Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Rozcestník na další stránky

Vyberte si, kam dále se chcete vydat:

škola

hospodo

region

muze

volný čas

státní

další odkazy

 


Hledáte novou práci?

nabídka


 

Aktuality na Facebooku 

 

  


Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

O CHVÁLENICKÉM MOROVÉM HŘBITOVĚ

Jiří Sankot

 

Kdo je pohřben ve Chválenicích U Křížku?

O dataci chválenického morového hřbitova

 

křížek

Křížek u dnešního chválenického hřiště, v pozadí kostel sv. Martina

 

Kdo je pohřben ve Chválenicích U Křížku?

Kvůli rušnému silničnímu tahu, který dnes prochází centrem obce a návsí, se veškerý kulturní, společenský a sportovní život ve Chválenicích odehrává mezi Velkým rybníkem a hřištěm U Křížku. Lokalita je pojmenována podle starého křížku stojícího v hájku lip, dubů a smrků jihozápadně od obce. Tento křížek je relativně nově opraven. Před několika desítkami let byl kříž ulomen. Kříž stojí uprostřed lehce zvlněného terénu, ve kterém by dnes již nikdo nehledal zbytky hrobů a cestiček. Podle legendy jde o pozůstatek morového hřbitova. Některé pověsti mluví o hřbitově vojáků. Nic z toho však staré farní kroniky ani matriky nepotvrzují.

Miroslav Němec, který se věnoval chválenické vlastivědě a archeologii v okolí, se domníval, že jde o dočasný hřbitov zřízený v době josefinských reforem. Císařský patent z 20. a 21. února 1784 totiž zakazoval pohřbívat kolem kostelů uvnitř obydlených oblastí. O novém hřbitovu na obecním pozemku však není zmínka v kronikách ani matrikách, navíc nebyl zakreslen ani do mapy stabilního katastru, připravované v letech 1826 - 1830. Pokud k jeho výstavbě došlo, nepřežil o mnoho vládu Josefa II. Impulzem k jeho novému využívání se ale mohla stát cholerová epidemie v roce 1832. Nakažlivá a nepříliš známá nemoc, připomínala svými příznaky úplavici a tyfus. Lidé však navíc umírali ve velkých křečích. Nemoci se tehdy říkalo asijská úplavice. Jediná ves, která byla v naší farnosti ušetřena, jsou Chouzovy. Ve Chválenicích zemřelo od ledna1832 do září 1833 na nemoci jako tyfus a křeče v několika vlnách celkem devět lidí. V Želčanech si křeče a tyfus vzaly během roku 1832 šest životů. V dnešním Nebílovském Borku zemřelo do ledna 1833 na podezřelá onemocnění osm lidí. Nejpozději dorazila cholera v naší farnosti do Nezbavětic, ale zato zde během jediného měsíce, září 1832, zahubila osm lidí. Poslední, devátá občanka zde zemřela na tyfus v listopadu 1832. Pro porovnání, v Plzni udeřila cholera během léta 1832 a vzala si životy několika set lidí. Nejvíce obětí bylo na tehdejším Saském předměstí, kde umíralo 15 - 18 lidí denně.

 

mapa

Lokalita "morového hřbitova" na Knittlově mapě panství ze II. poloviny 18. století

mapa 1

Lokalita "morového hřbitova" na mapě Stabilního katastru z I. poloviny 19. století

mapa 2

Lokalita "morového hřbitova" na mapě II. vojenského mapování z I. poloviny 19. století

 

O dataci „morového“ hřbitova

Zdá se, že na podstavci křížku byl v minulosti umístěn nápis a snad i datace. Nicméně dnes po nich není ani památky. O datu vzniku spekulují i chválenické obecní kroniky a zasazují jeho vznik až do 17. století.

Vznik kříže je možné stopovat pomocí podrobných map krajiny v okolí Chválenic. Na mapě šťáhlavského panství ze 60. let 18. století není vyznačen, stejně jako na mapě stabilního katastru z 1. poloviny 19. století. Teprve na mapách II. vojenského mapování, které vznikaly na základě měření pro stabilní katastr od konce 30. let do 50. let 19. století, je tento křížek zakreslen. Ve dvacátém století byl křížek ulomen a teprve na přelomu tisíciletí se na cholerový hřbitov vrátil.

 

matrika

Nezbavětická matrika zemřelých ze září 1832

hroby

Ftografie lokality U Křížku koncem 60. let - podle pamětníků zde tehdy byly stále viditelné hroby a cestičky . Křížek byl ulomen a opraven až na přelomu století.