Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Rozcestník na další stránky

Vyberte si, kam dále se chcete vydat:

škola

hospodo

region

muze

volný čas

státní

další odkazy

 


Hledáte novou práci?

nabídka


 

Aktuality na Facebooku 

 

  


Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

VZPOMÍNKY Z KRČMY U KAŠPARŮ

Jana Vokounová

 

 

Původ babičky Alžběty Kašparové

Předčasná smrt dědečka Františka Kašpara

Kulturní a společenský život v hostinci

Předčasná smrt tatínka Josefa a příchod Američanů

Změny po roce 1948

Obrazové přílohy

 

 

džbánek

Džbánek, se kterým chodil chválenický občan Josef Novák ke "Krčmářům" pro pivo

 

Původ babičky Alžběty Kašparové

Babička Alžběta Kokošková se narodila 17. února 1877 ve Vodokrtech v hospodářství č. p. 39. Na chválenickou usedlost č. p. 16 se provdala asi v roce 1900. Provdala se do selského hospodářství zvaného „Krčma“. Odtud nejspíš pochází jméno po chalupě „U Krčmářů“. Vždyť krčma, původně panská, byla děděna v rodině Kašparových již více než dvě stě let - od konce 17. století. Z rodiny pocházel i tatínek pražského arcibiskupa Karla kardinála Kašpara (1870 – 1941), Ján Kašpar. Ján Kašpar byl bratrancem otce Alžbětina manžela Františka Kašpara.

 

krčma

Vzhled hostince U Krčmářů po přestavbě z r. 1911 (foto z pohlednice)

 

Předčasná smrt dědečka Františka Kašpara

Podle ústního vyprávění formani, kteří jezdili od Plzně na Linec, vjížděli do dvora horními vraty, u nichž stával mohutný akát. Po odpočinutí koňského potahu a občerstvení pokračovali formani dolními vraty na další cestu.

Babička měla pohnutý život. Její muž František musel narukovat na frontu a 6. dubna 1916 zemřel na následky válečných útrap během dovolené přímo ve Chválenicích. Františku Kašparovi tehdy bylo 37 let a jeho jméno je vyryto na pomníku padlých stojícím u školní budovy. S úctou vždy na dušičky zapaluji svíčku.

 

kašpar

František Kašpar na fotografii z vojny (horní řada, druhý zprava)

pohlednice

Rub pohlednice, kterou za 1. světové války, pravděodobně v roce 1915, posílaly Františkovi Kašparovi na frontu jeho děti Pepík a Baruška

 

Kulturní a společenský život v hostinci

V roce 1911 byl postaven sál a po delší době, v roce 1936, také nové obytné stavení. V nové budově hostince byla vybudována tzv. lednice, kam se v zimě zavážel led z blízkého rybníku Jasanka. Led se v létě přikládal k sudům, aby bylo pivo studené. Hospoda byla vyhlášena i díky babičce, která byla výbornou kuchařkou.

 

slavnost

Slavnost v roce 1919 před hostincem U Kašparů

 

Na obědy do hostince pravidelně docházel učitelský sbor i pan farář Josef Fukárek. Byl to velký lidumil, který rád zavítal mezi zdejší hospodáře. Sdílel s nimi veškeré radosti i starosti, byl velmi vážený a ctěný. Velmi často se zde hrávalo divadlo. Ze hry Psohlavci existují fotografie a kulisy jsou stále dochovány na půdě.

Majitelem hostince byl do roku 1945 můj tatínek Josef Kašpar. Kromě toho, že byl nadšeným ochotníkem, byl také velkým fanouškem místního fotbalového klubu SK Chválenice. Právě díky této jeho přízni si spolek zřídil U Krčmářů svou klubovnu a sál využíval jako tělocvičnu.

 

psohlavci

Josef a   A Barbora Kašparovi při divadelní hře Psohlavci

 

Předčasná smrt tatínka Josefa a příchod Američanů

V roce 1945, asi v první polovině dubna, přitáhli od Vlčtejna skupiny mužů, žen a dětí, němečtí uprchlíci z Polska a z Německa. Usídlili se v sále a v lokále. Byli velmi vyčerpáni a nemocní. Mezi uprchlíky byl rozšířen tyfus a nemocné odvážely sanitky do nemocnice v Plzni. Můj tatínek Josef Kašpar se od nich nakazil a ve svých devětatřiceti letech ve velkých horečkách zemřel.

