Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Rozcestník na další stránky

Vyberte si, kam dále se chcete vydat:

škola

hospodo

region

muze

volný čas

státní

další odkazy

 


Hledáte novou práci?

nabídka


 

Aktuality na Facebooku 

 

  


Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

NEPOKOŘENÝ KMEN CHVÁLENICKÝCH DELAWARŮ

Jiří Sankot

 

indián

 

Přestože v neděli 4. března 1945 vládlo na ulici nevlídné počasí a sněžilo, ve chválenickém hostinci u Cingrošů bylo po celý den živo. Chválenický kmen Delawarů ten den ilegálně pořádal v nevytopeném sále hostince svůj první sněm. Od sobotního večera probíhaly práce na výzdobě sálu. Uprostřed jeviště stál totemový kůl, nad kterým se klenul nápis „S modrou oblohou“. Po levé straně jeviště visel Zákon lesní moudrosti s obrazem indiána a na pravé straně portrét zakladatele zálesáckého hnutí Ernesta Thomsona Setona. Na podlaze byl namalován čtyřramenný svícen se svíčkami přilepenými k jednotlivým ramenům. Za oponou se v zimě choulili noví uchazeči o přijetí do kmene Delawarů. Dosavadní příslušníci kmene, kteří se odmítli sklonit před nacistickou okupační mocí, dokončovali přípravy na slavnostní okamžik. Byl mezi nimi i zakladatel kmene Delawarů Miroslav Němec alias Uncas.

 Miroslav Němec žil v domě č. p. 60. Ve druhé polovině 19. století do domku lidé z celého okolí chodívali k jeho dědečkovi, samaritánovi chválenického hasičského sboru. Spravoval jim zlomeniny a ošetřoval drobné úrazy. Miroslavův tatínek, Benedikt Němec, trhal místním lidem nemocné zuby, a tak se pro drobnou a nenápadnou usedlost vžila po chalupě přezdívka „U Doktorů“.

Miroslav se narodil v roce 1917. Svět, do kterého přišel, byl ovlivněn novými myšlenkovými proudy. Mezi mládeží si našly oblibu také Junák a zálesáctví. První junácký klub, Družina lišek vedená Fortunátem Tomanem, zazářil ve Chválenicích na pouhé čtyři roky (1920 – 1924). Tehdy byl Miroslav Němec ještě dítětem, ale o pár let později jej již vzrušovaly zálesácké (woodrcrafterské) myšlenky lesní moudrosti, sepsané počátkem století britským spisovatelem E. T. Setonem. Woodcrafteři hledali inspiraci v dokonalém světě indiánských kmenů, věřili, že indiáni byli posledními skutečnými muži a nositeli přirozené moudrosti. Romantická touha po návratu k lidství a přírodě byla doplněna hlubokou vírou v Boha a láskou k rodnému kraji a vlasti. Mostem mezi různými zálesáckými proudy byla pravidelná setkání na Waldenu v Nízkých Tatrách.

Náčelníkem čsl. woodcrafterů byl Dr. Viliam Valovič zvaný Manoki. Velké nadšení mezi československými zálesáky vzbudila návštěva tvůrce hnutí E. T. Setona v Československu roku 1936. Podnítila mnohé stoupence a obdivovatele zálesáctví k vybudování vlastních indiánských kmenů. Jedním z těchto lidí byl devatenáctiletý chválenický mladík Miroslav Němec. Miroslav studoval ve 30. letech 20. století Klasické gymnázium v Plzni. Projevovalo se u něj spisovatelské, filozofické a básnické nadání. Verši přispíval do plzeňského studentského časopisu „S“. Z těchto básní později vznikla sbírka Oddechy noci. Miroslavův chválenický klub přijal jméno indiánského kmene Delawarů, popularizovaného v knize J. F. Coopera „Poslední mohykán“. Miroslav Němec se stal náčelní- kem kmene chválenických Delawarů a z knihy Poslední mohykán převzal i jméno mohykánského náčelníka Uncase. V této době již zahájil studia bohemistiky a filozofie na Filozofické fakultě v Praze. Vysoká škola byla výborným místem pro setkávání s mladými lidmi z celé republiky.

