Datum a čas

Dnes je pátek, 14. 12. 2018, 14:35:35

Kalendář

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Rozcestník na další stránky

Vyberte si, kam dále se chcete vydat:

škola

hospodo

region

muze

volný čas

státní

další odkazy

 


Aktuality na Facebooku

 

fb

 


Obec na Wikipedii

wiki


Hledáte novou práci?

nabídka


Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

LITURGICKÝ ROK VE CHVÁLENICKÉ FARNOSTI

 

 

Jiří Sankot

 

 

PÉČE FARÁŘE V. A. SCHÖTTNERA O ROZVOJ ZBOŽNOSTI

Pobožnosti během postní doby

Náboženské bratrstvo ustavičného klanění Nejsvětější Svátosti

Uctívání sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava

RYTMUS LITURGICKÉHO ROKU VE CHVÁLENICÍCH

O svátcích, procesích a posvícení

Přehled svátků ve chválenické farnosti

(Vánoce, postní doba, Velikonoce, jarní svátky, svatodušní svátky, letní svátky, podzimní svátky)

Slavnost Božího těla

SVATOJÁNSKÉ LIDOVÉ TRADICE

Svatojánské sloupky a sv. Jan Nepomucký

Svatojánská noc a sv. Jan Křtitel

 

 

 

svatí

Filiální kostel Všech Svatých v Nezvěsticích se zaniklým hřbitovem

 

 

Péče faráře Václava Antonína Schöttnera o rozvoj zbožnosti

Pobožnosti během postní doby

Na tomto místě si představíme někdejší tradice, které byly hluboce zakořeněny v životě naší farnosti a během posledních dvou staletí zcela vymizely. Tyto zaniklé zvyky byly úzce spojeny s církevní liturgií a zásluhou faráře Václava Antonína Schöttnera (1772–1779) byly dodržovány především v 70. letech 18. století – vždyť také vrcholilo období baroka!

Farář V. A. Schöttner se snažil rozšiřovat zbožnost farníků, udržovat jejich vztah k zavedeným tradicím a zavádět tradice a zvyky nové. Ve farním kostele sv. Martina ve Chválenicích například o nedělích postní doby (Tempore quadragesimali) před Velikonocemi zavedl odpolední pobožnost bez kázání, litanie s požehnáním. Každá neděle byla určena pro farníky z jiných vsí.  Po zmíněné pobožnosti se v kostele konala katecheze, každou neděli pro věřící z jiné vesnice  – jakási krátká odpolední výuka ve věci víry. Po této katechezi byla v chóru zazpívána skladba Miserere (Smiluj se) a následovaly modlitby a požehnání s ciboriem. Farář Schöttner byl majitelem partikulí sv. Kříže. Šlo o relikvie, údajné částečky pocházející z kříže, na kterém byl ukřižován Ježíš Kristus, opatřené potvrzením o jejich autenticitě.  Farář Schöttner si velice zakládal na tom, že partikula jsou jeho osobním majetkem a na konci každé pobožnosti o postních nedělích je dával farníkům k políbení.

 

Náboženské bratrstvo ustavičného klanění Nejsvětější Svátosti

Rok po nástupu faráře Václava Antonína Schöttnera do Chválenic bylo ve farnosti založeno náboženské bratrstvo,  Confraternitatis, které si kladlo za cíl ustavičné klanění Nejsvětější Svátosti. Toto bratrstvo mělo nad rámec běžného liturgického roku stanovena tři procesí, během kterých projevovali obzváštní úctu Nejsvětější Svátosti – 19. února, 21. února a 22. února. Bratrstvo mělo svou knihu vystavenu ve farním kostele sv. Martina ve Chválenicích. Jeho trvání však nebylo dlouhé. Císař Josef II. totiž v rámci svých reforem rušil nejen žebravé řády, ale také dosavadní náboženská a literátská bratrstva.

 

SVÁTEK DATUM PROCESÍ VÝZNAM
- 19. 2. do Chválenic klanění Nejsvětější Svátosti
- 21. 2. do Nezvěstic
- 22. 2 do Žákavy

 

Uctívání sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava

Farář Václav Antonín Schöttner uctíval vedle ostatků sv. Kříže také dva české světce – sv. Jana Nepomuckéhosv. Václava. V roce 1772 věnoval pro boční oltář farního kostela ve Chválenicích sochu sv. Jana Nepomuckého. Ve stejné době pozvedl význam sv. Václava, který měl svůj boční oltář ve filiálním kostele sv. Vavřince v Žákavě. Svátek sv. Václava povýšil na úroveň svátku patrona žákavského kostela sv. Vavřince a v neděli po sv. Václavu se dokonce začalo konat v Žákavě posvícení. Dodnes stojí nalevo od vchodu na hřbitov u kostela v Žákavě stará socha sv. Václava jako připomínka někdejšího Schöttnerova kultu.

