Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Rozcestník na další stránky

Vyberte si, kam dále se chcete vydat:

škola

hospodo

region

muze

volný čas

státní

další odkazy

 


Hledáte novou práci?

nabídka


 

Aktuality na Facebooku 

 

  


Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

ANNA TRYKAROVÁ - CHOŤ C. K. POŠTMISTRA V KASEJOVICÍCH

Vladimír Červenka

 

náměstí

Rod Trykarů přišel do Želčan z nedalekých Zdemyslic. Jeho příslušníci ovšem žili také v Chocenicích a Bohušově u Blovic. V Želčanech se první objevuje kolem roku 1840 Václav Trykar, narozený 5. října 1817 ještě ve Zdemyslicích č. p. 27 jako syn sedláka a rychtáře Josefa Trykara († 10. června 1847). V rodné vsi pak bydlel v usedlosti č. 7. Dne 8. listopadu 1836 se oženil s Annou (* 18. října 1814), dcerou Vojtěcha Komorouse, bývalého šenkýře z č. p. 6. Tak jako tchán, stal se Václav Trykar šenkýřem, ale již v Želčanech, kde získal selskou usedlost č. p. 15. Zde se mu 22. května 1842 narodil syn Václav, který převzal po otci († 6. ledna 1870 po záchvatu mrtvice) statek i hospodu a na počátku 20. století byl starostou Želčan. Anna byla jeho mladší sestrou. Na svět přišla roku 1847 ve stejný den jako Václav, tj. 22. května. Dne 3. února 1872 se ve chválenickém kostele provdala za Václava Kellera z Kasejovic. Snoubence oddával kaplan Josef V. Tangel, pozdější chválenický farář, za svědky jim byli Jan Keller, bratr ženicha a místní učitel Antonín Benedikt Breycha.

Annin manžel se narodil 14. srpna 1841 v Kasejovicích a byl pokřtěn jako Václav František. Jeho stejnojmenný otec byl řeznickým mistrem a majitelem domu č. p. 134 na západním okraji kasejovického náměstí, v němž měl hostinec zvaný „U bílého koníčka“. Dům zdědil po otci Václavovi, který ho koupil roku 1823. V roce 1843 jej nechal přestavět do současné patrové podoby. Tehdy se zde konaly vlastenecké zábavy pořádané Ondřejem Kopalem, učitelem místní farní školy. V roce 1850 se stal Václav (starší) Keller prvním starostou Kasejovic vzešlým ze svobodných voleb po zrušení patrimonijní správy. V této funkci setrval až do své smrti, která jej zastihla dne 4. září 1868.

 

pošta

Dům č. p. 134 na pohlednici z doby kolem roku 1917; fotoarchiv Města Kasejovice

 

Václav (mladší) Keller převzal po otci dům i hostinskou živnost. Brzy však měla jeho život ovlivnit zásadní změna, když se Kellerovský dům ukázal vhodný k tomu, aby zde byl roku 1869 umístěn c. k. poštovní úřad. Prvním poštmistrem se stal na základě konkurzu kasejovický vinárník Vilém Beneš, ale protože hned při první revizi mu zjistili manko, byl odvolán a správu pošty převzal jako administrátor František Pelikán. Vyhláškou z 12. června 1870 byl pak definitivním poštmistrem jmenován majitel domu Václav Keller, který se zavázal, že složí příslušnou zkoušku a do té doby bude fungovat jako prozatímní poštmistr. Den předtím podepsal s pražským ředitelstvím smlouvu, podle níž měl nastoupit do úřadu 13. června 1870 s ročním platem 100 zlatých, paušálem 20 zlatých a příplatkem 200 zlatých na vydržování poštovního posla do Nepomuka. Po zavedení telegrafní služby roku 1885 mu bylo služné zvýšeno na 120 zlatých. Roku 1900 byl za dlouholetou spolehlivou službu zařazen do mzdové třídy s ročním platem 1 600 korun, osobním příplatkem 100 korun a dodatečným úředním paušálem 500 korun. Za Kellerova působení byly poštovní služby veřejnosti rozšířeny zavedením telefonu roku 1908. Hostinec, k němuž přibyla i vinárna, začal být zván „Na poště“ nebo jen „Pošta“.