 

sněm

 

V roce 1938 dostal náčelník Uncas pozvání od náčelníka Ligy čsl. woodcrafterů Manokiho na setkání ve slovenském Waldenu. Radost však překazila nečekaná rána – odtržení Slovenska a nacistická okupace. V listopadu 1939 byly uzavřeny vysoké školy a náčelník Uncas nemohl dokončit studia na filozofické fakultě. Koncem roku 1940 byl nacisty zakázán Junák. Woodcrafteři měli větší štěstí. Protože se věnovali „pouze“ romantickému životu v přírodě a zdokonalování osobnosti, bylo woodcrafterské hnutí povoleno jako sportovní klub. Život zálesáků se soustředil kolem pražských woodcrafterů, kteří po- řádali výlety a tábory. V roce 1940 vytvořili tři bývalí Delawarové ve Chválenicích družinku, v jejímž čele stanul jako náčelník dosavadní písmák Bílý Orel Jaroslav Fremr. Každý člen odevzdával týdenní příspěvek 5 K. Za utržené peníze byly nakoupeny knihy. Družina se věnovala poznávání přírody a zdokonalování svých členů. Do roku 1944 se počet woodcrafterů opět rozrostl na osmadvacet členů. Chváleničtí zálesáci se účastnili táborů svých pražských bratrů na Stvořidlech na Sázavě. Vlastní tábořiště měli v Babších. Podnikali výlety k Předenickým chatám, Kornatickým rybníkům, na Radyni, na Vlčtejn a do Křimic. V roce 1944 bylo woodcrafterské hnutí zakázáno a přešlo do ilegality. Pro zálesáky nastaly krušné chvilky. Nikdo z Delawarů nečekal na oficiální obnovení zálesáckého hnutí. Dvanáct týdnů po sobě se každý pátek scházeli v sále hostince U Cingrošů a připravovali se na první sněm 4.3.1945. Před sněmem se Delawaři učili od bývalého náčelníka Uncase národní píseň „Kde domov můj“ a kmenovou hymnu „Teče voda teče“. Sněmovní kniha, kterou věnovali Delawarům pražští woodcrafteři, je jedinou kronikou, která se zachovala do dnešních dní. Ostatní byly Miroslavu Němcovi zabaveny při zatčení Státní bezpečností r. 1953. Přes nepřízeň počasí dorazili na sněm přátelé z okolí - např. patnáct Pirátů z Plzně. Sněm začal po třetí hodině odpoledne. Jako host dorazil i syn oblíbeného chválenického obchodníka JUDr. Fortunát Toman, který všechny nemálo svou řečí povzbudil. Proběhlo přijetí nových členů a volby vedení kmene. Náčelníkem se stal Bílý Orel Jaroslav Fremr a osmadvacetiletý zakladatel kmene Uncas se ujal střežení kmenového ohně. Kmen Delawarů se nyní dělil na tři rody – chválenický, nezbavětický a losinské Jestřáby. Po skončení sněmu vypukla volná zábava. V sále bylo zatopeno a hostům se podávalo občerstvení – jahodníkový a heřmánkový čaj se zákusky a jablky.

Do volné zábavy po sněmu zasáhla naléhavá zpráva – sál hostince musí být vyklizen, protože do Chválenic jedou němečtí uprchlíci ze Slezska, kteří zde budou ubytováni. Protože sněmovní místnost byla uprchlíky obsazena až do konce války, konaly se jarní schůzky v roce 1945 v přírodě, ve Džbánku. Osm schůzek do dalšího sněmu bylo využíváno k poznání různých druhů květin, stromů, souhvězdí, cvičení uzlů a první pomoci. Delawarové začali také vydávat svůj časopis nazvaný Mohykán.

2. června 1945 se uskutečnil druhý sněm kmene Delawarů na Bendovic skalce. Byl to první sněm ve svobodné vlasti. Každý týden následovaly tábory v Babších, kterých se účastnili také Junáci z Plzně a z Křimic. V září 1945 proběhl první veřejný táborový večer Delawarů pro obyvatele Chválenic a Losiné na Skalkách. Za zpěvu junácké hymny byla vztyčena československá vlajka. V letech 1945-1946 proběhly další sněmy. MNV věnoval Delawarům prostor bývalého lomu pod Farskou skálou. Woodcrafteři sem přenesli od bývalého sídla ně- meckých světlometů chatu. Nově postavený a vyzdobený wigwam Delawarů se skládala ze dvou místností – větší klubovny a menší noclehárny.

