Vojenské manévry v letech 1878–1885

Jiří Sankot

• Manévry v reportáži a ilustraci
• Šťáhlavské manévry pana Hušky (povídka z roku 1886)
• Ilustrační fotogalerie z manévrů v roce 1905

Vítání císaře Františka Josefa I. v Plzni při manévrech roku 1885 
(Zdroj: Österreichische Nationalbibliothek, Wien)

Manévry v reportáži a ilustraci

Útok jízdy při manévrech (Světozor)

Jak se r. 1878 dozvídáme z Vojenských listů Ludvíka Masaryka, zažily naše obce velkou událost, když v říjnu téhož roku probíhaly dvoudenní manévry mezi Plzní a Nepomukem. Krajina kolem Chválenic, Chouzov a Želčan se na dva dny proměnila v bojiště. V roce 1885 přinesly české obrázkové časopisy Světozor a Zlatá Praha a rakouský obrázkový časopis Neue Illustrirte Zeitung ilustrační kresby k dalším manévrům, které se toho roku odehrály na jižním Plzeňsku a na Rokycansku. Cvičení se tentokrát dokonce osobně zůčastnil císař František Josef I. O rok později, v říjnu 1886, uveřejnil navíc Světozor na pokračování vtipně pojatou povídku "V obraně vlasti", která s nadsázkou popisuje účast nižšího důstojníka Hušky na manévrech z roku 1878. Pojďme si pomocí dobového popisu z Vojenských listů, převyprávěného dnešním jazykem, dobových ilustrací ze Světozoru a povídky o poručíku Huškovi představit, jak vojenská cvičení, která byla pro všechny obce v okolí Chválenic velkou událostí, probíhaly.

Na počátku provedl přehlídku vojsk arcivévoda Albrecht s četnou družinou. Přehlídka byla ukončena rakouskou hymnou. Poté nastal čas na splnění úkolu. Z Plzně rychle postupovalo k Nepomuku vojsko zemské obrany generálmajora Lariše. Plukovník Krynický, který se spolu se svou brigádou rozložil v oblasti Chválenic, dostal rozkaz zdržet postupující vojsko, aby jeho ustupující sbor získal čas nastoupit do železničních vozů v Nepomuku a odstranit zásoby potravin. Generálmajor Lariš dostal naopak za úkol překazit zdržovací manévr. Lariš měl k dispozici jedenáct praporů, dvě baterie a dvě škadrony. Vozatajstvo odeslal přes Plzenec a Šťáhlavy Blovic, aby nepřekáželo. Krynický velel osmi praporům pěchoty, dvěma škadronám jezdectva dvěma bateriím.

Vojenský tábor pod Radyní (Světozor)

Ubytování důstojníků (Neue Illustrirte Zeitung)

Polní pekárna ve Starém Plzenci (Neue Illustrirte Zeitung)

Nepřátelské dělostřelectvo v poli u Šťáhlav a významný zahraniční pozorovatel,
kníže Alexandr I.  Bulharský (Neue Illustrirte Zeitung)

Pozorovatelé ze spřátelených armád (Světozor)

Ruští důstojníci (Neue Illustrirte Zeitung)

Porada štábu (Světozor)

Generálmajor Lariš nejprve vypravil po císařské silnici z Plzně k Nepomuku hlídky, které byly zastaveny nepřítelem na křižovatce s okresní silnicí Starý Plzenec – Štěnovice. Krynického vojáci totiž byli rozloženi celé délce této silnice od Plzence až ke Štěnovicím. Lariš tedy vyslal do Losiné jednu jezdeckou škadronu, aby vešla ve styk s nepřítelem. Krajina před Losinou však byla důkladně obsazena Krynického myslivci, kvůli kterým se jezdci nemohli k Losiné vůbec přiblížit a byli naopak donuceni k ústupu. Larišovo jezdectvo se nakonec do Losiné dostalo obloukem přes Štěnovice. V Losiné však bylo jezdectvo opět přinuceno - částečně Krynického jezdeckými hlídkami a částečně Krynického myslivci, kteří měli obsazeno návrší mezi Chválenicemi a Losinou, aby dále nepokračovalo. Larišovi jezdci sestoupili z koní a připravovali se k boji s nepřítelem, ale útok proti příkrému svahu byl předem marný, protože na obou stra­nách silnice byly oddíly Krynického myslivců a zároveň na vrchu u Bambousku byla postavena a k boji připravena baterie. Larišovy jezdecké hlídky byly nakonec odvolány a jejich postavení v Losiné musela zaujmout pěchota.

Velitelství v Rokycanech (Neue Illustrirte Zeitung)

Císař se svým doprovodem (Neue Illustrirte Zeitung)

Lariš netušil, že Krynický mezi Chválenice a Losinou soustředil pouze dvě setniny myslivců a půl škadrony jízdectva se čtyřmi děly, přičemž jeho hlavní voj táhl v klidném pochodu k vlčtejnským výšinám, jižně od Chválenic. V tomto postavení očekával ústup svých předsunutých oddílů.

