Vzpomínky z krčmy U Kašparů

Jana Vokounová

• Původ babičky Alžběty Kašparové
• Předčasná smrt dědečka Františka Kašpara
• Kulturní a společenský život v hostinci
• Předčasná smrt tatínka Josefa a příchod Američanů
• Změny po roce 1948
• Obrazové přílohy

Džbánek, se kterým chodil chválenický občan Josef Novák ke "Krčmářům" pro pivo

Původ babičky Alžběty Kašparové

Babička Alžběta Kokošková se narodila 17. února 1877 ve Vodokrtech v hospodářství č. p. 39. Na chválenickou usedlost č. p. 16 se provdala asi v roce 1900. Provdala se do selského hospodářství zvaného „Krčma“. Odtud nejspíš pochází jméno po chalupě „U Krčmářů“. Vždyť krčma, původně panská, byla děděna v rodině Kašparových již více než dvě stě let - od konce 17. století. Z rodiny pocházel i tatínek pražského arcibiskupa Karla kardinála Kašpara (1870 – 1941), Ján Kašpar. Ján Kašpar byl bratrancem otce Alžbětina manžela Františka Kašpara.

Vzhled hostince U Krčmářů po přestavbě z r. 1911 (foto z pohlednice)

Předčasná smrt dědečka Františka Kašpara

Podle ústního vyprávění formani, kteří jezdili od Plzně na Linec, vjížděli do dvora horními vraty, u nichž stával mohutný akát. Po odpočinutí koňského potahu a občerstvení pokračovali formani dolními vraty na další cestu.

Babička měla pohnutý život. Její muž František musel narukovat na frontu a 6. dubna 1916 zemřel na následky válečných útrap během dovolené přímo ve Chválenicích. Františku Kašparovi tehdy bylo 37 let a jeho jméno je vyryto na pomníku padlých stojícím u školní budovy. S úctou vždy na dušičky zapaluji svíčku.

František Kašpar na fotografii z vojny (horní řada, druhý zprava)

Rub pohlednice, kterou za 1. světové války, pravděodobně v roce 1915, posílaly Františkovi Kašparovi na frontu jeho děti Pepík a Baruška

Kulturní a společenský život v hostinci

V roce 1911 byl postaven sál a po delší době, v roce 1936, také nové obytné stavení. V nové budově hostince byla vybudována tzv. lednice, kam se v zimě zavážel led z blízkého rybníku Jasanka. Led se v létě přikládal k sudům, aby bylo pivo studené. Hospoda byla vyhlášena i díky babičce, která byla výbornou kuchařkou.

Slavnost v roce 1919 před hostincem U Kašparů

Na obědy do hostince pravidelně docházel učitelský sbor i pan farář Josef Fukárek. Byl to velký lidumil, který rád zavítal mezi zdejší hospodáře. Sdílel s nimi veškeré radosti i starosti, byl velmi vážený a ctěný. Velmi často se zde hrávalo divadlo. Ze hry Psohlavci existují fotografie a kulisy jsou stále dochovány na půdě.

Majitelem hostince byl do roku 1945 můj tatínek Josef Kašpar. Kromě toho, že byl nadšeným ochotníkem, byl také velkým fanouškem místního fotbalového klubu SK Chválenice. Právě díky této jeho přízni si spolek zřídil U Krčmářů svou klubovnu a sál využíval jako tělocvičnu.

Josef a   A Barbora Kašparovi při divadelní hře Psohlavci

Předčasná smrt tatínka Josefa a příchod Američanů

V roce 1945, asi v první polovině dubna, přitáhli od Vlčtejna skupiny mužů, žen a dětí, němečtí uprchlíci z Polska a z Německa. Usídlili se v sále a v lokále. Byli velmi vyčerpáni a nemocní. Mezi uprchlíky byl rozšířen tyfus a nemocné odvážely sanitky do nemocnice v Plzni. Můj tatínek Josef Kašpar se od nich nakazil a ve svých devětatřiceti letech ve velkých horečkách zemřel.

Svatební fotografie Josefa Kašpara

Během pobytu uprchlíků parkovalo před vraty německé auto. Když američtí piloti, hloubkaři, letěli ostřelovat nádraží v Nezvěsticích, zaútočili na sál hostince U Kašparů. Byl veliký zmatek, lidé se hrnuli do pivního sklepa. Při ostřelování sálu šli z Nezvěstic od vlaku mladí lidé – Jindra Smolek, Mařenka Brejchová a Toník Balík. Hrůzy náletu prožívali při zdi stodoly U Kašparů, schováni v kopřivách. Do konce měsíce dubna byli uprchlíci odsunuti neznámo kam.

V květnu 1945 přijela americká armáda a ubytovala se v sále hostince. Zdejší kuchyně vyvařovala i pro ostatní vojáky ubytované různě ve vsi. Převratné události se v rodině Kašparových mísily s velkým smutkem a bolestí nad ztrátou tatínka. Více o osvobození Chválenic si můžete přečíst zde.

Američtí vojáci s májkou u zahrady hostince U Kašparů

Změny po roce 1948

Babička Alžběta Kašparová zemřela v roce 1950. Místní soudruzi zabrali hořejší byty v poschodí pro vojenské rodiny. Ty zde žily až do roku 1958. Hostinec byl uzavřen v roce 1952. Stejně tak nucený vstup do JZD a zabrání sálu jsou smutnou vzpomínkou. O dalších osudech zaniklého hostince U Krčmářů si můžete přečíst zde.

Alžběta Kašparová

Dnes jsou „Nové Chválenice“ za kostelem i nade vsí. Všem rodinám, které zde našly nový domov, zde přeji pokojný a radostný život.