Bohužel, již v roce 1947 začal činnost Delawarů narušovat odchod dospívajících příslušníků kmene. Také osmadvacetiletý „ohnivec“ Uncas - Miroslav Němec opustil Chválenice. Dokončil konečně studium na filozofické fakultě a stal se středoškolským učitelem. Vyučoval na různých gymnáziích v pohraničí - v Podbořanech, v Bílině a v Duchcově. Ve volných chvílích psal stále básně. Jeho pseudonymem bylo jméno Láďa Pech.

Po nástupu komunistického režimu bylo woodcrafterské hnutí zakázáno a počátkem padesátých let byly zakázány i knihy E. T. Setona. Představitelé kmenů se snažili myšlenky lesní moudrosti zprostředkovávat tajně. Nad Miroslavem Němcem se začaly stahovat mraky. Ublížilo mu i jeho duchovní zaměření. V roce 1950 byl režimem donucen vzdát se povolání učitele a začít se živit manuálně. V roce 1953 byl Miroslav Němec zatčen. Byl souzen v rámci procesu se skupinou katolických laiků. Obžaloba využila Němcovy organizační účasti v programech Katolické akce i šesti semestrů studia na Teologické fakultě v Olomouci do roku 1952, kdy byla fakulta zrušena. Po odsouzení byl nasazen do Jáchymovských dolů. Neudržovaná chata Delawarů pod lesem se začala rozpadat. Mezitím vyrůstala nová generace hochů. Mezi nimi byl i synovec náčelníka Bílého Orla Jaroslava Fremra Zdeněk. Parta začala v roce 1957 využívat starou klubovnu a založila zde Trampskou osadu Fort Adamson. Chváleničtí trampové založili kapelu a zpestřovali různé kulturní akce. Účastnili se otevření autokempingu Annín v r. 1959 a zváni byli i na pionýrské tábory. Miroslav Němec zatím zažíval nejhorší léta svého života. V roce 1961 byl opět zatčen. Po roce jej z Valdic propustila amnestie. Střídal dělnická povolání a nakonec mu azyl poskytla západočeská pobočka Archeologického ústavu ČSAV v Plzni. V té době se již začalo blýskat na lepší časy. V letech 1968 - 1969 se směl vrátit k původní profesi jako učitel na gymnáziích v Plasích a Rokycanech.

Ve společnosti došlo k uvolnění. Setonovy knihy byly opět vydávány. Bývalí woodcrafteři se shromáždili kolem redakce časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců. Díky výzvě časopisu „Nových 20.000 mil pod mořem“ ožila v roce 1966, téměř po dvaceti letech, ve Chválenicích opět myšlenka woodcraftu - lesní moudrosti. Chváleničtí hoši vytvořili posádku lodi Nautilus a vedli si palubní deník. Začali se pod vedením bý- valého delawarského náčelníka Bílého Orla Jaroslava Fremra a bratrů Ernestových (synů Vlčího Zuba Václava Ernesta) věnovat ochraně přírody, rozpoznávání zvířat podle stop a stromů podle listů, poznávání ptáků a historických památek, po- řádání výletů, návštěvám řek a sběru odpadků.

