Datum a čas

Dnes je středa, 16. 1. 2019, 5:17:35

Kalendář

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Rozcestník na další stránky

Vyberte si, kam dále se chcete vydat:

škola

hospodo

region

muze

volný čas

státní

další odkazy

 


Aktuality na Facebooku

 

fb

 


Obec na Wikipedii

wiki


Hledáte novou práci?

nabídka


Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

ZAJÍMAVOSTI V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ

 

Milí občané a návštěvníci Chválenic,

jak již brzy poznáte, je naše obec ideálním místem pro zřízení základny pro rodinné výlety do blízkého i vzdálenějšího okolí. Chválenicko je k tomu předurčeno nejen atraktivní polohou v blízkosti hradních zřícenin, Brd nebo města Plzně, ale také díky celé řadě přírodních a historických zajímavostí a architeltonických památek. V této kapitole najdete inspiraci pro své pěší výlety uvnitř naší obce a do jejího nejbližšího okolÍ. Následující mapa a obrazový průvodce vám přiblíží jednotlivé cíle navržené pro vaše procházky (pro přehled navržených cílů klikněte uvnitř mapy na "Zobrazit na mapy.cz"):

 

Stránka

Želčanský novogotická kaplička z roku 1900 byla původně postavena v sousedství obecní kovárny, na místě bývalé želčanské pastušky (49.6287289N, 13.4822911E).

Želčanský novogotická kaplička z roku 1900 byla původně postavena v sousedství obecní kovárny, na místě bývalé želčanské pastušky (49.6287289N, 13.4822911E).

Želčanská lipová alej Republiky byla vysazena v roce 1969 u cesty od želčanského rybníka ke kravínu. Na vysazení se podíleli čtyři želčanští školáci a kronikář obce. Lipky pocházejí z lokality Babše (49.6271442N, 13.4852792E).

Želčanská lipová alej Republiky byla vysazena v roce 1969 u cesty od želčanského rybníka ke kravínu. Na vysazení se podíleli čtyři želčanští školáci a kronikář obce. Lipky pocházejí z lokality Babše (49.6271442N, 13.4852792E).

Sloup sv. Jana Nepomuckého z roku 1740 u silnice ze Skalek (od Radyně) k rozcestí do Nebílovského Borku a na Planiny. Sloup se nachází v lese Džbánek (neplést s archeologickou lokalitou Džbánek!), na hranici katastrů čtyř obcí - Losiné, Chválenic, Nezbavětic a Nebílovského Borku. Do nedávné rekonstrukce poničeného sloupu investovala obec losiná, na jejímž území se sloup nachází. Restauraci sloupu provedl Milan Směšný. Sloup byl vztyčen na památku sňatku Heřmana Jakuba hraběte Černína z Chudenic a Ernestiny hraběnky ze Šternberka. Sloup je také ozdoben jejich aliančním znakem (49.6590294N, 13.4593261E).

Sloup sv. Jana Nepomuckého z roku 1740 u silnice ze Skalek (od Radyně) k rozcestí do Nebílovského Borku a na Planiny. Sloup se nachází v lese Džbánek (neplést s archeologickou lokalitou Džbánek!), na hranici katastrů čtyř obcí - Losiné, Chválenic, Nezbavětic a Nebílovského Borku. Do nedávné rekonstrukce poničeného sloupu investovala obec losiná, na jejímž území se sloup nachází. Restauraci sloupu provedl Milan Směšný. Sloup byl vztyčen na památku sňatku Heřmana Jakuba hraběte Černína z Chudenic a Ernestiny hraběnky ze Šternberka. Sloup je také ozdoben jejich aliančním znakem (49.6590294N, 13.4593261E).

Archeologická lokalita Džbánek pod Farskou skálou. V tzv. Kvíderojc lesíku na hranici katastrů obcí Chválenice a Nebílovský Borek se nacházejí pozůstatky středověké tvrze s příkopem a základy budov hospodářského dvora. V sousedství dvora se nacházela stejnojmenná středověká ves. Lokalita se nachází na území obce Nebílovský Borek, při lesní křižovatce silnic Skalky - Nebílovy a Chválenice - Nebílovský Borek. Na snímku je patrný zbytek tvrziště s kruhovým příkopem (49.6478675N, 13.4528136E).

