Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Rozcestník na další stránky

Vyberte si, kam dále se chcete vydat:

škola

hospodo

region

muze

volný čas

státní

další odkazy

 


Hledáte novou práci?

nabídka


 

Aktuality na Facebooku 

 

  


Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

STŘEDOVĚKÁ TVRZ A VSI POD FARSKOU SKÁLOU

Jiří Sankot

 

Panské lesy Babče a Džbánek

Tvrz a ves Džbánek

Galerie archeologických nálezů ze Džbánku (1984)

O zaniklé vsi Zboží v Babších

Zapomenutá hlavní cesta v Babších

Archeologické nálezy z Babší (1966)

 

 

katastr

Umístění lesů a vsí ve Džbánku a v Babších - mapa Stabilního katastru (1. pol. 19. stol.)

 

Panské lesy Babče a Džbánek

Mapa panství šťáhlavsko-nebílovsko-chocenického od A. J. Knittla ze 2. poloviny 18. století objasňuje přesnou lokalizaci dvou místních názvů v blízkosti Chválenic - Babčí a Džbánku. Šlo o dva panské - tehdy černínské lesy, které dnes oba patří do katastru obce Nebílovský Borek. V 18. století byla, mimochodem, tato ves nazývána "Černínovský Borek".

 

mapa 2

Přibližné vyznačení panských lesů Džbánek a Babče na současné mapě

 

Pokud se pozorně zadíváte na reliéf krajiny, je jasné, co v dávné minulosti našim předkům terén obou lesů připomínal - Babče se skládaly ze tří pomyslných zaoblených hrbů, zatímco Džbánek byl jedním velkým ďolíkem.

Původní název lesa byl "V Babczych". Babča, babcia, babcza, бабчa je slovo používané v češtině, polštině i ukrajinštině pro starou babku. Na Ukrajině, v oblasti zvané Bukovina, je dokonce ves Babcze (Бабче). Zdejší místopisci odkazují na pojmenování po bohyni Babě, tetě pohanského slovanského boha Svantovíta, bohyni bouřkových mraků. Názvy podobné slovu "Baba" byly vůbec oblíbené u všech slovanských národů. Odkazovaly však i na oblé kopce připomínající shrbený babský hřbet - a to bude nejspíš náš případ. To, že se dnes pojmenování přesunulo o něco dále do polí, na tom nic nezmění.

Existuje ještě jedno vysvětlení, které podává Slownjk česko-německý Josefa Jungmanna z roku 1835. Slovník zmiňuje dvě podobně znějící staročeská slova - "babčeti" a "babčiti se". Obě slova znamenala "stávat se babkou, krabatit se". Tento termín se používal i pro jablka, která se při sesychání scvrkávala. Babkou se také nazývala plotna kamen, loutka nebo krov.

 

Tvrz a ves Džbánek

Pokud půjdete po Borecké silnici z Chválenic na Nebílovský Borek a překonáte nejvyšší bod stoupání, začne se silnice prudce svažovat směrem k Planinám. Po levé ruce budete mít někdejší les Babče a po pravé ruce les Džbánek. Po levé straně cesty si pak jistě všimnete pole a nové mýtiny, která odkryla pohled na křižovatku silnic Losiná – Nebílovy a Chválenice – Nebílovský Borek. Právě v těchto místech a v lesíku směrem na Nebílovy se nacházelo ve středověku významné osídlení – na jedné straně, na dnešním poli, ves s rybníkem a dále v lese tvrz s hospodářským dvorem. Měly stejný název – Džbánek, a to přes to, že se ve skutečnosti nacházely na okraji lesa Babče. Z pramenů se o vsi Džbánek dozvídáme pouze roku 1562, a to již jako o pusté vsi.

 

mapa 3

 

Ve 30. letech 20. století se historií místa zabýval chválenický řídící učitel Benedikt Brejcha ml. a poprvé také plánek svých nálezů v oblasti dvora zakreslil – do kroniky obce Nebílovský Borek, na jehož katastru se lokalita nachází. V 60. a 70. letech pokračovali ve výzkumech místa představitelé Vlastivědného střediska pro Chválenice a okolí při Okresním vlastivědném muzeu v Blovicích Miroslav Němec a JUDr. Fortunát Toman.  

 

mapa 4

 

Miroslav Němec (1917 – 1999) platil za uznávanou autoritu v otázce historie Chválenic a okolí. V 80. letech upozornil na lokalitu Džbánek a na dřívější výzkum řídícího učitele Benedikta Brejchy zaměstnance Archeologického oddělení Západočeského muzea v Plzni. Na jeho podnět byl v dubnu 1984 západočeským muzeem proveden v celé lokalitě nedestruktivní povrchový průzkum a sběr.

