Datum a čas

Dnes je středa, 16. 1. 2019, 4:37:34

Kalendář

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Rozcestník na další stránky

Vyberte si, kam dále se chcete vydat:

škola

hospodo

region

muze

volný čas

státní

další odkazy

 


Aktuality na Facebooku

 

fb

 


Obec na Wikipedii

wiki


Hledáte novou práci?

nabídka


Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

VÝLETY DO VZDÁLENĚJŠÍHO OKOLÍ

mapa

 

Tato kapitola vám přibližuje další možné výlety z Chválenic, Želčan a Chouzov  v okruhu do 20 km (pro cestu autem) od naší obce. Na mapě jistě dohledáte i další zajímavé destinace, kterými své výlety doplníte (pro přehled navržených cílů klikněte uvnitř mapy na "Zobrazit na mapy.cz"):

 

Místa vzdálená do 15 km:

Místa vzdálená nad 15 km:

Stránka

ŠTĚNOVICE - POMNÍK ŽIDOVSKÉ KOMUNITĚ: V centru štěnovické židovské čtvrti byl v létě roku 2012 instalován pomník připomínající zdejší židovskou komunitu. Proti pomníku se nachází dům rodiny Schanzerových, ze kterého pocházeli předkové  pozdějšího ministra Mussoliniho italské fašistické vlády, Camila Schanzera (49°40'23.836"N, 13°24'12.504"E).

ŠTĚNOVICE - POMNÍK ŽIDOVSKÉ KOMUNITĚ: V centru štěnovické židovské čtvrti byl v létě roku 2012 instalován pomník připomínající zdejší židovskou komunitu. Proti pomníku se nachází dům rodiny Schanzerových, ze kterého pocházeli předkové pozdějšího ministra Mussoliniho italské fašistické vlády, Camila Schanzera (49°40'23.836"N, 13°24'12.504"E).

ŠTĚNOVICE - ŽIDOVSKÝ HŘBITOV: Na severním okraji Štěnovic se nachází židovský hřbitov z r. 1824. Na hřbitově se pohřbívalo do počátku 30. let 20. století. Posledním pohřbeným je Max Tanzer z Chválenic, který zemřel v roce 1931. Hřbitov je přístupný po domluvě s obecním úřadem nebo s kronikářkou obce PhDr. Alenou Vlčkovou (49°40'25.896"N, 13°24'24.537"E).

ŠTĚNOVICE - ŽIDOVSKÝ HŘBITOV: Na severním okraji Štěnovic se nachází židovský hřbitov z r. 1824. Na hřbitově se pohřbívalo do počátku 30. let 20. století. Posledním pohřbeným je Max Tanzer z Chválenic, který zemřel v roce 1931. Hřbitov je přístupný po domluvě s obecním úřadem nebo s kronikářkou obce PhDr. Alenou Vlčkovou (49°40'25.896"N, 13°24'24.537"E).

SEDLEC - 8,8 KM (mezi Šťáhlavy a Starým Plzencem): Původně osada na pravém břehu Úslavy od 16. stol. s hamry, nyní část města Starý Plzenec. Po r. 1820 založeny valdštejnské železárny a slévárny, předchůdce Škodových závodů. Boží muka z r. 1687. Hasičské muzeum z r. 1990. V okolí velká chatová oblast. Jihovýchodně na Sedlecké skále stopy valů a příkopu pravěkého hradiště (49°41'43.02"N; 13°29'39.94"E)

SEDLEC - 8,8 KM (mezi Šťáhlavy a Starým Plzencem): Původně osada na pravém břehu Úslavy od 16. stol. s hamry, nyní část města Starý Plzenec. Po r. 1820 založeny valdštejnské železárny a slévárny, předchůdce Škodových závodů. Boží muka z r. 1687. Hasičské muzeum z r. 1990. V okolí velká chatová oblast. Jihovýchodně na Sedlecké skále stopy valů a příkopu pravěkého hradiště (49°41'43.02"N; 13°29'39.94"E)

SPÁLENÉ POŘÍČÍ - 10,6 KM (ve směru na Rožmitál): Městečko připomínáno r. 1239, pův. zváno jen Poříčí, přívlastek Spálené získalo po vypálení v třicetileté válce r. 1620, městem od r. 1996. Na náměstí čtyřkřídlý renesanční zámek z r. 1617, později rozšířen o barokní křídlo a novogotickou věž, nyní církevní objekt se školou, kolem anglický park. Pův. gotický kostel sv. Mikuláše ze 14. stol. barokně přestavěn a doplněn o věž v letech 1690–1704, dnešní podoba z r. 1882. Před kostelem tři barokní sochy světců (49°36'48.5"N; 13°36'14.54"E).

