Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Rozcestník na další stránky

Vyberte si, kam dále se chcete vydat:

škola

hospodo

region

muze

volný čas

státní

další odkazy

 


Hledáte novou práci?

nabídka


 

Aktuality na Facebooku 

 

  


Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

STAROSTI PÁTERA JOSEFA FUKÁRKA

 

Jiří Sankot

 

Původ P. Josefa Fukárka

Počátky působení ve Chválenicích

Důsledky 1. světové války

Odliv věřících a ztráta pozemků

Stav chválenického hřbitova

Nové zvony pro chválenický kostel

Smrt P. Josef Fukárka

 

Původ P. Josefa Fukárka

Po smrti P. Josefa V. Tangla nastoupil na uprázdněné místo P. Josef Fukárek (1870–1933). P. Fukárek se narodil ve Vinci u Mladé Boleslavi 9. září 1870. Po studiích na c. k. gymnasiu v Mladé Boleslavi vstoupil do litoměřického semináře, kde studoval v letech 1890–1894 teologii. 17. června 1894 byl společně s dalšími třemi kněžími vysvěcen na kněze. Prvním místem jeho kněžského působení byla v letech 1894–1895 funkce kaplana ve Vysokém nad Jizerou. Následovalo kaplanské působení v Mladé Boleslavi, Hlavicích a bakově nad Jizerou. V letech 1906–1907 byl administrátorem farnosti v Mukařově.14. prosince 1909 přesídlil jako farář do Chválenic.

 

svěcení

 

Společná fotografie pořízená v roce 1894 pravděpodobně při příležitosti společného vysvěcení několika kněží - P. Josefa Fukárka (pravděpodobně stojící vlevo), P. Jana Václava Koška, P. Ladislava Kloučka a P. Josefa Králíčka. P. Josef Fukárek (* 1870) byl farářem ve Chválenicích v letech 1910 - 1934, kdy zemřel. P. Josef Fukárek je pohřben na starém hřbitově při kostele sv. Martina ve Chválenicích. P. Jan Václav Košek byl farářem v Prádle u Nepomuka, P. Ladislav Klouček žil v Pensylvánii v USA a P. Josef Králíček se později stal vikářem v Litoměřicích.

 

Počátky působení ve Chválenicích

První léta jeho působení nebyla šťastná. V roce 1912 vypukl požár, který zničil věž, střechu a varhany v kostele. V letech 1914 – 1918 navíc probíhala 1. světová válka spojená s rekvizicí zvonů. K první rekvizi došlo o adventu 1916, 15. prosince. Zvony naposledy společně zvonily 14. prosince při pohřbu výměnkářky Kateřiny Kosnarové z č. p. 13. 

 

kateřina kosnarová

Výměnkářka Kateřina Kosnarová z Chválenic č. p. 13

 

15. 12. zvony sňali čtyři vojíni - Julius Halnek, Michal Nágy, Julius Fabrič a Julius Varga. Jako první opustil své místo na velké věži zvon Martin od Pernerových z roku 1739, následován dvěma menšími zvony ze sanktusové věžičky. Za zabavené chválenické zvony obdržela farnost v květnu 1917 částku 1332 K. Rekvizice bohužel ještě neskončily, a tak se chválenický kostel musel 13. března 1918 rozloučit i se vzácným zvonem od klatovského zvonaře Štěpána Pricqueye z roku 1658. Na kostele se mírových dob dočkal pouze umíráček.