Archeologická lokalita Džbánek pod Farskou skálou. V tzv. Kvíderojc lesíku na hranici katastrů obcí Chválenice a Nebílovský Borek se nacházejí pozůstatky středověké tvrze s příkopem a základy budov hospodářského dvora. V sousedství dvora se nacházela stejnojmenná středověká ves. Lokalita se nachází na území obce Nebílovský Borek, při lesní křižovatce silnic Skalky - Nebílovy a Chválenice - Nebílovský Borek. Na snímku je patrný zbytek tvrziště s kruhovým příkopem (49.6478675N, 13.4528136E).

Barokní poutní kaple sv. Vojtěcha na Planinách, kde dodnes probíhají první květnovou neděli poutě z okolí, včetně bývalé chválenické farnosti. V kameni u oltáře jsou podle legendy otištěna kolena biskupa Vojtěcha, který západními Čechami cestoval z Říma r. 992 a na mnoha místech se modlil. Pdobné legendy se vztahují i k dalším místem v regionu. kaple sv. Vojtěcha se nachází na území obce Nebílovský Borek (49.6501494N, 13.4440108E).

Barokní poutní kaple sv. Vojtěcha na Planinách, kde dodnes probíhají první květnovou neděli poutě z okolí, včetně bývalé chválenické farnosti. V kameni u oltáře jsou podle legendy otištěna kolena biskupa Vojtěcha, který západními Čechami cestoval z Říma r. 992 a na mnoha místech se modlil. Pdobné legendy se vztahují i k dalším místem v regionu. kaple sv. Vojtěcha se nachází na území obce Nebílovský Borek (49.6501494N, 13.4440108E).

V sousedství kaple sv. Vojtěcha na Planinách se nachází žulový lom. Historie tohoto lomu sahá oficiálně do roku 1784, ale již v letech 1747 - 1752 zde byl těžen kámen na stavbu chválenického kostela sv. Martina. Podobných lomů bylo v okolí velké množství (např. ve Chválenicích pod Farskou skálou, v Nezvěsticích a Žákavé, v Černicích u Plzně, nebo na Ostré hůrce u Starého Plzence). Lom na Planinách je, na rozdíl od ostatních zmíněných, stále funkční. Otevřen byl v roce 1784. Při silnici do Nebílovského Borku se nad lomem nachází nový pomník kameníkům instalovaný r. 2014 (49.6502814N, 13.4398050E).

V sousedství kaple sv. Vojtěcha na Planinách se nachází žulový lom. Historie tohoto lomu sahá oficiálně do roku 1784, ale již v letech 1747 - 1752 zde byl těžen kámen na stavbu chválenického kostela sv. Martina. Podobných lomů bylo v okolí velké množství (např. ve Chválenicích pod Farskou skálou, v Nezvěsticích a Žákavé, v Černicích u Plzně, nebo na Ostré hůrce u Starého Plzence). Lom na Planinách je, na rozdíl od ostatních zmíněných, stále funkční. Otevřen byl v roce 1784. Při silnici do Nebílovského Borku se nad lomem nachází nový pomník kameníkům instalovaný r. 2014 (49.6502814N, 13.4398050E).

Při silnici do Nebílovského Borku na Planinách, přímo proti pomníku kameníkům, se nachází pomník Gustava Habermanna. Šlo o významného sociálně-demokratického politika z období první republiky se silným poutem k Plzeňsku. V roce 1938 bylo rozhodnuto o výstavbě Habermannova pomníku také ve Chválenicích, při silnici do Plzně. Události následujících let však záměr zmařily (49.6504444N, 13.4400464E).