 

vizitka

 

C. k. poštmistr a hostinský Václav Keller byl nejen váženým státním úředníkem, ale i jinak veřejně činnou osobou, především jako první velitel sboru dobrovolných hasičů, který zahájil v Kasejovicích svou činnost k 1. lednu 1879. Jeho osobnost líčí kasejovický historik Václav Mentberger: „Poštmistr Keller byl ve své době význačnou kasejovickou figurkou, známou v širokém okolí. Přísný v kanceláři a za okénkem, měnil se večer v hostinských místnostech v žertovného bonvivanta, který dovedl dokonalým hereckým přednesem originelních jím k dané situaci vhodně volených vtipů neb historek znamenitě pobavit návštěvníky svého hostince. Na mnohé z nich mohl býti pyšný. Když nikdo jiný, večer určitě přišel do kasina pan děkan Hille, aby jednou nebo dvěma sklenkami spláchl prach kasejovického obecního archivu. Něco veselého si občas přišel vyslechnout i převor Majer z lnářského kláštera.“

 

pár

Kasejovický poštmistr Václav Keller (1841–1913) v uniformě velitele sboru dobrovolných hasičů     s manželkou Annou Trykarovou (1847–1934); fotoarchiv Města Kasejovice

 

S manželkou Annou Trykarovou měl devět dětí. Dospělosti se dožily čtyři: Anna (17. listopadu 1872 – 10. května 1953), Josefa (26. dubna 1874 – 13. června 1912), Marie neboli Mánička (3. dubna 1876 – 10. listopadu 1940), která se 12. září 1912 provdala v chrámu sv. Bartoloměje v Plzni za kasejovického učitele Aloise Karla Heveru (7. listopadu 1878 – 5. října 1939) a Václav (6. května 1880 – 22. července 1937), úředník státních drah v Plzni a přednosta ústřední knihovny ministerstva železnic. V domě č. p. 134 s nimi bydlela i tchyně Anna Trykarová, rozená Komorousová, která zde dne 19. září 1896 ve věku 81 let zemřela.

 

   anna        marie

Anna Kellerová (1872–1953), poštmistrová  v Kasejovicích, nejstarší dcera Anny Trykarové     a Václava Kellera

Fotoarchiv Města Kasejovice

Svatební fotografie Marie Kellerové (1876–1940), mladší dcery Anny Trykarové a Václava Kellera, a kasejovického učitele Aloise K. Hevery, 12. září 1912

Fotoarchiv Města Kasejovice

 

Poštmistr Václav Keller zemřel 27. března 1913. Poštu po něm převzala nejstarší dcera Anna, která již delší dobu otci vypomáhala, a vedla ji až do roku 1925. O několik let později pak byl poštovní úřad přeložen do domu č. p. 174 („Na Velké Vrčeni“), kde zahájil provoz dne 31. července 1931.

Hostinec „Na poště“, který býval místem konání četných společenských akcí, provozovala rodina do března 1919, kdy vdova Anna Kellerová pronajala hostinské místnosti drogistovi Štičkovi z Blatné a ten si zde zřídil obchod. V domě bydlela s dcerou Annou až do své smrti. Zemřela na zánět průdušek dne 19. února 1934 ve věku 87 let. 

 

ulice

Západní strana náměstí v Kasejovicích na pohlednici poslané 15. září 1932, v pozadí dům č. p. 134 s drogerií; fotoarchiv Města Kasejovice

 


 

Prameny a literatura:

SOA v Plzni, Sbírka matrik, sign. Blovice 14, 15, 24, 30; Chválenice 22, 28, 33; Kasejovice 23, 27.

SOkA Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, Archiv města Kasejovice, kn. 597 (Kniha zemřelých, 1901–1950); inv. č. 819, kart. 106; inv. č. 880, kart. 140; inv. č. 881, kart. 140.

Fotoarchiv Města Kasejovice.

Památní kniha děkanství Kasejovického. Kniha II. (uložena na děkanském úřadě v Kasejovicích).

MATĚJOVSKÁ, Dana – ČERNÁ, Lenka – ČERVENKA, Vladimír: Kasejovice „za časů císařpána a tatíčka Masaryka“. Kasejovice 2012.

PECHA, Jan: Kasejovické domy a jejich majitelé od nejstarších záznamů až do roku 1950. s. d.                 (v soukromém vlastnictví).

Stránka

  • 1

Pozvánky na společenské akce pořádané v hostinci „Na poště“ (č. p. 134); SOkA Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, Archiv města Kasejovice, inv. č. 881, kart. 140

Pozvánky na společenské akce pořádané v hostinci „Na poště“ (č. p. 134); SOkA Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, Archiv města Kasejovice, inv. č. 881, kart. 140

Pozvánky na společenské akce pořádané v hostinci „Na poště“ (č. p. 134); SOkA Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, Archiv města Kasejovice, inv. č. 881, kart. 140

Pozvánky na společenské akce pořádané v hostinci „Na poště“ (č. p. 134); SOkA Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, Archiv města Kasejovice, inv. č. 881, kart. 140


Stránka

  • 1