 

vavřinec

Filiální kostel sv. Vavřince v Žákavě

 

 

Rytmus liturgického roku ve Chválenicích

O svátcích, procesích a posvícení

Již před příchodem faráře Václava Antonína Schöttnera do Chválenic byl kalendářní rok členěn církevními obřady, zvyky a procesími do pestré směsice svátků, která spolu s lidovými tradicemi dávala lidem připoutaným k půdě možnost odreagování a uvolnění. Hlavní církevní svátky byly tři – vánoční (Festum Natalibus), velikonoční (Festum Paschalibus) a svatodušní (Festum Pentecostalibus). Každý z těchto svátků měl svůj Boží hod. Tím byla neděle, hlavní a první svátek. Říkalo se mu také Feria I. Následovaly další dva sváteční dny – Feria II (pondělí) a Feria III (úterý). O prvním svátku probíhala mše se zpěvem ve farním kostele, o druhém svátku ve filiálním kostele Všech Svatých v Nezvěsticích a o třetím svátku proběhla menší mše ve filiálním kostele sv. Vavřince v Žákavě. Od prvního dne svátku také plynul oktáv, osm dní, kdy byla slavena jak neděle uvnitř oktávu, tak poslední den oktávu.

Důležitou roli v životě farníků sehrávala procesí, poutě. Budeme se věnovat pouze těm, která se týkala vnitřního života ve chválenické farnosti. Opomineme proto příležitostné poutě ke slavným kostelům v okolí – sv. Janu v Nepomuku, Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích, Nanebevzetí Panny Marie v Seči u Blovic nebo přímo na Svatou Horu u Příbrami.

V rámci chválenické farnosti totiž byla stanovena řada procesí, vetšinou se čtyřmi svatými zastaveními. Většina byla konána k poutní kapli sv. Vojtěcha na Planinách, jindy šli farníci buď k farnímu nebo některému z filiálních kostelů. Tato procesí se odbývala mimo zmíněné tři hlavní svátky – na svátek sv. Jména Páně, po sv. Vojtěchu a sv. Marku, o Křížové neděli (5. neděli) po Velikonocích, o Božím těle, na sv. Jana a Pavla a na svátek sv. Jména Panny Marie.

Hlavní poutě byly každoročně spojeny s posvícením. Posvícení bylo spojeno se svátkem patrona, kterému byl kostel zasvěcen. Tak ve Chválenicích dodnes probíhá posvícení první neděli po svátku sv. Martina v listopadu. V Nezvěsticích je dodnes posvícení v neděli po svátku Všech Svatých. V Žákavě, jak již víme, se ale posvícení koná po svátku někdejšího patrona bočního oltáře, sv. Václava, koncem září. Při posvícení se dodnes pečou koláče a (ve Chválenicích) svatomartinská husa, dříve se také konaly taneční zábavy s pondělní pěknou hodinkou.

 

plani

Poutní kaple sv. Vojtěcha

 

Přehled svátků ve chválenické farnosti

Pojďme si nyní přehledně představit jednotlivé svátky, které byly na konci 18. století součástí života farníků, ať již pocházeli z jakékoliv vsi farní osady:

 

Vánoce:

 

SVÁTEK DATUM PROCESÍ OBŘAD
Vigilia Nativitatis 24. 12. - 24:00 – půlnoční ve farním kostele
Boží hod vánoční (Feria I Nativitatis) 25. 12. - 6:00 nebo 7:00 – jitřní mše ve farním kostele
10:00 velká, zpívaná mše ve farním kostele
sv. Štěpán (Feria II Nativitatis) 26. 12. - ranní, hrubá mše ve farním kostele
velká mše se zpěvem v Nezvěsticích
sv. Jan (Feria III Nativitatis) 27. 12. - ranní, hrubá mše ve farním kostele
velká mše se zpěvem v Nezvěsticích, následovaná koledou
sv. Jména Ježíše první neděle v roce (pokud připadne na 1., 6. nebo 7. 1., pak 2. 1.) po zpívané mši kolem farního kostela, za odpustky velká, zpívaná mše ve farním kostele sv. Martina
po zpívané mši kolem filiálního kostela, za odpustky velká, zpívaná mše ve filiálním kostele Všech Svatých v Nezvěsticích
Pozn.: Během vánočních svátků bylo možné v jednotlivých vsích farní osady potkat učitele prosícího o tzv. novoroční koledu. (viz zde)

 

Postní doba:

 

SVÁTEK DATUM PROCESÍ OBŘAD
- Popeleční středa - začátek 40-denního půstu, znamení popelce, liturgický zákaz veselí a svateb
- 1.–6. postní neděle (pučálka, pražná, kýchavná, družebná, smrtná, květná) - ve farním kostele: odpolední pobožnost bez kázání, litanie s požehnáním, katecheze
Pozn.: V týdnu po 5. postní neděli (smrtné) obcházel učitel opět jednotlivé vsi farní osady, vybíral velikonoční zpovědní cedulky a koledoval o tzv. postní vejce. (viz zde)