Při silnici do Nebílovského Borku na Planinách, přímo proti pomníku kameníkům, se nachází pomník Gustava Habermanna. Šlo o významného sociálně-demokratického politika z období první republiky se silným poutem k Plzeňsku. V roce 1938 bylo rozhodnuto o výstavbě Habermannova pomníku také ve Chválenicích, při silnici do Plzně. Události následujících let však záměr zmařily (49.6504444N, 13.4400464E).

Na místě dnešní lesní kaple v lokalitě zvané „v Lipí" stával v minulosti dřevěný kříž, později, ke konci 18. stol. zde stál dubový sloupek s obrazem sv. Barbory. Kaple byla vystavěna v roce 1859 nad pramenem „zázračné vody", který lidé z okolí odedávna navštěvovali, nákladem Anny Štolcpartové ze Střížovic, jako poděkování za uzdravení oční nemoci. V roce 1860 byla kaple slavnostně vysvěcena farářem Františkem Tillem z Prusin. V roce 1890 byla do kaple umístěna dřevěná soška sv. barbory. Věžička na střeše je z roku 1904. Do té doby býval zvonek zavěšen na dřevěném sloupku u kaple. Každý rok v neděli po Planinské pouti sem přicházel prosebný průvod z Prusin, v kapli sloužil kněz bohoslužbu a pak se celé procesí odebralo ke sv. Jakubu na Prusiny. Lidé sem přicházeli zejména o nedělích a svátcích, zvláště pak lidé postižení nějakou nemocní oční chorobou (49.6402967N, 13.4257072E).

Na místě dnešní lesní kaple v lokalitě zvané „v Lipí" stával v minulosti dřevěný kříž, později, ke konci 18. stol. zde stál dubový sloupek s obrazem sv. Barbory. Kaple byla vystavěna v roce 1859 nad pramenem „zázračné vody", který lidé z okolí odedávna navštěvovali, nákladem Anny Štolcpartové ze Střížovic, jako poděkování za uzdravení oční nemoci. V roce 1860 byla kaple slavnostně vysvěcena farářem Františkem Tillem z Prusin. V roce 1890 byla do kaple umístěna dřevěná soška sv. barbory. Věžička na střeše je z roku 1904. Do té doby býval zvonek zavěšen na dřevěném sloupku u kaple. Každý rok v neděli po Planinské pouti sem přicházel prosebný průvod z Prusin, v kapli sloužil kněz bohoslužbu a pak se celé procesí odebralo ke sv. Jakubu na Prusiny. Lidé sem přicházeli zejména o nedělích a svátcích, zvláště pak lidé postižení nějakou nemocní oční chorobou (49.6402967N, 13.4257072E).

Kaplička na návsi v Nezbavěticích, 1,5 km směrem na Šťáhlavy: V obci se 199 obyvateli a čilým společenským životem vyrůstal u prarodičů fotbalový brankář naší reprezentace Petr Čech (49.6550375N, 13.4775383E)

Kaplička na návsi v Nezbavěticích, 1,5 km směrem na Šťáhlavy: V obci se 199 obyvateli a čilým společenským životem vyrůstal u prarodičů fotbalový brankář naší reprezentace Petr Čech (49.6550375N, 13.4775383E)

Gotický hrad Vlčtejn, pův. zvaný Vildštejn, je prvně doložen jako rožmberský r. 1362. Nachází se poblíž hlavní silnice z Plzně do Českých Budějovic, 2 km od Želčan. Vznikl patrně na místě starší stavby zmiňované r. 1284. V letech 1421–1446 byl ovládán husity, r. 1451 vstoupil do historie sjednáním smlouvy o příměří mezi králem Jiřím a odbojnou šlechtou z Jednoty strakonické. Zpustl za třicetileté války po připojení k hradišťskému panství. Na výrazné buližníkové skále se zachovalo vysoké torzo věžovitého paláce. Ve skalách jsou horolezecké terény. V podhradní vsi se nachází empírový hospodářský dvůr (49.6133525N, 13.4975075E).