Lichoběžníkový areál hospodářského dvora a tvrze v tzv. Kvíderojc lesíku je dodnes velice dobře vyznačen zbytky ohradní zdi o délce 460 m. V oblasti dvora byla také lokalizována řada staveb, kamenná hradba, dva malé rybníky s hrázkami a haltýřem (jakousi středověkou chladničkou), terasy. Na místě staveb a rybníků je řada jam, pahorků a kamenných sutí. Nejlépe zachovaná část dvora byla objevena v jeho západní části, směrem od silnice na Nebílovy. Zde byly při kamenné hradbě objeveny zbytky padesát metrů dlouhého a 7 metrů širokého objektu skládajícího se ze tří částí – dvou postranních křídel o délce 20 m a prostřední patrové budovy, která se zdá být branou do areálu. Zbytky dalšího vjezdu byly objeveny při východní hradbě. Samotná kamenná hradba měla minimální šířku 60 cm a výšku 2 m. 

 

ma 5

 

V terénu dvora je nejlépe zachovalé oválné tvrziště s vodním příkopem a valem. Na základě průzkumu se zdá, že tvrz byla jednoduchá patrová srubová stavba na kamenné podezdívce. V místech tvrze se dnes nachází jednoduchý posed. Z vodního příkopu šla voda přepadem do malého rybníčku, který měl ve své severozápadní části hráz. Voda z hráze vytékala směrem k severní hradbě. Tato hradba je zcela zničena a celá severozápadní část dvora rozmočena. Na vině je destrukce hrází rybníků po zániku dvora a sousední vsi. Stejně zničena je i protilehlá, jižní hradba dvora, kterou rozvrátily stromy okolního lesa. Velká část hospodářského dvora je vyplněna volnou plochou. Dá se předpokládat, že zde stály lehké konstrukce dřevěných staveb, po kterých se nám do dnešních dní nezachovaly žádné památky. Celým areálem dvora procházela esovitě od východu k západu průjezdní cesta.

Nejpravděpodobnějším majitelem hospodářského dvora a tvrze byl cisterciácký klášter Nepomuk, který měl blízké vztahy s rodem Netunických z Nebílov. Nepomucký klášter byl zničen během husitských válek a během následujícího století zcela zanikl. V této době zanikly i dvůr a tvrz Džbánek. 

 

val

Zachovalé okrouhlé tvrziště s příkopem a valem v tzv. Kvíderojc lesíku - bývalý dvůr Džbánek

 

Největší rybník, ležící za severní hradbou areálu dvora, obklopovala ves Džbánek. Ves vznikla během 13. století a zanikla také během 15. století. Během povrchového sběru v březnu 1984 zde byly objeveny zbytky keramiky, přeslen a kosti ze 13. – 15. století.

 Na základě průzkumu z r. 1984 zpracovali v roce 1985 historikové J. Anderle, P. Rožmberský a V. Švábek studii s podrobnými nákresy, která byla publikována v roce 1985 v Ročence Klubu Augusta Sedláčka. Již v tomto roce bylo apelováno na nutnost podrobného archeologického výzkumu, který nebyl dosud proveden.

 

O zaniklé vsi Zboží v Babších

zboží 01

Lokalizace místa, kde se na potoce v Babších nacházel v minulosti rybník a snad i ves Zboží

 

Ves Zboží, označovaná r. 1562 spolu se Džbánkem jako pustá, se nacházela na opačné straně panského lesa v Babčích a zároveň coby kamenem dohodil od dnešního rozcestí se stejným názvem. V 60. letech 20. století bylo při pracích chválenického JZD v polích v Babších objeveno staré dřevěné koryto vydlabané z jediného kmene stromu. Při dalších pracích bylo zjištěno, že toto koryto odvádělo vodu z rybníka, který se v těchto místech nacházel. Bylo jasné, že objevené pozůstatky rybníka jsou horkou stopou při pátrání po zaniklé vsi.

 

koryto

Dřevěné koryto v Babších odkryté při polních pracích koncem 60. let 20. století

 

Existují dvě mapy potvrzující existenci zmíněného rybníka. Obě pocházejí ze 2. poloviny 18. století. Jde o již zmíněnou mapu panství šťáhlavsko-nebílovsko-chocenického od c. k. zeměměřiče Antona Johanna Knittla a o mapu tzv. prvního vojenského mapování. Knittlova mapa je dnes uložena ve Státním oblastním archivu v Praze a mapu 1. vojenského mapování je možné zhlednout online. Lokalizaci rybníku upřesňují  přiznání josefinského katastru z 2. poloviny 18. století.

Šlo o vrchnostenský rybník na nebílovské straně katastrální hranice a sousedily s ním pozemky chválenické. Na nebílovské půdě ležel panský rybník mezi dvěma panskými loukami, a proto se mu říkalo jednoduše "Panský rybník pod loukou". Druhá z luk se naopak nazývala "Panská louka pod rybníkem". Vrchnostenské louky sousedily na západě s rozlehlou panskou pastvinou, a ta zase pro změnu s obecní nebílovskou pastvinou, nad níž už se rozkládal dodnes existující nebílovský obecní les zvaný jednoduše "Obec" nebo dříve také "Dlouhej". Na chválenické straně sousedila s rybníkem louka patřící statku č. p. 12. Na místě rybníka, který mohl být původně ještě větší než je patrno z map z konce 18. století, je dnes zvlněná krajina rozevřenější a plošší než v okolí.

