Výlety do vzdálenějšího okolí

ZDEMYSLICE - 4,2 KM (ve směru na Blovice): malá víska ve svahu pod Vlčtejnem a v údolí řeky Úslavy s novogotickým kostelíkem a kamenným mostem (49°36'29.292"N, 13°31'16.883"E).

ZDEMYSLICE: kamenný most

ŠŤÁHLAVY - 4,6 KM: Obec v údolí Úslavy poprvé uváděna r. 1239. Za hostincem v zahradě patrné tvrziště. Na okraji návsi renesanční zámek z doby kolem r. 1600, barokně upravován v letech 1650 a 1720, z té doby pozoruhodný vstupní portál z bosovaného zdiva s reliéfy erbů, jižní průčelí zdobeno renesančním psaníčkovým sgrafitem. Barokní kostel sv. Vojtěcha vznikl ze šestiboké kaple z r. 1638 přestavbou ve stylu K. I. Dienzenhofera r. 1778. Dochováno několik klasicistních selských usedlostí. (49°40'23.88"N; 13°30'14.25"E)

ŠŤÁHLAVY - 5 KM: Při silnici od Starého Plzence se nachází osmiboká kaple Povýšení sv. Kříže. V její kryptě se nachází černínsko-vadštejnská rodinná hrobka se zajímavým klasicisním náhrobkem od sochaře Michaela Platzera. Kaple je sice nepřístupná, ale dveřmi je možné dovnitř nahlédnout (49.6802408N, 13.4974419E)

ŽÁKAVÁ - 5,5 KM (ve směru na Blovice): Obec doložena r. 1350, sídlo zemanského rodu Žákavců ze Žákavy. Kostel sv. Vavřince gotického původu přestavěn později renesančně a barokně, za ním velká kamenná sýpka považovaná za pozůstatek středověké tvrze, před ním socha sv. Václava z r. 1873. Výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého z poloviny 19. stol. Jihozápadně nad Úslavou zarostlé tvrziště s příkopem, pozůstatek zaniklé vsi a tvrze Pokonice (49°37'50.16"N; 13°31'42.84"E)

KOZEL - 6,4 KM: Reprezentační lovecký zámek založil r. 1784 Jan Vojtěch Černín z Chudenic, tvoří ho jednoduchá přízemní čtyřkřídlá budova kolem obdélného dvora položená ve stráni nad Úslavou u Šťáhlavic. V nádvoří kolem všech křídel obíhá kamenný ochoz, z něhož vedou vchody do jednotlivých pokojů. Zámek německy zvaný Waldschloss nebo Jagdschloss dostal české pojmenování podle staroslovanského obětiště. Později stavba doplněna o dvě dvojice dalších budov, sloužící jako kaple, jízdárna, obydlí lokajů a stáje. V r. 1832 zřízeno malé rodinné divadlo, dodnes ojediněle zachované i s kulisami a technickým vybavením. Zámek do r. 1945 majetkem Valdštejnů, nyní jako státní zpřístupněn veřejnosti. Nádherný anglický park dílem zámeckého zahradníka Františka Xavera France z 2. poloviny 19. stol. Pod zámkem litinový most přes Úslavu ze sousedních železáren v Sedlci (49°40'13.43"N; 13°31'48.36"E)

LOPATSKÝ RYBNÍK - 6,4 KM: Rekreační oblast pod zámkem Kozel. V blízkosti najdete řadu atrakcí včetně minigolfu (49°40'2.469"N, 13°31'47.692"E).

NÁHON LOPATSKÉHO RYBNÍKA - 7 KM (přístupný ze Šťáhlavic): Nově rekonstruovaný náhon s romantickým okolím a vodopádem (49°39'54.016"N, 13°31'50.142"E)

ZANIKLÉ TVRZE V KOZELSKÉM POLESÍ - 7 KM: Naučná stezka F.X.France zřízená v okolí zámku Kozel, který je nejnavštěvovanějším v Plzeňském kraji. Zdejší polesí je protkáno spoustou lesních cest, průseků a pěšin, ukrývá několik zaniklých středověkých vsí, tvrzišť, mohylových pohřebišť a zříceninu hradu Lopata. Dále jsou zde maloplošná chráněná území PR Lopata v okolí stejnojmenné zříceniny, PR Zvoníčkovna a PP Hádky. Při procházce či projížďce na kole tak můžeme pozorovat nejen krásy lesa i různá malebná zákoutí, tvořené nejen stromy, ale i potůčky a lesnímy rybníčky. Pod lesním porostem je možné spatřit i stopy po dřívějším osídlení kraje ve středověku či v mnohem starší době bronzové. Jeho průzkum a popis provedl F.X.Franc, který působil na zámku Kozel jako zahradní architekt.Stezka je přístupná od zámku Kozel.

STARÝ PLZENEC - 6,7 KM: Jako předchůdce současné Plzně připomínán r. 976, od 8. stol. slovanské, od 10. stol. přemyslovské hradiště, současný název od r. 1442, nyní město. Do r. 1266 zde bylo 8 kostelů, z toho pět v podhradním městečku, úpadek nastal po založení Nové Plzně r. 1295. Nad břehem Úslavy na vysoké protáhlé ostrožně hradiště Hůrka zachovány mohutné valy a základy kostelů sv. Vavřince a sv. Kříže z 11. stol., na předhradí raně románská rotunda sv. Petra z 10. stol. Pod hradištěm v části Malá Strana pův. románský kostel Nanebevzetí Panny Marie, později goticky, renesančně i barokně upravován, stavební prvky všech slohů ve stavbě zachovány. Na protějším břehu na náměstí gotický kostel sv. Jana Křtitele ze 14. stol., mariánský sloup z r. 1721 a klasicistní radnice z r. 1845. Ve městě řada cenných soch a plastik. Vinné sklepy. Muzeální Plzenecká železnice, úzkorozchodná průmyslová dráha v areálu dětského tábora. Severně od města označuje místo zrušeného kostela sv. Blažeje barokní socha tohoto světce. Rodiště hudebního skladatele Stanislava Sudy (1865–1931), pamětní deska. Východiště ke zřícenině hradu Radyně (49°41'49.34"N; 13°28'19.76"E).

SEČ - 7 KM (ve směru na Nepomuk): Obec zmíněna poprvé r. 1318. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1737 na místě starší gotické stavby, z níž byla zachována zvonice a části zdiva, objekt upraven r. 1882. Za návsí bývalý panský dvůr s klasicistní obytnou budovou. Jihozápadně v lese barokní kaple sv. Barbory z poloviny 18. stol. nad nezamrzajícím pramenem, severozápadně nad Únětickým potokem okrouhlé tvrziště s příkopem, pozůstatek zaniklé vsi Blažice s tvrzí.

BLOVICE - 7,4 KM: Obec připomínána r. 1284, městem od 18. stol. Původně gotický opevněný kostel sv. Jana Evangelisty barokně přestavěn v letech 1760–1767, na hlavním průčelí sochy českých patronů z r. 1845, u něj empírová pohřební kaple sv. Kříže. Na náměstí empírová radnice z r. 1825 a městské domy v témže slohu. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1702. Pamětní desky a hroby ve městě působících básníků Františka Jaroslava Vacka-Kamenického (1806–1869) a Vojtěcha Mikuláše Vejskraba-Bělohrobského (1839–1869) (49°34'48.26"N; 13°32'8.24"E).