SPÁLENÉ POŘÍČÍ - 10,6 KM (ve směru na Rožmitál): Městečko připomínáno r. 1239, pův. zváno jen Poříčí, přívlastek Spálené získalo po vypálení v třicetileté válce r. 1620, městem od r. 1996. Na náměstí čtyřkřídlý renesanční zámek z r. 1617, později rozšířen o barokní křídlo a novogotickou věž, nyní církevní objekt se školou, kolem anglický park. Pův. gotický kostel sv. Mikuláše ze 14. stol. barokně přestavěn a doplněn o věž v letech 1690–1704, dnešní podoba z r. 1882. Před kostelem tři barokní sochy světců (49°36'48.5"N; 13°36'14.54"E).

SPÁLENÉ POŘÍČÍ: Na barokní budově děkanství z r. 1780 pamětní desky připomínají založení prvního čtenářského spolku v Čechách, zdejší působení Jindřicha Šimona Baara v letech 1894–1895 a P. Františka Ferdu (1915–1991), proslulého léčitele, rodáka ze sousední osady Dražkovice (49°36'53.397"N, 13°36'19.217"E).

SPÁLENÉ POŘÍČÍ: Na barokní budově děkanství z r. 1780 pamětní desky připomínají založení prvního čtenářského spolku v Čechách, zdejší působení Jindřicha Šimona Baara v letech 1894–1895 a P. Františka Ferdu (1915–1991), proslulého léčitele, rodáka ze sousední osady Dražkovice (49°36'53.397"N, 13°36'19.217"E).

SPÁLENÉ POŘÍČÍ: Významné židovské osídlení připomíná několik domů s restaurací v bývalé židovské ulici a hřbitov. Židovská synagoga byla zbořena (49°36'47.207"N, 13°36'21.537"E).

SPÁLENÉ POŘÍČÍ: Významné židovské osídlení připomíná několik domů s restaurací v bývalé židovské ulici a hřbitov. Židovská synagoga byla zbořena (49°36'47.207"N, 13°36'21.537"E).

SPÁLENÉ POŘÍČÍ: Nově opravená budova špýcharu se stala sídlem spálenopoříčské galerie "Špejchar ve dvoře"(49°36'58.873"N, 13°36'24.867"E).

SPÁLENÉ POŘÍČÍ: Nově opravená budova špýcharu se stala sídlem spálenopoříčské galerie "Špejchar ve dvoře"(49°36'58.873"N, 13°36'24.867"E).

LOPATA - 10,8 KM (přístupná ze zastávky Kornatice - rybník): Hrad na místě pravěkého hradiště doložen prvně r. 1377 v majetku Heřmana z Litic. Jako sídlo lapků dobyt královským vojskem r. 1397 a r. 1401 za věrné služby králem předán Maršíkovi z Hrádku, jehož syn Habart se stal loupeživým rytířem a vyvolal proti sobě trestnou výpravu husitských hejtmanů z okolí. Hrad v říjnu 1432 obležen, vyhladovělá posádka ho 6. února 1433 v noci zapálila a pokusila se uprchnout, podařilo se to však jen Habartovi a několika jedincům, vyhořelý hrad již neobnoven.  Podrobný průzkum zříceniny provedl v 80. letech 19. stol. kozelský zahradník a amatérský archeolog František Xaver Franc. Dochovány jen nepatrné zbytky zdiva a cisterna tesaná ve skále. Ke zřícenině vede značená cesta od Šťáhlavic (49°39'51.77"N; 13°33'23.11"E). Poblíž Lopaty se nachází obec Kornatice. Obec prvně doložena r. 1368. Severně a východně přírodní park Kamínky, v něm dochováno kruhové tvrziště Javor s valem a příkopem a zbytky zaniklé vsi Mydlná (též Mydlný) se základy zemanské tvrze, obě tvrze zanikly po dobytí hradu Lopata r. 1433 (49°39'35.12"N; 13°35'31.01"E).