Zásobování vojska pící od venkovanů (Světozor)

Idylka venkovanky s vojenským koněm a prodej kořalky vojákovi  (Světozor)

Nic netušící generálmajor Lariš postavil celou svou pěchotu v bitevní šik. V obavě ze síly nepřítele jej ale nevedl po císařské silnici, nýbrž jej odklonil a obešel Radyni. Krynického předsunutí vojáci zatím využívali výhodu terénu a setrvávali v odporu na Bambousku, aniž by se muselo obávat, že ztratí spojení s Chválenicemi. Zatím menší skupina Krynického vojáků ustupovala před Larišovou pěchotou, která po čase dorazila do Nezbavětic. Plukovník Krynický postup nepřítele pohodlně sledoval z Vlčtejna. K Vlčtejnu se postupně přesunuly i Krynického baterie, dosud hájící výšiny na Bambousku. Jedna Krynického zaujala postavení u zříceniny Vlčtejna, druhá pak u vsi. Na skalkách se nyní mezi Chválenicemi a Losinou se usadili Larišovi vojáci. Chválenice hájeny nebyly. Prvním místem, které se rozhodli Krynického myslivci hájit, byly skaliny ležící uprostřed polí jižně od Chválenic. Těžiště obrany se nacházelo v lesích u Chouzov.

Vojenské jednotky v akci (Světozor)

Překonávání řeky u Doudlevec (Zlatá Praha)

Útok dragounů (Zlatá Praha)

Srážka nepátelských jednotek u Litic (Zlatá Praha)

Civilisté sledují střetnutí z návrší. (Neue Illustrirte Zeitung)

Obyvatelé okolních vsí živě diskutovali a nejlepších strategiích (Světozor)

Od Vlčtejna bylo možné pozorovat jednu obrannou čáru nepřítele za druhou, jak po svahu sestupuje. Larišovy baterie nyní zaujaly postavení na výšinách u Bambousku. Začal první dě­lostřelecký boj. Jakmile prapory gen. Lariše sestoupily do údolí, odeslal Lariš jednu baterii na levé křídlo proti Chouzovům. Na to se pak přiblížily znepřátelené pěchoty k sobě tak blízko, že se rozpředl tuhý boj. V rozhodném pak okamžiku vystoupily zálohy myslivců ze svých úkrytů a učinily útok, po němž rozhodčí soudce rozkázal, aby levé křídlo gen. Lariše ustoupilo zpět. Arcivévoda Albrecht ležel na trávníku pod Vlčtejnem a zaujatě sledoval pohyby vojska.

Odchod vojáků ze Starého Plzence... (Světozor)

...na zpáteční cestě ku Praze... (Světozor)

Při příležitosti manévrů  v roce 1885 byla v Plzni pro císaře Františka Josefa I. uspořádána velkolepá slavnost – na prvním obrázku hlasatel s družinou (Světozor)...

...alegorický vůz cechů sladovníků a bednářů (Světozor)...

...alegorický vůz plzeňského kameníka Cíngroše...

... a průvod plzeňské svatby (Zlatá Praha)

Šťáhlavské manévry pana Hušky

Povídka publikovaná v časopise Světozor v roce 1886 popisuje s nadsázkou a humornou formou příběh malého pražského obchodníka s papírem, který jednou ročně obléká uniformu poručíka rakouské armády a doufá, že tímto způsobem jednoho dne dokáže "ulovit" dívku svého srdce. Vojenská cvičení, kterých se pan Huška účastní, se pravidelně konají v Krušnohoří, kde žije německá menšina. Německá děvčata na uniformu pana Hušky nezabírají a on to přikládá své bídné němčině. Touží proto dostat se na cvičení do některého česky mluvícího kraje. Když se dostane na manévry v kraji pod Radyní, navíc v blízkosti města, odkud pochází proslulé pivo, je nadšen. Když pak v křoví poblíž Šťáhlav narazí na mladistvou krásku Teklu, cítí se jako hrdina z romantického žurnálu...

Ilustrační fotogalerie z manévrů v roce 1905

Zatímco manévry pod Radyní roku 1878 poznával dychtivý čtenář pouze přičiněním pera novináře a spisovatele a císařské manévry z roku 1885 byly čtenářům některých časopisů představeny sérií kreseb, o dvacet let později, roku 1905, se v jižních Čechách, u Strakonic, konaly císařské manévry, ze kterých již máme, díky Světozoru a rakouského časopisu Österreichische Illustrierte Zeitung, celou řad fotografií, které nám ještě lépe přibližují atmosféru během velkých velkých vojenských manévrů na přelomu 19. a 20. století. V roce 1913 se konaly poslední velké manévry před první světovou válkou, a opět v jižních Čechách, tentokrát mezi Frymburkem na Lipně a okolím Tábora. Tohoto císařského vojenského cvičení se již císař osobně nezúčastnil, plně jej ale nahradil následník trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este s manželkou Zitou a dětmi. Fotografie z těchto manévrů přinesl víděňský list Das Interessante Blatt. Na snímcích můžeme sledovat jak pokrok ve fotografování, tak ve výzbroji vojska. Fotogalerii z obou posledně jmenovaných manévrů vám zde pro zajímavost také přinášíme, přestože se snímky přímo nevztahují k dění v našem kraji. Další fotografie z manévrů rakouského vojska, pořízené fotografem Rudolfem Brunerem-Dvořákem, navíc najdete zde, na stránkách fotografického historika Pavla Scheuflera.