 

kašpar

Svatební fotografie Josefa Kašpara

 

Během pobytu uprchlíků parkovalo před vraty německé auto. Když američtí piloti, hloubkaři, letěli ostřelovat nádraží v Nezvěsticích, zaútočili na sál hostince U Kašparů. Byl veliký zmatek, lidé se hrnuli do pivního sklepa. Při ostřelování sálu šli z Nezvěstic od vlaku mladí lidé – Jindra Smolek, Mařenka Brejchová a Toník Balík. Hrůzy náletu prožívali při zdi stodoly U Kašparů, schováni v kopřivách. Do konce měsíce dubna byli uprchlíci odsunuti neznámo kam.

V květnu 1945 přijela americká armáda a ubytovala se v sále hostince. Zdejší kuchyně vyvařovala i pro ostatní vojáky ubytované různě ve vsi. Převratné události se v rodině Kašparových mísily s velkým smutkem a bolestí nad ztrátou tatínka. Více o osvobození Chválenic si můžete přečíst zde.

 

májka

Američtí vojáci s májkou u zahrady hostince U Kašparů

 

Změny po roce 1948

Babička Alžběta Kašparová zemřela v roce 1950. Místní soudruzi zabrali hořejší byty v poschodí pro vojenské rodiny. Ty zde žily až do roku 1958. Hostinec byl uzavřen v roce 1952. Stejně tak nucený vstup do JZD a zabrání sálu jsou smutnou vzpomínkou. O dalších osudech zaniklého hostince U Krčmářů si můžete přečíst zde.

 

alžběta

Alžběta Kašparová

 

Dnes jsou „Nové Chválenice“ za kostelem i nade vsí. Všem rodinám, které zde našly nový domov, zde přeji pokojný a radostný život.

 

Stránka

Pepík a Barunka Kašparovy, děti krčmáře Františka Kašpara a jeho manželky Alžběty, v roce 1915

Pepík a Barunka Kašparovy, děti krčmáře Františka Kašpara a jeho manželky Alžběty, v roce 1915

Smuteční oznámení o skonu krčmáře Františka Kašpara, 1916

Smuteční oznámení o skonu krčmáře Františka Kašpara, 1916

Mládež dělnické tělovýchovné jednoty při představení na dvoře hostince U Kašparů (30. léta 20. století)

Mládež dělnické tělovýchovné jednoty při představení na dvoře hostince U Kašparů (30. léta 20. století)

Při Staročeských májích 1933 na dvoře hostince U Kašparů

Při Staročeských májích 1933 na dvoře hostince U Kašparů

Při jednom z divadelních představení ve 30. letech 20. století na zahradě U Krčmářů

Při jednom z divadelních představení ve 30. letech 20. století na zahradě U Krčmářů

Josef Kašpar při hře Psohlavci (1932)

Josef Kašpar při hře Psohlavci (1932)

Josef Kašpar při hře Psohlavci (1932)

Josef Kašpar při hře Psohlavci (1932)

Barbora Kašparová při hře Psohlavci (1932)

Barbora Kašparová při hře Psohlavci (1932)

Josef Kašpar při hře Psohlavci (1932)

Josef Kašpar při hře Psohlavci (1932)

Babička Alžběta Kašparová s malou Janou v roce 1939

Babička Alžběta Kašparová s malou Janou v roce 1939

Babička Alžběta Kašparová (vlevo) v roce 1940

Babička Alžběta Kašparová (vlevo) v roce 1940

Paní prodavačky Balvínová a Tomrdlová v nové prodejně Jednoty v bývalém sále U Krčmářů (60. nebo 70. léta, foto Josef Boehm)

Paní prodavačky Balvínová a Tomrdlová v nové prodejně Jednoty v bývalém sále U Krčmářů (60. nebo 70. léta, foto Josef Boehm)


Stránka