Na mapě stabilního katastru z 1. poloviny 19. století již po rybníku není ani památky. Pouze v místech bývalé hráze je zakreslena lávka, která zde je ostatně dodnes. 

Podle některých informací měl Heřman Jakub Černín v Babších oboru a jezdil sem na lov. Vzhledem k tomu, že šlo o největší panský les mezi šťáhlavským a nebílovským dvorem, nelze Heřmanovu zálibu v této lokalitě zcela vyloučit. Chválenická farní kronika však potvrzuje, že panská obora byla v 18. století zcela jinde - v Kozelském polesí u Šťáhlavic, kde byl na konci století Vojtěchem Černínem také postaven lovecký zámek.

 

babše 02

Pohled z míst rybníka k někdejší hrázi, která je mírně vyvýšena a označena skupinou stromů.

 

Zapomenutá hlavní cesta v Babších

Kolem jižního okraje panského rybníka v Babších jezdívaly v minulosti kočáry ze Šťáhlav do Nebílov.Vedla tudy totiž hlavní cesta spojující nebílovský dvůr s panským lesem v Babších, Chválenicemi (centrem farnosti) a šťáhlavským zámkem. Dnes je cesta téměř zapomenutá a místy se v krajině dokonce ztrácí. Nevede po ní ani turistická stezka. Přesto, především nad Nebílovy, je možné si všimnout zbytků kamenného zpevnění cesty. Kdo se po cestě vydá na vycházku do Nebílov, nebude litovat zajímavého výhledu na Prusiny a Český les. Tento výhled se naskytne nad Nebílovy, v lokalitě Na Příčníčkach. V těchto místech byl nedávno obnoven pomníček nesoucí název "U sv. Michala". Připomíná událost z 18. století, která se opět částečně vztahuje k nedalekým Babším:

Hrabě Heřman Jakub Černín z Chudenic si jednoho dne vyjel koňským spřežením ze šťáhlavského zámku přes Chválenice do panského lesa v Babších. Odsud pokračoval po cestě do nebílovského dvora. Minul nebílovský obecní les zvaný tehdy „Dlouhej“ a byl téměř nad Nebílovy, když v místě zvaném Na Přičníčkách přeskočila cestu před koňmi vysoká zvěř. Spřežení se splašilo a po nerovné cestě letělo přes Nebílovy dál k Předenicím. Oba kočí vypadli z kozlíku a koně neměl kdo zadržet. Hrabě v kočáře nepřestával prosit Boha o pomoc. Dojel až na zmíněné rozcestí do Prusin a do Předenic, kde tehdy u cesty stával dřevěný kříž. U kříže se koně náhle vzepjali a zůstali nehnutě stát. Na smrt vyděšený hrabě se chytil levou rukou kříže a jako výraz vděčnosti za své zázračné zachránění nechal po této příhodě vystavět u rozcestí barokní sloup Nejsvětější Trojice. Výjev události býval před více než sto lety vymalován v salle terreně nebílovského zámku....

 

michal

Pomník sv. Michala v nebílovské lokalitě Na Příčníčkách

 

Vzhledem k množství panských pozemků v Babších a nesporném významu této lokality se nabízí otázka, zda šlo v případě Zboží skutečně o ves, nebo zda se zde v dávné minulosti nacházel nějaký vrchnostenský dvůr.

 

mapa babše

Situační plánek s vyznačením panského lesa, vrchnostenských luk a pastvin, rybníka s hrází a cest do Nebílov, Borku, Chouzov a Chválenic

 

Archeologické nálezy vlastivědného střediska z Babší

Galerie archeologických nálezů ze Džbánku (sbírka Západočeského muzea v Praze):

Fotografie nálezů z poloviny 80. let najdete v přiložené galerii

Stránka

Situace na místě zaniklého rybníka v Babších

Situace na místě zaniklého rybníka v Babších

Zmínky o panském rybníku a okolních pozemcích v knize přiznání josefského katastru

Zmínky o panském rybníku a okolních pozemcích v knize přiznání josefského katastru

Letecká fotografie krajiny mezi Chválenicemi a Nebílovy s orientačním vyznačením bodů na někdejší cestě ze Šťáhlav přes Chválenice a Babše do Nebílov

Letecká fotografie krajiny mezi Chválenicemi a Nebílovy s orientačním vyznačením bodů na někdejší cestě ze Šťáhlav přes Chválenice a Babše do Nebílov

Pozůstatky staré cesty vedoucí přes Babše jsou zachovány na území Nebílov.

Pozůstatky staré cesty vedoucí přes Babše jsou zachovány na území Nebílov.

 

 

 

 

 

 

 

 


Stránka