Obchody a hostince

 Jiří Sankot

• Venkovští hokynáři
• Paní Kvasničková
• Dluh obchodníka Bareše
• Chválenický sýr
• Chválenické hostince
• Hostince a tancovačky v Chouzovech

Venkovští hokynáři

Ve starších dobách obchod v Chouzovech neexistoval. Lidé nakupovali u obchodníka Bareše - u Kupců ve Chválenicích č. p. 39.  Později tento obchod převzal pan Červený a Jan Bareš si zřídil nový výše v obci. Důležitou roli v životě malé vsi, stranou od hlavní silnice, hráli hokynáři čili prodejci smíšeného zboží. Potraviny nakupovali v domácnostech a v nejstarších dobách – před 1. světovou válkou – nosili nůše se získaným zbožím i na trh do Plzně. Hokynář Václav Černý z č. p. 17 obcházel domácnosti pouze v Chouzovech, ale Marie Pedálová získávala potraviny i v Želčanech. Sbírala vejce, máslo, tvaroh, holoubata a kuřata. Na podzim koupila houf husí, vypařila je a vydala se do Plzně na trh prodávat zboží.  Za 1. sv. války jezdili hokynáři do Plzně vlakem, pak je vozil autem buď Ota Adler, obchodník smíšeným zbožím ze Střížovic nebo mlékař Fajfrlík z Chouzov č. p. 10. Tento zvyk skončil v roce 1939, kdy začaly povinné válečné odvody mléka a vajec. Mléko svážel Karel Nolč z Chválenic a vejce se sbírala ve srubu u č. p. 11.

Paní Kvasničková

O posvíceních, svátcích a poutích potřebovaly hospodyně na koláče více kvasnic než ve všední dny. Lidé si udržovali kvásek, jen někteří využívali služeb paní Baslové – Kvasničkové z Nezvěstic. Ta nosila kvasnice v putně na zádech po okolních vsích a prodávala je. V Chouzovech Baslová-Kvasničková navštěvovala č. p. 7 U Herejků, č. p. 9 U Bočků, č. p. 12 U Hajšmanů a č. p. 13 U Bystřických. Stejně tak měla své stálé zákazníky v Želčanech a ve Chválenicích.

Dluh chválenického obchodníka Bareše

Tento příběh najdete samostatně, v příběhu rodiny Barešových a Tomanových: Vzpomínky z obchodu U Tomanů

Chválenický sýr

Chválenický rodák Karel Nolč, bývalý technik mlékárny v Bohušovicích u Litoměřic, se rozhodl na počátku třicátých let využít své zkušenosti a zřídit ve své usedlosti č. p. 42 ve Chválenicích vlastní mlékařskou provozovnu. V letech 1930 - 1938 Nolčovi vyráběli a prodávali Chválenický sýr a plísňový sýr na způsob Camembertu. Vedle mlékařského závodu provozovala rodina také obchod, který se nacházel v horní části budovy. Poté, co příchod války zkomplikoval produkci hospodářských výrobků, věnoval se Karel Nolč jako živnostník svozu mléka. Sběrna mléka existovala v bývalé sýrařské provozovně i za socialismu. Obchod měla v letech 1939 - 1948 v nájmu rodina Jandových a vedla zde řeznictví.

Chválenické hostince

Ve Chválenicích se přes sto lety nacházely dva hostince – U Krčmářů neboli U Kašparů č. p. 16 a U Peroutků neboli U Cingrošů v č. p. 37. Oba hostince se nacházely u hlavní silnice Plzeň – České Budějovice a měly taneční sály. Uvnitř hostinců i na jejich nádvořích se odehrávaly kulturní akce i společenské akce hasičů, Sokolů, Selských jízd či Dělnické tělovýchovné jednoty. Hostinec U Cingrošů měl – na rozdíl od Kašparů -  jeviště pro hraní divadelních představení. Hostinec U Cingrošů fungoval v minulosti i jako zájezdní hostinec. Do přestavby domu v 70. letech existoval ve vchodu starý klenutý strop a na dvoře stáje pro formanské vozy a koně. Tyto stáje měly velice zajímavé štíty. Na přelomu 60. a 70. let byla vystavěna nová restaurace Na Radosti a hostinec U Cingrošů zanikl. U Krčmářů bývala hostinská živnost provozována do roku 1952. Sál hostince se nacházel podél hlavní silnice Plzeň - České Budějovice a směrem na Nezvěstice od něho odbočovala obytná budova. Dále ve dvoře se nacházely stáje a stodola. Od roku 1956 začalo objekt hostince U Krčmářů využívat družstvo Jednota jako svou průmyslovou prodejnu. U Krčmářů se prodávalo průmyslové zboží včetně motocyklů, nábytku, televizí a rádií. Od 60. let zde byla prodejna potravin. Podle Čestmíra Kašpara, který se zabýval genealogií, z č. p. 16 pocházel mj. dědeček arcibiskupa Karla Bartoloměje Julia Kašpara, Josef Kašpar (nar. 1804).

Hostince a tancovačky v Chouzovech

Pojďme se nyní podívat na to, jaké služby nabízeli v minulosti živnostníci v malé vsi, jakou byly Chouzovy. Hostinské živnosti se v Chouzovech původně střídaly. V č. p . 11 U Bláhů čepoval pivo pan Benda. V jeho velké světnici, největší v obci, tančila v zimě mládež i ve všední den, v punčochách a při harmonice. Pokud punčochy protancovali, žil v obci jistý Jakub Balvín z Vlčtejna, který jim je vyspravit a mohli jít opět k muzice. Později vznikl šenk také u Josefa Bystřického v č. p. 13. V období první republiky býval již v obci pouze hostinec U Hajšmanů, kde majitel František Hajšman prodával lahvové staroplzenecké pivo. Ve 30. letech si navíc Barbora Fajfrlíková v obci otevřela obchod smíšeným zbožím s prodejem štěnovického piva. Vyráběla a prodávala vlastní mléčné výrobky. Mléko dopravoval její syn každý den do Plzně.