Více o aplikaci
Obec Chválenice
Chválenice č.p. 21
332 05 Chválenice
Chválenice
prof. PhDr. Viktor Viktora, CSc., PhDr. Hana Dobrá, Jiří Sankot
Miroslav Němec s maminkou před domem č. p. 60 na konci 60. let
Miroslav Němec se narodil 12.2.1917 ve Chválenicích, kde bydlel celý život. Jeho otec Benedikt byl truhlářem, matka byla dcerou chalupníka z Nezbavětic. Rodina ještě obdělávala asi dva ha polí. Strýcem Miroslava Němce byl kněz Bohumil Němec (*1868) a nevlastním strýcem hudebník a profesor hudby František Němec (*1825), téměř o sto let starší než Miroslav.
Miroslav Němec studoval na plzeňském klasickém gymnáziu, kde maturoval roku 1937. Pak odešel do Prahy, kde se stal posluchačem na filosofické fakultě a věnoval se oboru čeština - filozofie. Studium přerušené uzavřením vysokých škol dokončil po válce. Za okupace učil tři roky na učňovských školách v Praze a v Plzni. Po válce působil jako profesor na gymnáziích v Podbořanech, v Bílině, v Duchcově.
V roce 1947 se přihlásil ke studiu na bohoslovecké fakultě Palackého univerzity v Olomouci, kde dokončil šest semestrů, než byla fakulta uzavřena. Vrátil se do Chválenic, kde byl oporou své staré mamince. Pracoval manuálně jako pomocný dělník na Plzeňsku (na stavbách bytů, v rudném průzkumu, na poštovní překládce). Dva roky strávil ve vězení pro aktivní účast na nedovolených podnicích Katolické akce. Nejprve byl odsouzen s celou skupinou Krajským soudem v Plzni roku 1954 na tři roky (mezi odsouzenými byl rovněž malíř František Šlégl, který pak během šedesátých let měl ve Kdyni zásadní podíl na vzniku a rozvoji objevné výtvarné techniky – aradekoru). Miroslav Němec si trest odbýval v táboře „Svatopluk“ u Horního Slavkova. Domů se ale vrátil v roce 1955. Pracovat mohl zase jen manuálně. Podruhé byl zatčen začátkem března 1961 a souzen v červenci u Krajského soudu v Plzni spolu se sestrou Olgou Roztočilovou z Rokycan a odsouzen za podvracení republiky ke 4 rokům vězení za účast v organizaci Společenství vedeném Vladimírem Neuwirthem z Opavy. Byl vězněn ve Valdicích a propuštěn na amnestii v květnu 1962. Byl plně rehabilitován až roku 1990.
Miroslav Němec s maminkou a rodiči přítele Fortunáta Tomana na konci 60. let
Do Plzně se dostal v 60. letech jako zaměstnanec Západočeského muzea a plzeňské pobočky Archeologického ústavu ČSAV. V letech 1968-1973 vyučoval na gymnáziích v Plasích a Rokycanech. Po r. 1973 byl ze školní služby propuštěn pro své náboženské přesvědčení. V roce 1974 znovu žádal o povolení studia bohosloví, ale neuspěl. Až do svého pensionování v roce 1977 byl zaměstnán jako vrátný v Dopravním závodě spojů. Zemřel 10.2.1999 na zápal plic v janovské plicní léčebně.
Již od mládí publikoval ve studentském časopise S35 a S 36. Časopis redigovaný dvacetiletým Josefem Koenigsmarkem (1916 - 1993) měl blízko k uměleckým názorům E. F. Buriana. Nepatřil mezi klasická studentská periodika množená pomocí hektografie, ale byl díky vzhledu a obsahu srovnáván i s časopisy „dospělých“. Miroslav Němec si jako básník zvolil pseudonym Láďa Pech. Roku 1936 vydal sbírku básní"Oddechy noci" a tím se přiřadil k dílu své generace - po bok Josefa Koenigsmarka a chválenického Jana Bareše (Fortunáta Tomana).
V roce 1936 vydal devatenáctiletý Miroslav Němec svou básnickou sbírku Oddechy noci, kterou věnoval svému o devět let staršímu příteli, básníkovi JUDr. Fortunátu Tomanovi. Sbírku doplnila svou ilustrací tehdy sedmnáctiletá studentka plzeňského klasického gymnázia Alena Helmhackerová (1919 - 2010), Miroslavova mladší spolužačka. Alena Helmhackerová byla později nadějnou grafičkou tvořící především pod jménem Alena Koenigsmarková. V roce 1941 se totiž provdala za výše zmíněného básníka a spisovatele Josefa Koenigsmarka. Bohužel, v roce 1969 darovala obraz, připomínající upálení Jana Palacha tehdejší švédské velvyslankyni a ta jej poslala do Švédska po soukromé osobě. Na hranicích byl obraz objeven a StB pak rychle zjistilo autora. Alena Koenigsmarková byla vyloučena ze Svazu výtvarných umělců a nesměla vystavovat. V roce 1990 byla, stejně jako Miroslav Němec, plně rehabilitována. K devadesátým narozeninám obdržela od primátora Plzně zvláštní ocenění, Městskou pečeť. Syn Aleny Koenigsmarkové Alex byl po otci spisovatelem a pro TV Nova napsal pětačtyřicet úvodních dílů seriálu Ordinace v růžové zahradě.
Kresba sedmnáctileté studentky Aleny Helmhackerové
Ve stejném roce, kdy vydal sbírku Oddechy noci, napsal Miroslav Němec alias Láďa Pech ke 100. výročí Karla Hynka Máchy báseň Šel kdosi Veliký.
Ve třicátých a čtyřicátých, šedesátých, sedmdesátých a devadesátých letech 20. století vedl Miroslav Němec, přezdívaný Uncas (podle náčelníka indiánského kmene Mohegánů) chválenické woodcrafterské (zálesácké) hnutí - ať už zálesácký kmen Delawarů (30., 40. a 90. léta) nebo chválenický klub lesní moudrosti (60. a 70. léta). Spolu s přítelem Fortunátem Tomanem založil a vedl Vlastivědné středisko pro Chválenice a okolí při okresním muzeu v Blovicích.
Podobně pozoruhodný je i osud Němcova staršího přítele JUDr. Fortunáta Tomana (1908 - 1993). Toman si za umělecký pseudonym zvolil jméno dědečka Jana Bareše a byl činný jako básník i jako autor pohádek. Příběh tohoto chválenického rodáka a celé jeho rodiny si můžete přečíst zde. Bohužel, v žádné literárně-historické příručce ani ve slovníku spisovatelů se jména Miroslava Němce a JUDr. Fortunáta Tomana neobjevují.
Pro vstup do fotogalerie v plné velikosti klikněte na následující obrázek, mezi náhledy fotografií můžete listovat přímo zde:
V roce 2004 publikoval Mgr. Jan Vladař medailonek Miroslava Němce v historicko-vlastivědném sborníku Muzea jižního Plzeňska v Blovicích nazvaném Jižní Plzeňsko. Jen malá poznámka k příspěvku Jana Vladaře: Miroslav Němec nebyl vězněn ve Valticích, ale ve Valdicích.
Zdroje:
Aktuality na Facebooku
Obec na Wikipedii
