Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Rozcestník na další stránky

Vyberte si, kam dále se chcete vydat:

škola

hospodo

region

muze

volný čas

státní

další odkazy

 


Aktuality na Facebooku

 

fb

 


Obec na Wikipedii

wiki


Hledáte novou práci?

nabídka


Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

VÝZNAMNÍ CHVÁLENIČTÍ FARÁŘI

 

 

Boží tělo

Při Božím těle ve Chválenicích za první republiky

 

 

Každý chválenický farář dělal pro své beneficium v rámci možností vše, co mohl. Nelze tedy říci, který z nich byl více či méně významný. Přesto toho o některých farářích víme více. Mezi všemi vyniká osobnost P. Josefa Vendelína Tangla, jehož činnost přesáhla ve druhé polovině 19. století prostor vymezený životem duchovního a jehož význam mnohonásobně přesáhl hranice chválenické farnosti.

Svou horlivostí si a vzdělaností si získal ve své době mimořádný věhlas také P. Blažek z Dobřan, jehož rukopisná díla z doby husitských válek dnes zdobí nejvýznamnější knihovny v naší zemi.

P. Josef Fukárek byl nucen kormidlovat chválenickou farnost skrze rozbouřené vody 1. světové války a přivést ji až do klidnějších vod, které představoval konec 20. let 20. století. Měl zásluhu také na získání nových zvonů, které nahradily historické zvony zrekvírované za 1. světové války. Od roku 1925 byl osobním děkanem, měl právo nosit synodalie, byl konzistoriálním radou a arcibiskupským notářem.

Úplný výčet chválenických farářů a kaplanů je možné najít na stránkách Římskokatolické farnosti Starý Plzenec, pod kterou od roku 2005 historické chválenické beneficium spadá: Seznam farářů a kaplanů

Ze starší doby lze zmínit například Jana Matheola, faráře z r. 1583, který se do historie farnosti zapsal velice podivným způsobem. Mnohem příznivější obraz si vytvořili v 18. století například P. Sebastian Longinus TomandlP. Josef Václav Fischer a P. Václav Antonín Schöttner. Zásluhou P. J. V. Fischera máme nejspíš ve Chválenicích dnešní barokní kostel sv. Martina od Kiliána Ignáce Dientzenhofera a P. Schöttner se zasloužil o jeho vybavení. Nebyl však příliš oblíbený a musel po sedmi letech rezignovat. Na přelomu 18. a 19. století spojil celou svou kněžskou dráhu s Chválenicemi Antonín Perták, nejprve kaplan a později farář chválenický. V roce 1787 oslavil ve Chválenicích svou primici a roku 1825 zde jako farář zemřel.

P. Josef Mudroch, farář v letech 1937–1977, není prozatím zmíněn v žádném souvislém textu, nicméně do historie chválenické farnosti se zapsal ihned na počátku svého působení, když využil nově objevené dokumenty o Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi k propagaci chválenického kostela. Této záležitosti se věnuje následující kapitola: ZDE