Datum a čas

Dnes je čtvrtek, 21. 3. 2019, 11:13:58

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Rozcestník na další stránky

Vyberte si, kam dále se chcete vydat:

škola

hospodo

region

muze

volný čas

státní

další odkazy

 


Aktuality na Facebooku

 

fb

 


Obec na Wikipedii

wiki


Hledáte novou práci?

nabídka


Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

VÝLETY DO VZDÁLENĚJŠÍHO OKOLÍ

mapa

 

Tato kapitola vám přibližuje další možné výlety z Chválenic, Želčan a Chouzov  v okruhu do 20 km (pro cestu autem) od naší obce. Na mapě jistě dohledáte i další zajímavé destinace, kterými své výlety doplníte (pro přehled navržených cílů klikněte uvnitř mapy na "Zobrazit na mapy.cz"):

 

Místa vzdálená do 15 km:

Místa vzdálená nad 15 km:

Stránka

BÝVALÁ HRANICE V RADOBYČICÍCH (13 km): Na hranicích katastrů obcí Radobyčice a Litice, která byla v letech 1938 - 1945 zároveň hranicí českých zemí a Německa, byla vysázena alej stromů. Protože se hranice táhne po horizontu, upoutá pozornost ve všech ročních obdobích. Je viditelná nejen z Litic a Radobyčic, ale například i z Černic (49°42'3.406"N, 13°22'59.719"E).

BÝVALÁ HRANICE V RADOBYČICÍCH (13 km): Na hranicích katastrů obcí Radobyčice a Litice, která byla v letech 1938 - 1945 zároveň hranicí českých zemí a Německa, byla vysázena alej stromů. Protože se hranice táhne po horizontu, upoutá pozornost ve všech ročních obdobích. Je viditelná nejen z Litic a Radobyčic, ale například i z Černic (49°42'3.406"N, 13°22'59.719"E).

MEŠNO - 13 KM (ve směru na Mirošov): Obec doložena r. 1352. Kostel Nejsvětější Trojice gotického původu z doby založení vsi vyhořel r. 1898, nynější novogotický postaven r. 1902. U hřbitovní zdi smírčí kříž z r. 1772 (49°39'20.59"N; 13°37'18.44"E).

MEŠNO - 13 KM (ve směru na Mirošov): Obec doložena r. 1352. Kostel Nejsvětější Trojice gotického původu z doby založení vsi vyhořel r. 1898, nynější novogotický postaven r. 1902. U hřbitovní zdi smírčí kříž z r. 1772 (49°39'20.59"N; 13°37'18.44"E).

TĚNOVICE - 13 KM (ve směru na Spálené Poříčí): Ves s kostel Nanebevzetí Panny Marie - kostel je gotickou jednolodní stavbou s polygonálním závěrem. Přes silnici proti němu je zachována barokní fara. Ves u Spáleného Poříčí vešla do povědomosti i nedávným zbudováním budhistického meditačního centra severně nad vsí. Od meditačního centra je výhled do údolí řeky Bradavky a na Brdy. (49°37'30.956"N, 13°38'2.619"E)

TĚNOVICE - 13 KM (ve směru na Spálené Poříčí): Ves s kostel Nanebevzetí Panny Marie - kostel je gotickou jednolodní stavbou s polygonálním závěrem. Přes silnici proti němu je zachována barokní fara. Ves u Spáleného Poříčí vešla do povědomosti i nedávným zbudováním budhistického meditačního centra severně nad vsí. Od meditačního centra je výhled do údolí řeky Bradavky a na Brdy. (49°37'30.956"N, 13°38'2.619"E)

TĚNOVICE - BUDDHISTICKÁ STÚPA nad obcí (49°37'54.874"N, 13°38'4.550"E)

TĚNOVICE - BUDDHISTICKÁ STÚPA nad obcí (49°37'54.874"N, 13°38'4.550"E)

DOLNÍ LUKAVICE, ZÁMEK - 13,7 KM: Barokní zámek v Dolní Lukavici postavený na místě staré tvrze Jakubem Augustonem v první polovině 18. století, dva roky na zámku pobýval hudební skladatel Joseph Haydn. (49°36'3.974"N, 13°20'44.797"E)

DOLNÍ LUKAVICE, ZÁMEK - 13,7 KM: Barokní zámek v Dolní Lukavici postavený na místě staré tvrze Jakubem Augustonem v první polovině 18. století, dva roky na zámku pobýval hudební skladatel Joseph Haydn. (49°36'3.974"N, 13°20'44.797"E)

DOLNÍ LUKAVICE, FARA - 13,7 KM: raně klasicisní fara s mansardovou střechou, znakem Schönbornů a barokní sochou Jana Nepomuckého z r. 1714 (49°36'8.379"N, 13°20'44.410"E)