 

Důsledky 1. světové války

Během války chyběli u rodin otcové a děti musely více pomáhat v domácnosti. Farář Fukárek s nelibostí a lítostí sledoval, jak mládež pustne a jak její mravní výchova trpí. Děti začínaly zanedbávat docházku do školy i do kostela. Navíc faráře Fukárka trápilo, že mnozí lidé dávají vinu za současnou válečnou situaci právě církvi. Každý den probíhaly bohoslužby za vojáky, rodiny byly vyzývány k podpoře bojujících vojáků. V takové zjitřené době faráře jistě potěšilo, že se našel dobrodinec, který vedle patrona hraběte Waldsteina-Wartenberga chtěl kostelu pomoci. Šlo o matku Hugolinu z kongregace šedých sester v Praze I., která mimo jiné v prosinci 1914 darovala chrámu sv. Martina čtyři antipendia pro zdejší oltář či roku 1915 skvostné velum (pláštík) na ciborium

 

Odliv věřících a ztráta pozemků

V roce 1918 se naše země dočkala konce 1. světové války a také státní samostatnosti. Přestože v dalších měsících se zradikalizoval postoj veřejnosti ke katolické církvi a lidé ji začali hromadně opouštět, při oslavě národní nezávislosti 6. listopadu hrál farář P. Josef Fukárek důležitou roli. Oslavy začaly děkovnými bohoslužbami v kostele. Slavnosti v kostele se zúčastnily tisíce osadníků a školní mládeže. Okolí kostela a vůbec celá ves tonuly v záplavě národních a všeslovanských praporů. Domy byly navíc ozdobeny věnci. Lidé jásali a nadšením plakali. Po skončení bohoslužby se na návsi uskutečnil tábor lidu, na kterém promluvil řídící učitel Vil. Benedikt Breycha. Slavnost byla zakončena slavnostním průvodem obcí.

Rok 1919 přinesl velkou sociální nespokojenost, která vedla k příklonu chválenických obyvatel k sociální demokracii a zradikalizování postoje vůči církvi. Farnost přicházela o pozemky a také peníze na opravy se sháněly stále hůře. Bylo nutné opravit sanktusovou vížku na kostele a znovu opravit zeď chválenického hřbitova či vybílit kostel. Rozpočet na rekonstrukci byl r. 1919 stanoven na 18.327 nových, československých korun. Sanktusová vížka nakonec byla stržena a nebyla v původní podobě obnovena.

 

Stav chválenického hřbitova

Nové vrásky faráři Fukárkovi začal přidělávat stávající chválenický hřbitov u kostela. V roce 1923 byla polovina hřbitova podmáčená a pohřbívání do vlhké půdy bylo hygienicky zcela nevyhovující. Na hřbitově chyběla márnice. Chválenice proto vykročily v tomto roce za novým hřbitovem, který byl zřízen roku 1947 u silnice do Želčan.

 

Fukárek

P. Josef Fukárek v Chouzovech roku 1923

 

Nové zvony pro chválenický kostel

Před svou smrtí dosáhl P. Josef Fukárek - tehdy již nejen farář, ale i konzistorní rada arcibiskupský notář -  odlití nových zvonů Martin a Václav pro chválenický kostel. Zvony odlila r. 1932 firma Rudolf Perner z Českých Budějovic. Na věži chválenického kostela však byly pouhých deset let. V dubnu 1942 je zrekvírovala okupační moc pro potřeby německé armády. Nové zvony Martin a Václav se podařilo pro náš kostel – v té době již filiální - obstarat až v roce 2013.

 

zvony

 

Nové chválenické zvony Martin a Václav, pořízené v roce 1932 díky úsilí P. Josefa Fukárka, vydržely na věži chválenického kostele pouze do rekvizice v roce 1942. Při svěcení těchto zvonů měl před sebou těžce nemocný P. Fukárek pouhý půlrok života.

 

Smrt P. Josefa Fukárka

P. Josef Fukárek zemřel 7. května 1933 na rakovinu tlustého střeva a byl pohřben na starém chválenickém hřbitově u kostela sv. Martina, v sousedství hrobu P. Josefa V.  Tangla. K P. Josefu Fukárkovi byla o půl roku později pohřbena také jeho maminka Anna roz. Ulmanová.

 

hroby

Hrob chválenického faráře, konzistorního rady a arcibiskupského notáře P. Josefa Fukárka a jeho maminky se spolu s hrobem P. Josefa Tangla nachází na starém hřbitově u kostela sv. Martina.