 

Velikonoce:

 

SVÁTEK DATUM PROCESÍ OBŘAD
Květná neděle 6. neděle postní - ranní mše ve farním kostele spojená se svěcením ratoletí
Boží hod velikonoční (Feria I Pascatis) - - ranní mše s kázáním ve farním kostele
velká mše se zpěvem ve farním kostele
Velikonoční pondělí (Feria II Pascatis) pondělí po Božím hodu Velikonočním - ranní mše s kázáním ve farním kostele
velká mše se zpěvem ve filiálním kostele v Nezvěsticích
Velikonoční úterý (Feria III Pascatis) pondělí po Božím hodu Velikonočním - ranní mše s kázáním ve farním kostele
velká mše bez zpěvu ve filiálním kostele v Žákavě
Provodní neděle 1. neděle po Božím hodu velikonočním - končí liturgický zákaz veselí, mohou se opět odehrávat svatby
Křížová, prosebná neděle (Feria I Rogationis) 5. neděle po Božím hodu velikonočním procesí z farního kostela přes pole do nezvěstického filiálního kostela se 4 zastaveními  velká mše se zpěvem ve filiálním kostele v Nezvěsticích
Feria II Rogationis pondělí po Křížové neděli procesí ke kapli sv. Vojtěcha na Planiny, 4 svatá zastavení mše u sv. Vojtěcha
Feria III Rogationis úterý po Křížové neděli procesí do žákavského filiálního kostela se 4 zastaveními mše ve filiálním kostele sv. Vavřince v Žákavě

 

Jarní svátky:

 

SVÁTEK DATUM PROCESÍ

OBŘAD

sv. Vojtěch 23. 4. neděle po svátku - procesí ke kapli sv. Vojtěcha na Planinách, 4 svatá zastavení neděle po svátku – ranní mše ve farním kostele
neděle po svátku – velká na Planinách
sv. Marek 25. 4. procesí ke kapli sv. Vojtěcha na Planinách, 4 svatá zastavení mše svatá
sv. Jan Nepomucký 16. 5. možnost poutě k hlavnímu oltáři farního kostela, obdařenému odpustky  

 

Svatodušní svátky (letnice):

 

SVÁTEK DATUM PROCESÍ OBŘAD
Boží hod svatodušní (Feria I Pentecostalis) 50 dní po Božím hodu velikonočním - ranní mše s kázáním ve farním kostele
velká mše se zpěvem ve farním kostele

Pondělí svatodušní (Feria II Pentecostalis)

pondělí po Božím hodu svatodušním - ranní mše s kázáním ve farním kostele
velká mše se zpěvem ve filiálním kostele v Nezvěsticích
Úterý svatodušní (Feria III Pentecostalis) úterý po Božím hodu svatodušním  - ranní mše s kázáním ve farním kostele
malá mše bez zpěvu ve filiálním kostele v Žákavě
Boží tělo 11 dní od Božího hodu svatodušního před polednem procesí z farního kostela sv. Martina po Chválenicích velká mše se zpěvem ve farním kostele, s požehnáním věnečků (od 9:00)
- neděle uvnitř oktávu po Božím těle před polednem procesí z filiálního kostela Všech svatých po Nezvěsticích velká mše se zpěvem ve filiálním kostele Všech svatých, s požehnáním věnečků (od 9:00)
- oktáv po Božím těle před polednem procesí z filiálního kostela sv. Vavřince po Žákavě velká mše se zpěvem ve filiálním kostele sv. Vavřince, s požehnáním věnečků (od 9:00)
- třetí neděle po Božím hodu svatodušním - Selky přicházely na faru a přinášely faráři "letníky".

 

Letní svátky:

 

SVÁTEK DATUM PROCESÍ OBŘAD
sv. Jan a Pavel 26. 6. procesí ke sv. Vojtěchu mše svatá na Planinách
sv. Vavřinec 10. 8. - ve farním kostele se nekonají žádné pobožnosti, i kdyby svátek připadl na neděli, svátek se slaví jen v Žákavě
- neděle po sv. Vavřinci - velká mše se zpěvem ve filiálním kostele sv. Vavřince v Žákavě
sv. Jména Panny Marie 12. 9. po zpívané mši kolem farního kostela, za odpustky velká, zpívaná mše ve farním kostele sv. Martina
po zpívané mši kolem filiálního kostela, za odpustky velká, zpívaná mše ve filiálním kostele Všech Svatých v Nezvěsticích

 

Podzimní svátky:

 