LOPATA - 10,8 KM (přístupná ze zastávky Kornatice - rybník): Hrad na místě pravěkého hradiště doložen prvně r. 1377 v majetku Heřmana z Litic. Jako sídlo lapků dobyt královským vojskem r. 1397 a r. 1401 za věrné služby králem předán Maršíkovi z Hrádku, jehož syn Habart se stal loupeživým rytířem a vyvolal proti sobě trestnou výpravu husitských hejtmanů z okolí. Hrad v říjnu 1432 obležen, vyhladovělá posádka ho 6. února 1433 v noci zapálila a pokusila se uprchnout, podařilo se to však jen Habartovi a několika jedincům, vyhořelý hrad již neobnoven. Podrobný průzkum zříceniny provedl v 80. letech 19. stol. kozelský zahradník a amatérský archeolog František Xaver Franc. Dochovány jen nepatrné zbytky zdiva a cisterna tesaná ve skále. Ke zřícenině vede značená cesta od Šťáhlavic (49°39'51.77"N; 13°33'23.11"E). Poblíž Lopaty se nachází obec Kornatice. Obec prvně doložena r. 1368. Severně a východně přírodní park Kamínky, v něm dochováno kruhové tvrziště Javor s valem a příkopem a zbytky zaniklé vsi Mydlná (též Mydlný) se základy zemanské tvrze, obě tvrze zanikly po dobytí hradu Lopata r. 1433 (49°39'35.12"N; 13°35'31.01"E).

KOTOUSOV - 11 KM (při rozcestí silnic do Blovic a do Hradiště): hraniční sloup Hradišťského a Chocenického panství z 18. století

KOTOUSOV - 11 KM (při rozcestí silnic do Blovic a do Hradiště): hraniční sloup Hradišťského a Chocenického panství z 18. století

PLZEŇ - 11 KM: Krajské město, v popředí je obec Losiná, nacházející se mezi Plzní a Chválenicemi.

Plzeň je historické a průmyslové město, od r. 2002 krajské město Plzeňského kraje, čtvrté největší město ČR. Založeno v kotlině na soutoku řek Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy v sousedství osady Malice r. 1295 jako správní centrum, které nahradilo nedalekou Starou Plzeň, dnešní Starý Plzenec. Promyšlený projekt dal městu pravidelný šachovnicový půdorys s centrálním náměstím, jádro bylo uzavřeno dvojitým hradebním pásem. Za husitských válek byla Plzeň oporou katolické strany, r. 1468 tu byla vytištěna první česká kniha, Trojánská kronika. Rozvoj nastal v 19. stol., v místech zbořených hradeb vyrostly sady a parky a současně vznikly nejvýznamnější průmyslové podniky: r. 1842 založen  měšťanský pivovar a o 17 let později Škodovy závody, ve své době největší zbrojovka a jedny z  největších strojíren v Rakousku-Uhersku. Během 2. světové války bylo město jako průmyslové a zbrojařské centrum jedenáctkrát bombardováno. Po osvobození vznikala nová sídliště a Plzeň se stala politickým, průmyslovým, kulturním i sportovním centrem západních Čech. Historické centrum města bylo r. 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací, r. 1991 založena Západočeská univerzita a r. 1993 biskupství. Dominantu tvoří gotický chrám sv. Bartoloměje z konce 13. stol. na náměstí, jeho věž je se 102 m výšky nejvyšší kostelní věží v ČR, vyhlídkový ochoz přístupný. Na náměstí se souborem renes. domů vyniká radnice z let 1554–1559 s fasádou zdobenou sgrafi ty, proti ní morový sloup z r. 1681. Gotická vodárenská věž z pův. hradební bašty. Masné krámy z r. 1392 slouží expozici Západočeské galerie. Cennou barokní stavbou je biskupství z r. 1710. Po r. 1995 rekonstruována synagoga z let 1890–1893 v maursko-románském slohu, druhá největší v Evropě. Pův. gotický  františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie z doby počátků města, nyní sídlo Diecézního muzea. V barokním dominikánském klášteře z let 1711–1714 nyní knihovna, přilehlý barokní kostel sv. Anny z téže doby slouží pravoslavné církvi. Částečně zpřístupněné městské gotické podzemí se zachovalými studnami. Hodnotné stavby představuje též novorenes. Hlavní nádraží z r. 1908 a budova divadla z let 1899–1902, nyní Divadlo J. K. Tyla. Zajímavě řešený komplex věznice na Borech z let 1874–1878. Pivovarské muzeum z r. 1959, první toho druhu na světě, krajské Západočeské muzeum, Národopisné muzeum v Chotěšovském domě, podnikové muzeum Škoda z r. 1974. V Lochotínském parku zoologická a botanická zahrada, její součástí je zábavní a vzdělávací Dinopark s replikami dinosaurů v životních velikostech, jediný svého druhu v ČR. V sousedství ZOO je přírodní Lochotínský amfiteátr, největší v ČR, a minerální Kopeckého pramen, přírodní památka od r. 1984. V místní části Doudlevce při soutoku Úhlavy a Radbuzy Památník obětem zla z r. 1995 s meditační zahradou, křížovou cestou a kaplí sv. Maxmiliána Kolbeho, dílo politického vězně Luboše Hrušky (1927–2007) a sochaře Romana Podrázského. Na západním okraji na Sylvánském vrchu 68 m vysoká telekomunikační věž z r. 2003, zároveň slouží jako rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výši 23 m. Viz též hesla Bolevec, Černice, Doubravka, Hradiště, Koterov, Křimice, Litice, Malesice, Radčice a Roudná.

