází alianční znak Jana Vojtěcha Prokopa hraběte Černína z Chudenic (1746 - 1816) a jeho první manželky Marie Josefy hraběnky z Thunu a Hohensteinu (1740 - 1810). Pod znakem je latinský nápis "ADALBERTI COMITIS CZERNIN ET IOSEPHAE LARGITATE" (Štědrostí hraběte Vojtěcha Černína a Josefy) s chronogramem 1806, kdy byla tato budova, dříve fara, postavena (49.6428828N, 13.4755400E).

Na budově chválenické fary se nachází alianční znak Jana Vojtěcha Prokopa hraběte Černína z Chudenic (1746 - 1816) a jeho první manželky Marie Josefy hraběnky z Thunu a Hohensteinu (1740 - 1810). Pod znakem je latinský nápis "ADALBERTI COMITIS CZERNIN ET IOSEPHAE LARGITATE" (Štědrostí hraběte Vojtěcha Černína a Josefy) s chronogramem 1806, kdy byla tato budova, dříve fara, postavena (49.6428828N, 13.4755400E).

Detail aliančního znaku Jana Vojtěcha Prokopa hraběte Černína z Chudenic (1746 - 1816) a jeho první manželky Marie Josefy hraběnky z Thunu a Hohensteinu (1740 - 1810) na budově chválenické fary. Červená a modrá barva jsou dnes i základními barvami obecního znaku (49.6428828N, 13.4755400E).

Detail aliančního znaku Jana Vojtěcha Prokopa hraběte Černína z Chudenic (1746 - 1816) a jeho první manželky Marie Josefy hraběnky z Thunu a Hohensteinu (1740 - 1810) na budově chválenické fary. Červená a modrá barva jsou dnes i základními barvami obecního znaku (49.6428828N, 13.4755400E).

Pomník obětem 1. světové války u zdi základní školy na chválenické návsi (49.6425667N, 13.4757547E)

Pomník obětem 1. světové války u zdi základní školy na chválenické návsi (49.6425667N, 13.4757547E)

Pamětní deska z r. 1932 připomínající někdejšího řídícího učitele a kronikáře Vil. Benedikta Breychu, umístěná na budově chválenické základní školy (49.6427019N, 13.4757225E)

Pamětní deska z r. 1932 připomínající někdejšího řídícího učitele a kronikáře Vil. Benedikta Breychu, umístěná na budově chválenické základní školy (49.6427019N, 13.4757225E)

Barokní vjezd a branka čp. 11 U Přibíků ve Chválenicích z roku 1786 (památkově chráněný objekt). V průčelí barokního vjezdu se nachází kresba sv. Václava (49.6426172N, 13.4764036E).

Barokní vjezd a branka čp. 11 U Přibíků ve Chválenicích z roku 1786 (památkově chráněný objekt). V průčelí barokního vjezdu se nachází kresba sv. Václava (49.6426172N, 13.4764036E).

Pomník vůdce prvorepublikové agrární strany Antonína Švehly byla odhalena v září 1938. Během nacistické okupace byl pomník zlikvidován a na jeho místě zůstala pouze zakrslá bříza. Pomník byl obnoven až v roce 1994 (49.6426867N, 13.4761275E).

Pomník vůdce prvorepublikové agrární strany Antonína Švehly byla odhalena v září 1938. Během nacistické okupace byl pomník zlikvidován a na jeho místě zůstala pouze zakrslá bříza. Pomník byl obnoven až v roce 1994 (49.6426867N, 13.4761275E).

Jedna z mála roubených stodůlek, které přežily 20. století ve Chválenicích, se nachází v usedlosti U Chmelíků (49.6434039N, 13.4743814E).

Jedna z mála roubených stodůlek, které přežily 20. století ve Chválenicích, se nachází v usedlosti U Chmelíků (49.6434039N, 13.4743814E).


Stránka