Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Rozcestník na další stránky

Vyberte si, kam dále se chcete vydat:

škola

hospodo

region

muze

volný čas

státní

další odkazy

 


Hledáte novou práci?

nabídka


 

Aktuality na Facebooku 

 

  


Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

LÍPA SVOBODY A ALEJ REPUBLIKY

Jiří Sankot

 

První lípa Svobody a její smutný osud

Alej Republiky v Želčanech

 

První lípa Svobody a její smutný osud

 

lípa 1

Stav první chválenické lípy Svobody zachytil v 60. letech 20. století kronikář Josef Boehm

 

Chválenice měly od 11. května 1919 svou lípu Svobody. Památný strom byl na trávníku mezi farou a kostelem vysazen chválenickými žáky při tzv. Stromové slavnosti na paměť vzniku znovunabyté národní svobody. Šlo o velkou slavnost, které se zúčastnily také místní spolky a korporace. Slavnost byla zahájena průvodem, který se seřadil v dolní části obce u č. p. 63. V čele průvodu kráčely děti s praporky a za nimi šli žáci s lípou ozdobenou národními barvami. Lípa byla zaslána do Chválenic lesním úřadem ve Šťáhlavech. Žáci v průvodu zároveň nesli potřebné nářadí ozdobené v národních barvách. Po školní mládeži následovali v průvodu členové místních spolků. Samotnou slavnost u fary zahájil žák IV. třídy Václav Basl připravenou oslavným proslovem. O významu stromových slavností a letošního vysazení Lípy svobody poté promluvil řídící učitel Vilém Benedikt Breycha. Žáci následně zarecitovali básně a lípa byla zasazena. Zástupci jednotlivých tříd ke kořenům lípy přinesli různá hesla, následováni zástupci úřadů a spolků. Poté byla zazpívána slovenská národní hymna a učitel Bohumil Sýkora svým proslovem slavnost ukončil. Nakonec všichni společně zazpívali českou národní hymnu „Kde domov můj“. Podle pamětníků bylo k jejím kořenům umístěno kovové pouzdro s dobovými dokumenty, ale zápis ve školní kronice nic takového nepotvrzuje.

Kvůli neshodám mezi obecním a farním úřadem byl v době elektrifikace obce, roku 1923, do těsného sousedství lípy umístěn transformátor, původně plánovaný na okraj Chválenic. Větve, které zasahovaly do drátů vedoucích od transformátoru, byly soustavně ořezávány a lípa bez koruny živořila. V roce 1968, měla kmínek o pouhých 25-30 cm. Proschlá Lípa svobody byla poražena 27. března 2011, po necelých dvaadevadesáti letech. U transformátoru zůstaly pouze kořeny lípy. Obec Chválenice se rozhodla vysadit u Velkého rybníka novou Lípu svobody, a to 17. října 2015 při příležitosti 70. výročí osvobození obce od nacismu.

 

lípa 2

Nová lípa Svobody vysazená 17. 10. 2015 u Velkého rybníka

 

Alej Republiky v Želčanech

 

vysazení

Zdeňka Hostáňová při vysazování lípy v dubnu 1969

 

Na jižním okraji Želčan, mezi posledními domky a kravínem, se nachází úhledná řada pěti vzrostlých lip. Kronikář Václav Kosnar zorganizoval jejich vysazení na paměť 50. výročí vzniku Československé republiky. Původní myšlenku vysadit lípy na želčanské návsi nebylo možné realizovat, protože náves byla v rekonstrukci a její další uspořádání nebylo vyřešeno. Proto bylo vybráno místo na okraji obce, na obecním pozemku za domy kronikáře Václava Kosnara a jeho přítele Zdeňka Hostáně, dalšího z organizátorů. Kronikář Kosnar si při zemědělských pracích vyhlédl v lese v Babších pět lipek, které poté nechal přivézt do Želčan. 13. dubna 1969 zde byly zasazeny. Pět lip představovalo pět desetiletí Československé republiky.  Čtyři lípy zasadili čtyři želčanští školáci, poslední pak Václav Kosnar spolu se Zdeňkem Hostáněm. Každé z dětí si vybralo svůj stromek a místo, kam jej zasadí, vykopalo jámu a stromek zasadilo.  Od obce směrem k jihu stromky vysadili postupně Vlasta Kosnarová, Václav Benda, Jaroslav Kosnar a Zdeňka Hostáňová. Poslední lípu zasadili společně Václav Kosnar a Zdeněk Hostáň. Událost doprovodil slogan: „Pět lip pět desetiletí, to si pamatujte, své stromky si chraňte, potomkům o tom vyprávějte!!!“  V okamžiku slavnosti nemohl nikdo tušit, že o třicet let později si obecní úřad vyhlédne místo pro parcely na dva rodinné domky a začne uvažovat o vykácení aleje. Pro odpor občanů ze záměru naštěstí sešlo a lípy zůstávají ozdobou jižního okraje Želčan.

 

kvete

Kvetoucí alej Republiky na počátku července 2016