DOLNÍ LUKAVICE, FARA - 13,7 KM: raně klasicisní fara s mansardovou střechou, znakem Schönbornů a barokní sochou Jana Nepomuckého z r. 1714 (49°36'8.379"N, 13°20'44.410"E)

DOLNÍ LUKAVICE, KOSTEL SV. PETRA A PAVLA - 13,7 KM: Barokní Boží muka z r. 1741 při barokním kostele sv. Petra a Pavla v Dolní Lukavici (49°36'7.416"N, 13°20'45.762"E)

DOLNÍ LUKAVICE, KOSTEL SV. PETRA A PAVLA - 13,7 KM: Barokní Boží muka z r. 1741 při barokním kostele sv. Petra a Pavla v Dolní Lukavici (49°36'7.416"N, 13°20'45.762"E)

VÍCOV - 14 KM (ve směru na Přeštice) Raně gotický kostelík nedaleko Přeštic je jedinečnou památkou na dobu, kde v těchto místech stávala farní ves patřící benediktinskému klášteru v Kladrubech. Během středověku ves zanikla.
Ve 13. století spravoval vícovský farář také kapli stojící při benediktinském proboštském dvoře v Přešticích. Na místě přeštické kaple postupně vyrostl gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a v roce 1775 byl i ten nahrazen monumentálním barokním kostelem, dominantou dnešních Přeštic. (49°34'51.144"N, 13°21'13.755"E)

VÍCOV - 14 KM (ve směru na Přeštice) Raně gotický kostelík nedaleko Přeštic je jedinečnou památkou na dobu, kde v těchto místech stávala farní ves patřící benediktinskému klášteru v Kladrubech. Během středověku ves zanikla.
Ve 13. století spravoval vícovský farář také kapli stojící při benediktinském proboštském dvoře v Přešticích. Na místě přeštické kaple postupně vyrostl gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a v roce 1775 byl i ten nahrazen monumentálním barokním kostelem, dominantou dnešních Přeštic. (49°34'51.144"N, 13°21'13.755"E)

PŘEŠTICE - 16 KM (ve směru an Klatovy): Ves na břehu Úhlavy založena před r. 1226, od r. 1239 majetek kladrubského kláštera, na město povýšena r. 1525. Dominantní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, dílo K. I. Dienzenhofera z let 1750–1775, čelní průčelí uzavírá dvojice 52 m vysokých věží, barokní báně osazeny až r. 1995, barokní děkanství z let 1744–1751. Na náměstí mariánský sloup z r. 1676, sochy sv. Kiliána a Jana Nepomuckého z 18. stol., pozdně barokní kašna a obnovený pomník T. G. Masaryka. Socha sv. Jana Nepomuckého na mostě přes Úhlavu z r. 1735, dílo Antonína Brauna. Dům historie Přešticka s muzejní expozicí z r. 2000. Na východním okraji židovský hřbitov z r. 1907. Rodiště hudebního skladatele Jakuba Jana Ryby (1765–1815), jeho pomník z r. 1935 v parčíku pod kostelem. Pamětní deska architekta a mecenáše umění Josefa Hlávky (1831–1908) na jeho rodném domku pod kostelem, na hřbitově jeho pseudogotická hrobka podle vlastního projektu. Od 19. stol. město proslulé chovem vepřů, uznané vyšlechtěné černostrakaté plemeno připomíná ojedinělé sousoší (49°34'30.55"N; 13°19'38.65"E).

PŘEŠTICE - 16 KM (ve směru an Klatovy): Ves na břehu Úhlavy založena před r. 1226, od r. 1239 majetek kladrubského kláštera, na město povýšena r. 1525. Dominantní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, dílo K. I. Dienzenhofera z let 1750–1775, čelní průčelí uzavírá dvojice 52 m vysokých věží, barokní báně osazeny až r. 1995, barokní děkanství z let 1744–1751. Na náměstí mariánský sloup z r. 1676, sochy sv. Kiliána a Jana Nepomuckého z 18. stol., pozdně barokní kašna a obnovený pomník T. G. Masaryka. Socha sv. Jana Nepomuckého na mostě přes Úhlavu z r. 1735, dílo Antonína Brauna. Dům historie Přešticka s muzejní expozicí z r. 2000. Na východním okraji židovský hřbitov z r. 1907. Rodiště hudebního skladatele Jakuba Jana Ryby (1765–1815), jeho pomník z r. 1935 v parčíku pod kostelem. Pamětní deska architekta a mecenáše umění Josefa Hlávky (1831–1908) na jeho rodném domku pod kostelem, na hřbitově jeho pseudogotická hrobka podle vlastního projektu. Od 19. stol. město proslulé chovem vepřů, uznané vyšlechtěné černostrakaté plemeno připomíná ojedinělé sousoší (49°34'30.55"N; 13°19'38.65"E).