Gotický hrad Vlčtejn, pův. zvaný Vildštejn, je prvně doložen jako rožmberský r. 1362. Nachází se poblíž hlavní silnice z Plzně do Českých Budějovic, 2 km od Želčan. Vznikl patrně na místě starší stavby zmiňované r. 1284. V letech 1421–1446 byl ovládán husity, r. 1451 vstoupil do historie sjednáním smlouvy o příměří mezi králem Jiřím a odbojnou šlechtou z Jednoty strakonické. Zpustl za třicetileté války po připojení k hradišťskému panství. Na výrazné buližníkové skále se zachovalo vysoké torzo věžovitého paláce. Ve skalách jsou horolezecké terény. V podhradní vsi se nachází empírový hospodářský dvůr (49.6133525N, 13.4975075E).

Turisticky atraktivní obec Nebílovy je prvně zmíněna r. 1327. Zdejší kamenná tvrz byla udržována ještě r. 1624. Po r. 1705 byl za hraběte Adama Heinricha ze Steinau postaven uprostřed obce barokní zámek, dílo Jakuba Augustona. Stavbu tvoří dvě rovnoběžná křídla krytá mansardovými střechami a spojená arkádovou chodbou, vstupní trakt má ve středu masivní hranolovou věž. V zadním křídle kaple sv. Antonína. Současnou podobu zámek získal až za Černínů koncem 18. stol. Od 19. stol. chátral, po 2. světové válce byl určen k demolici, zachráněn rekonstrukcí po r. 1992, veřejnosti částečně zpřístupněn od r. 1998. V sousedství býv. hospodářský dvůr, z něj zachována renes. sýpka s bohatě zdobeným štítem a barokní brána. Barokní sousoší Nejsvětější Trojice; v obci se udržována dvousetletá sadařská tradice, započatá ve druhé polovině 18. století kameníky z Itálie, pracujícími v nedalekém lomu na Planinách (49.6299883N, 13.4307900E).

Turisticky atraktivní obec Nebílovy je prvně zmíněna r. 1327. Zdejší kamenná tvrz byla udržována ještě r. 1624. Po r. 1705 byl za hraběte Adama Heinricha ze Steinau postaven uprostřed obce barokní zámek, dílo Jakuba Augustona. Stavbu tvoří dvě rovnoběžná křídla krytá mansardovými střechami a spojená arkádovou chodbou, vstupní trakt má ve středu masivní hranolovou věž. V zadním křídle kaple sv. Antonína. Současnou podobu zámek získal až za Černínů koncem 18. stol. Od 19. stol. chátral, po 2. světové válce byl určen k demolici, zachráněn rekonstrukcí po r. 1992, veřejnosti částečně zpřístupněn od r. 1998. V sousedství býv. hospodářský dvůr, z něj zachována renes. sýpka s bohatě zdobeným štítem a barokní brána. Barokní sousoší Nejsvětější Trojice; v obci se udržována dvousetletá sadařská tradice, započatá ve druhé polovině 18. století kameníky z Itálie, pracujícími v nedalekém lomu na Planinách (49.6299883N, 13.4307900E).

Na výrazném návrší západně od Nebílov se nachází osada Prusíny - leží v místech starobylé zaniklé vsi z 12. stol. V dominantní poloze na hřbitově kostel sv. Jakuba Většího gotického původu z r. 1355, barokně přestavěn r. 1750. V kostele je pohřben mj. Adam Jindřich hrabě ze Steinau (+ 1712). Poblíž kostela se nachází barokní patrová fara z r. 1722 a stará farní škola. Od prusinského hřbitova je daleký rozhled (49.6249872N, 13.4189214E).

Na výrazném návrší západně od Nebílov se nachází osada Prusíny - leží v místech starobylé zaniklé vsi z 12. stol. V dominantní poloze na hřbitově kostel sv. Jakuba Většího gotického původu z r. 1355, barokně přestavěn r. 1750. V kostele je pohřben mj. Adam Jindřich hrabě ze Steinau (+ 1712). Poblíž kostela se nachází barokní patrová fara z r. 1722 a stará farní škola. Od prusinského hřbitova je daleký rozhled (49.6249872N, 13.4189214E).


Stránka