SVÁTEK DATUM PROCESÍ OBŘAD
sv. Václav 28. 9. - ranní mše s kázáním ve farním kostele
velká mše se zpěvem ve filiálním kostele sv. Vavřince v Žákavě
- neděle po sv. Václavu - posvícení v Žákavě
Všech Svatých 1. 11. - ranní mše s kázáním ve farním kostele
od 10:00 velká mše se zpěvem ve filiálním kostele Všech Svatých v Nezvěsticích, nutná účast kaplana
- neděle po Všech Svatých - posvícení v Nezvěsticích, velká mše se zpěvem ve filiálním kostele Všech Svatých v Nezvěsticích
sv. Martin 11. 11. - velká mše věnovaná Martinu Hruškovi, jeho manželce a celé rodině, dobrodinci farnosti a zakladateli Hroškovy nadace
- neděle po sv. Martinu - posvícení ve Chválenicích, ranní mše z kazatelny za zachování chválenického dobytka

 

 

mše

Pozůstatkem někdejších procesí ke sv. Vojtěchu jsou poutní mše konající se zpravidla týden před tradiční poutí na Planinách.

 

Slavnost Božího těla

Ze svátků zmíněných v přehledu si zaslouží pozornost například slavnost Božího těla. Ten se slavil po uplynutí jedenácti dnů od Božího hodu svatodušního, což bylo období mezi 21. květnem a 24. červnem. Lidé, kteří šli na Boží tělo do kostela měli s sebou na posvěcení věnečky a věnce, zhotovené z různých lučních bylin. Hospodyně pak takový věnec dávala dobytku, a to především kravám při telení. Posvěcené věnečky chránily celé hospodářství před bleskem a krupobitím. Po mši se šlo v průvodu k jednotlivým oltářům. Oltáře byly čtyři, u každého z nich se četl začátek jednoho ze čtyř evangelií a u každého z nich se udělovalo požehnání. Větvičky břízy a lípy, které zdobily oltáře prý měly zázračnou moc. Pokud se takový proutek zasadil na pole, kde byl zasazen len, vyrost pak len do závratných výšek. Cestu, po které kráčel kněz, děvčata hojně posypávala květy a lístky. Před každým domem bývalo tento den pečlivě zameteno. U nás byl průvod spojován s prosbami za příznivé počasí pro nadcházející léto a před různými živelnými katastrofami. Na počátku 20. století bylo zvykem, že rodiny stavěly před svým stavením malé oltáře podle svého vkusu.

 

průvod

Procesí k Božímu tělu se ve Chválenicích konalo ještě v roce 1951.

hotelo

Před druhou světovou válkou – chválenická děvčata při Božím tělu

 

 

Svatojánské lidové tradice

Svatojánské sloupy a sv. Jan Nepomucký

V lidové tradici měly velký význam další dva jarní církevní svátky – sv. Jan Nepomucký (16. května) a sv. Jan Křtitel (24. června). Prvnímu z těchto dvou světců byla zasvěcena řada sloupků a křížků v krajině. Dřevěný sloupek s obrázkem tohoto světce stával například severně od Chouzov, v Průhonu, cestou do Babší. Dávno zanikl, ale dodnes se na toto místě říká U Jáníka. Dodnes existuje svatojánský sloup postavený v roce 1740 hrabětem Heřmanem Jakubem Černínem v lese při silnici ze Skalek do Nebílov.

 

sloupek

Svatojánský sloupek při silnici do Nebílov

 

Svatojánská noc a sv. Jan Křtitel

Zvláštní význam si v lidové tradici, a to v českých i německých vsích jižního Plzeňska, udržovaly tradice spojené s příchodem svátku sv. Jana Křtitele. Tzv. Svatojánská noc z 23. na 24. června bývala považována za magickou. Vždyť přicházela těsně po letním slunovratu a lidé se radovali z nejdelších dní v roce.

Lidé věřili, že bylinky trhané během této noci mají neobyčejnou moc. Také nezadaná děvčata trhávala devatero kvítí na věnce, kterými pak zdobila sebe i hranici z jedlového dřeva. Svatojánské ohně, zapalované na kopcích, totiž byly základem oslav. Po zapálení hranice se kolem tančilo, děvčata prohazovala věnečky skrze plameny a chlapci se je snažili chytat. Pokud věneček zadané dívky chytil její milý, považovalo se to za dobré znamení – dvojice si měla zachovat věrnost. Přes ohně se také skákalo. K nebi se vyhazovala zapálená košťata, aby se čarodějnice držely v uctivé vzdálenosti od vsi. Také se zapalovala loukoťová kola a pouštěla se jako symbol zapadajícího slunce ze strání dolů. Nezadané dívky své věnečky také v předvečer svátku sv. Jana Křtitele pouštěly po vodě a věřily, že jim najdou ženicha.

 

svatojan

Pouštění věnečku v předvečer sv. Jana Křtitele