MIROŠOV - 16,4 KM (ve směru na Rokycany): Obec na okraji brdských lesů připomínána r. 1366, na město povýšena r. 1960. V letech 1836–1904 centrum uhelné pánve. Za 2. světové války koncentrační tábor pro uprchlé totálně nasazené dělníky. Renesanční zámek z r. 1550 přestavěn r. 1723 Jakubem Augustonem na barokní s mansardovou střechou a dvoupatrovým rizalitem, po 2. světové válce interiéry zdevastovány, nyní po restituci obnoveno hlavní křídlo a zpřístupněno veřejnosti. Na náměstí barokní kostel sv. Josefa z r. 1693, při něm skupina barokních soch. Cenná secesní vila z r. 1905. Památné stromy, lípy a topol (49°41'16.55"N; 13°39'29.57"E).

MIROŠOV - 16,4 KM (ve směru na Rokycany): Obec na okraji brdských lesů připomínána r. 1366, na město povýšena r. 1960. V letech 1836–1904 centrum uhelné pánve. Za 2. světové války koncentrační tábor pro uprchlé totálně nasazené dělníky. Renesanční zámek z r. 1550 přestavěn r. 1723 Jakubem Augustonem na barokní s mansardovou střechou a dvoupatrovým rizalitem, po 2. světové válce interiéry zdevastovány, nyní po restituci obnoveno hlavní křídlo a zpřístupněno veřejnosti. Na náměstí barokní kostel sv. Josefa z r. 1693, při něm skupina barokních soch. Cenná secesní vila z r. 1905. Památné stromy, lípy a topol (49°41'16.55"N; 13°39'29.57"E).

DOBŘANY - 16,7 KM: Město na Radbuze doloženo prvně r. 1243. Na náměstí původně raně gotický kostel sv. Mikuláše barokně přestavěný v 17. a 18. stol., u něj 45 m vysoká barokní zvonice z r. 1700. V rohu barokní dvanáctiboká centrální stavba kostela sv. Víta s cenným vybavením, čtyřmi portály a lucernovitou věžičkou z let 1727–1733, dílo Jakuba Augustona. Na náměstí několik chráněných domů. Trojobloukový pozdně gotický most přes Radbuzu z r. 1585, významná technická památka, na něm socha sv. Jana Nepomuckého, nyní z r. 1998. V letech 1876–1883 vybudován na jižním okraji rozlehlý areál ústavu choromyslných s kostelem. Město těžce postiženo v dubnu 1943 jako mylný cíl náletu, zahynulo 200 osob, především chovanců ústavu (49°39'17.05"N; 13°17'52.29"E).

DOBŘANY - 16,7 KM: Město na Radbuze doloženo prvně r. 1243. Na náměstí původně raně gotický kostel sv. Mikuláše barokně přestavěný v 17. a 18. stol., u něj 45 m vysoká barokní zvonice z r. 1700. V rohu barokní dvanáctiboká centrální stavba kostela sv. Víta s cenným vybavením, čtyřmi portály a lucernovitou věžičkou z let 1727–1733, dílo Jakuba Augustona. Na náměstí několik chráněných domů. Trojobloukový pozdně gotický most přes Radbuzu z r. 1585, významná technická památka, na něm socha sv. Jana Nepomuckého, nyní z r. 1998. V letech 1876–1883 vybudován na jižním okraji rozlehlý areál ústavu choromyslných s kostelem. Město těžce postiženo v dubnu 1943 jako mylný cíl náletu, zahynulo 200 osob, především chovanců ústavu (49°39'17.05"N; 13°17'52.29"E).

MÍTOV - 17 KM (mezi Spáleným Poříčím a Novými Mitrovicemi) - malá ves z konce 17. století, bývalá osada horníků a hutníků. Těžila a zpracovávala se zde železná ruda. Od roku 1995 je Mítov vesnickou památkovou zónou díky zachované roubené architektuře. Samostatnou památkou je Moserův barokní mlýn při Jalovém potoce.(49°35'29.536"N, 13°40'1.042"E)

MÍTOV - 17 KM (mezi Spáleným Poříčím a Novými Mitrovicemi) - malá ves z konce 17. století, bývalá osada horníků a hutníků. Těžila a zpracovávala se zde železná ruda. Od roku 1995 je Mítov vesnickou památkovou zónou díky zachované roubené architektuře. Samostatnou památkou je Moserův barokní mlýn při Jalovém potoce.(49°35'29.536"N, 13°40'1.042"E)


Stránka