Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Rozcestník na další stránky

Vyberte si, kam dále se chcete vydat:

škola

hospodo

region

muze

volný čas

státní

další odkazy

 


Hledáte novou práci?

nabídka


 

Aktuality na Facebooku 

 

  


Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

NEJSTARŠÍ NÁLEZ MOHYLOVÉHO POHŘEBIŠTĚ

Jiří Chlevišťan, Jiří Sankot

náramek 1

Vydáte-li se k nedalekému zámku Kozel a projdete se jeho okolím, dříve nebo později narazíte na naučnou stezku F. X. France. Muž tohoto jména býval na Kozlu zahradníkem hraběte Valdštejna. Od roku 1878 se ve volných chvílích věnoval na různých místech Blovicka amatérským archeologickým výzkumům. Na Blovicku se F. X. Francovi podařilo objevit a odkrýt především velké množství mohyl z doby bronzové. Své vykopávky ukládal na zámku Kozlu a teprve po vzniku republiky se tato sbírka netušené ceny dostala do Historické­ho muzea v Plzni, jehož byl tajemníkem.

Jedno z největších západočeských mohylových pohřebišť se nachází na vrchu Sváreč v Žákavé, v bývalé chválenické farnosti. F. X. Franc na tomto pohřebišti prováděl výzkum od 7. července do 17. října 1789. Bylo zde objeveno 92 mohyl z doby bronzové a starší doby železné. Mohyly obsahovaly jak ostatky spálených těl tak kosterní pozůstatky. Některé hroby patřily ženám a byly v nich objeveny šperky a nádoby - amfory či mísy. V jiných mohylách byli pohřbení muži a mohyly byly vybaveny zbraněmi. Mohyly byly seskupeny do shluků a dá se předpokládat, že šlo o rodinné pohřby. Celá polovina všech mohyl pocházela ze střední doby bronzové. Dnes je velká část pohřebiště poničena. Vede přes něj silnice z Nezvěstic do Spáleného Poříčí a na části území byly vybudovány zemědělské budovy společnosti Alimex. Přesto je i v současné době většina pravěkých mohyl zachována.

 

mapa

Lokalizace pohřebiště na turistické mapě a letecký snímek s vyznačením nejvýraznějších mohyl

lokalizace

Letecká fotografie z počátku 50. let 20. století - na louce vpravo od silnice jsou patrné četné krátery po menších a větších mohylách:

Naleziště

 

Málo známý je objev prvních nálezů, který o celých osm let předstihl oficiální počátek Francových výzkumů. Odehrál se již roku 1780 a malou roli v tomto objevu sehrála dokonce i chválenická fara. Šlo o nález předmětů ve skalní sluji.  Ve dvacátých letech dvacátého století o objevu promluvil pamětník, nezvěstický kronikář a zároveň mlynář Jan Tyl:

„V roce 1870, když se lámal kámen na stavbu mostu v Nezvěsticích, konal tuto práci na Vartě v Žákavské skále mezi jinými lamači také Vojtěch Němec z Volešné. Při rozebírání skály přišel v jedné sluji na ulo­žený poklad. Nález pokladu způsobil v celém okolí mnoho rozruchu a závisti. O pokladu se bájily různé pověsti a nálezce se považoval všeobecně za šťastného. Zpráva se rozhlásila, že nalezené předměty jsou zlaté a cena jejich odhadována do neuvěřitelné výše. Vojtěch Němec doufal, že poklad dobře prodá, ale skončilo to neblaze. Poklad obsahoval různé okrasné předměty: náramky, kruhy, kování, hrot, škvár jako pěst ve­liký z téhož kovu apod. Těchto věcí byla veliká ošatka.

Vedle uloženého pokladu byl kahánek a skořápky z vajec, patrně od poslední večeře vlastníka pokladu. Kahánek nasvědčoval tomu, že tato skrýš byla navště­vována jen v noci, aby se majitel ve dne neprozradil. Nalezené předměty měly na sobě nazelenalý povlak — patinu — který se třením odstranil a bylo viděti Žlutý kov, podobající se zlatu. Jeden kousek byl od­nesen do sedlecké továrny k vyzkoušení a druhý zkou­šel nezvěstický kovář ohněm a pilníkem. Při bedlivém prohlédnutí se zjistilo, že je to bronz. Kde se tam ty předměty vzaly?

Šťáhlavský doktor Hanzel při návštěvě nemocné sousedky ve Volešné zašel si prohlédnouti poklad a hned si vy­bral nejlepší náramek. Řekl, že ho hrabě Valdštejn, pro kterého náramek vybral, zaplatí. Ptal se, co zaň žádá, ale Němec řekl, že neumí takovou věc oceniti, aby mu hrabě dal, co sám uzná. Doktor mu slíbil 30 zl., ale že se Němec ostýchal upomínati, nedostal nic. Dru­hý den přijel na koni k Němcově chaloupce rytmistr od dragounů z Rokycan a žádal Němce, aby mu poklad prodal. Němec, dobrák, když viděl takového pána na koni, byl by mu dal celou chalupu, a proto mu poklad vydal. Rytmistr mu jako závdavek dal křížový tolar a slíbil mu ještě nějaké peníze. Důstojník se jmenoval Krafta a byl syn bohatého měšťana v Rokycanech.

S Němcem to snad myslel dobře, poněvadž mu poslal muzejní knížku z Prahy, ve které byly zapsány před­měty do musea uschované, ale již ne všechny. Knížka opravňovala Němce k volnému vstupu do pražského muzea v každý čas. Němec Vojtěch zemřel v roce 1884. Když jeho syn Martin přišel z vojny, došel si k rytmistrovi, bydlícímu již v Plzni, aby mu dal peníze, otci slíbené. Rytmistr se vymluvil, že je ještě z Prahy ne­obdržel. Později rytmistr zemřel a Němec nedostal nic. Knížku muzejní si vypůjčil farář z Chválenic. Němec Martin se po delším čase hlásil na faře o knížku, aby měl aspoň tuto památku, ale tam mu řekli, že ji ne­mohou najíti, a tak přišel i o tuto upomínku na poklad. A aby byla míra nepřízni osudu naplněna, ztratil se i křížový tolar, takže z celého pokladu starý ani mladý Němec nedostali nic.“

pohřebiště

Nákres lokality Žákavá - Sváreč vytvořený archeologem F. X. Francem

Část nezvěstického nálezu je dnes uložena v pravěkém oddělení Národního muzea v Praze. Konkrétně je v depozitářích našeho největšího a nejslavnějšího muzea možné dohledat: kus bronzové litiny, 2 menší masivní ná­ramky, 2 větší masivní náramky, 2 nárameníky, 1 zlomek břitvy, zlomek fibule, 1 zlomek srpu, bronzového dláta a dvou šídel. Tyto věci byly popsá­ny v díle Heinricha Richlyho „Die Bronzezeit in Böhmen“, Vídeň 1894, tab. 24.

 

Informace o archeologických výzkumech v oblasti vrchu Sváreč a zdejších mohylách, stejně jako kresba F. X. France byly převzaty z bakalářské práce Jiřího Chlevišťana "Mohylové pohřebiště Žákava - Sváreč", Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni, 2014. 

 

pohřebiště

Dnešní pohled po svahu pravěkého mohylového pohřebiště

alimex

Na velké části mohyl byl vystavěn areál zemědělské společnosti Alimex.

sádky

Část zvlněného terénu zabírají sádkové rybníky.

les

V části někdejšího pohřebiště byl před nedávnem vysazen nový les.

chatky

Nejnižší část pohřebiště u řeky Úslavy patří dnes chatařům.