Mezi plzeňské rodáky patří barokní sochaři Ignác Platzer (1717–1787) a Lazar Widman (1697–1756), dramatik Emil František Burian (1904–1959), malíř Jiří Trnka (1912–1969), hudební skladatel Vojtěch Hřímalý (1842–1908), herci Jindřich Plachta (1899–1951) a Miroslav Horníček (1918–2003), dále básník a divadelník Jiří Suchý (1931), herečka Jana Hlaváčová (1938), zpěvák Karel Gott (1939), cestovatel Miroslav Zikmund (1919) a řada dalších. Na zrušeném hřbitově u kostela sv. Mikuláše udržován hrob herce a dramatika Josefa Kajetána Tyla (1808–1856), autora textu české národní hymny (49°44'50.71"N; 13°22'43.57"E).

PLZEŇ - 11 KM: Krajské město, v popředí je obec Losiná, nacházející se mezi Plzní a Chválenicemi.

Plzeň je historické a průmyslové město, od r. 2002 krajské město Plzeňského kraje, čtvrté největší město ČR. Založeno v kotlině na soutoku řek Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy v sousedství osady Malice r. 1295 jako správní centrum, které nahradilo nedalekou Starou Plzeň, dnešní Starý Plzenec. Promyšlený projekt dal městu pravidelný šachovnicový půdorys s centrálním náměstím, jádro bylo uzavřeno dvojitým hradebním pásem. Za husitských válek byla Plzeň oporou katolické strany, r. 1468 tu byla vytištěna první česká kniha, Trojánská kronika. Rozvoj nastal v 19. stol., v místech zbořených hradeb vyrostly sady a parky a současně vznikly nejvýznamnější průmyslové podniky: r. 1842 založen měšťanský pivovar a o 17 let později Škodovy závody, ve své době největší zbrojovka a jedny z  největších strojíren v Rakousku-Uhersku. Během 2. světové války bylo město jako průmyslové a zbrojařské centrum jedenáctkrát bombardováno. Po osvobození vznikala nová sídliště a Plzeň se stala politickým, průmyslovým, kulturním i sportovním centrem západních Čech. Historické centrum města bylo r. 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací, r. 1991 založena Západočeská univerzita a r. 1993 biskupství. Dominantu tvoří gotický chrám sv. Bartoloměje z konce 13. stol. na náměstí, jeho věž je se 102 m výšky nejvyšší kostelní věží v ČR, vyhlídkový ochoz přístupný. Na náměstí se souborem renes. domů vyniká radnice z let 1554–1559 s fasádou zdobenou sgrafi ty, proti ní morový sloup z r. 1681. Gotická vodárenská věž z pův. hradební bašty. Masné krámy z r. 1392 slouží expozici Západočeské galerie. Cennou barokní stavbou je biskupství z r. 1710. Po r. 1995 rekonstruována synagoga z let 1890–1893 v maursko-románském slohu, druhá největší v Evropě. Pův. gotický františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie z doby počátků města, nyní sídlo Diecézního muzea. V barokním dominikánském klášteře z let 1711–1714 nyní knihovna, přilehlý barokní kostel sv. Anny z téže doby slouží pravoslavné církvi. Částečně