Od redakce ABC získala skupina označení Klub lesní moudrosti (KLM)-09. Starou klubovnu Delawarů spravoval od r. 1966 Svazarm, který v bývalém lomu provozoval střelnici. Od roku 1967 začal KLM-09 využívat klubovnu spolu se Svazarmem a směl si ji i vyzdobit podle svých představ. Patronát nad Klubem lesní moudrosti – 09 měli členové Vlastivědného střediska pro Chválenice a okolí při Okresním vlastivědném muzeu v Blovicích Miroslav Němec a jeho kamarád JUDr. Fortunát Toman. Schůzky klubu se konaly v domě Miroslava Němce. V červnu 1968 dosáhl KLM-09 triumfu na soutěži klubů ABC v Rokycanech a získal čestný titul „Setonův klub lesní moudrosti – 09“. V říjnu 1969 vznikl ve Chválenicích další klub ABC, dívčí klub Červánky s velitelkou Ike - Pavlínou Rozumovou. Skupina zaměřená na znalost uzlů, dobrovolné brigády, ruční práce a zásady první pomoci se v prosinci 1969 spojila se SKLM-09. Kluby společně opravily chatu kmene Delawarů a pořádaly výlety. Poslední velkou akcí dívčí skupiny Červánky byla cesta na natáčení televizního pořadu Vlaštovka do Domu pionýrů na Pražském hradě v únoru 1971. V pořadu se Červánky utkaly s dívčím klubem z Telic u Tachova. Televizní soutěž, ve které chválenický klub zvítězil, vysílala Československá televize 6. března 1971.

Normalizace poměry opět zvrátila. Červánky a KLM 09 zanikly. Miroslav Němec byl v roce 1970 opět zbaven možnosti učit a ocitl se jako vrátný v Dopravních podnicích města Plzně. Rehabilitován byl až v roce 1990. Ve Chválenicích pak obnovil spolu s Bílým Orlem Jaroslavem Fremrem a Rychlým Jelenem Fortunátem Tomanem kmen Delawarů, který se již sklá- dal převážně z děvčat - dětí někdejších členů KLM-09 a Červánků. První sněm obnoveného kmene Delawarů proběhl na Farské skále v srpnu 1990. S klubem začal spolupracovat i místní farář Páter Jiljí a jeho prostřednictvím se rozvinula během 90. let v obci bohatá práce dominikánského řádu s chválenickou mládeží. Miroslavu Němcovi ubývaly síly. Zemřel v roce 1999 jako laický bratr dominikánského řádu. Na počátku 90. let jej do modrého nebe předešli Václav Ernest a Fortunát Toman. Jedním z přátel Miroslava Němce byl dlouholetý ředitel Archivu města Plzně PhDr. Miroslav Bělohlávek. Proto je rozsáhlá pozůstalost Miroslava Němce uložena právě zde. Jde mimo jiné o obsáhlou korespondenci, zápisníky M. Němce, jeho básně, rukopisy týkající se obce Chválenice nebo Němcovy překlady Horatia a Ovidia.

Stránka

Doba okupace - jeden z táborů pražských woodcrafterů, kterého se zúčastnili chváleničtí Delawarové

Doba okupace - jeden z táborů pražských woodcrafterů, kterého se zúčastnili chváleničtí Delawarové

Obrázek v kronice, kterou chválenickým Delawarům věnovali při příležitosti prvního sněmů woodcrafteři z Prahy.

Obrázek v kronice, kterou chválenickým Delawarům věnovali při příležitosti prvního sněmů woodcrafteři z Prahy.

Doba okupace - výprava na Vlčtejn

Doba okupace - výprava na Vlčtejn

Doba okupace - výprava na Vlčtejn

Doba okupace - výprava na Vlčtejn

Doba okupace - výprava na Vlčtejn

Doba okupace - výprava na Vlčtejn

Doba okupace - výprava na Vlčtejn

Doba okupace - výprava na Vlčtejn

Druhý sněm Delawarů, první po osvobození, na Bendojc škalce v červnu 1945

Druhý sněm Delawarů, první po osvobození, na Bendojc škalce v červnu 1945

Druhý sněm Delawarů, první po osvobození, na Bendojc škalce v červnu 1945

Druhý sněm Delawarů, první po osvobození, na Bendojc škalce v červnu 1945

Na jedné z mnoha vycházek po osvobození

Na jedné z mnoha vycházek po osvobození

Delawaři po osvobození cvičí ve střelbě

Delawaři po osvobození cvičí ve střelbě

Stolní tenis před chatou Delawarů pod Farskou skálou (1948)

Stolní tenis před chatou Delawarů pod Farskou skálou (1948)

Setkání bývalých Delawarů v první polovině 50. let na Farské skále, u "rozhledny"

Setkání bývalých Delawarů v první polovině 50. let na Farské skále, u "rozhledny"


Stránka