zpřístupněné městské gotické podzemí se zachovalými studnami. Hodnotné stavby představuje též novorenes. Hlavní nádraží z r. 1908 a budova divadla z let 1899–1902, nyní Divadlo J. K. Tyla. Zajímavě řešený komplex věznice na Borech z let 1874–1878. Pivovarské muzeum z r. 1959, první toho druhu na světě, krajské Západočeské muzeum, Národopisné muzeum v Chotěšovském domě, podnikové muzeum Škoda z r. 1974. V Lochotínském parku zoologická a botanická zahrada, její součástí je zábavní a vzdělávací Dinopark s replikami dinosaurů v životních velikostech, jediný svého druhu v ČR. V sousedství ZOO je přírodní Lochotínský amfiteátr, největší v ČR, a minerální Kopeckého pramen, přírodní památka od r. 1984. V místní části Doudlevce při soutoku Úhlavy a Radbuzy Památník obětem zla z r. 1995 s meditační zahradou, křížovou cestou a kaplí sv. Maxmiliána Kolbeho, dílo politického vězně Luboše Hrušky (1927–2007) a sochaře Romana Podrázského. Na západním okraji na Sylvánském vrchu 68 m vysoká telekomunikační věž z r. 2003, zároveň slouží jako rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výši 23 m. Viz též hesla Bolevec, Černice, Doubravka, Hradiště, Koterov, Křimice, Litice, Malesice, Radčice a Roudná.

Mezi plzeňské rodáky patří barokní sochaři Ignác Platzer (1717–1787) a Lazar Widman (1697–1756), dramatik Emil František Burian (1904–1959), malíř Jiří Trnka (1912–1969), hudební skladatel Vojtěch Hřímalý (1842–1908), herci Jindřich Plachta (1899–1951) a Miroslav Horníček (1918–2003), dále básník a divadelník Jiří Suchý (1931), herečka Jana Hlaváčová (1938), zpěvák Karel Gott (1939), cestovatel Miroslav Zikmund (1919) a řada dalších. Na zrušeném hřbitově u kostela sv. Mikuláše udržován hrob herce a dramatika Josefa Kajetána Tyla (1808–1856), autora textu české národní hymny (49°44'50.71"N; 13°22'43.57"E).

PLZEŇ - jeden z mnoha dalších výhledů na Plzeň s Krkavcem a severním Plzeňskem, tentokrát od Netunic: okolí Chválenic nabízí bezpočet podobných výhledů, nejen na Plzeň, ale i na Brdy a dokonce i na Šumavu.

PLZEŇ - jeden z mnoha dalších výhledů na Plzeň s Krkavcem a severním Plzeňskem, tentokrát od Netunic: okolí Chválenic nabízí bezpočet podobných výhledů, nejen na Plzeň, ale i na Brdy a dokonce i na Šumavu.

CHOCENICE - 11,5 KM (ve směru na Nepomuk): bývalé centrum chocenického panství s dochovaným zámkem a panským dvorem. Ze dvora se zachovala pozdně barokní sýpka na západním okraji vsi, pivovar s barokními štíty a úřednický dům s roubeným patrem a mansardovou střechou. Úřednický dům prochází v současné době rekonstrukcí. Zámek, původně barokní a přestavěný v klasicisním stylu je nevyužitý a chátrá. Před obecním úřadem se nacházejí dvě barokní sochy - sv. Vojtěch a sv. Jan Nepomucký, stojící původně na mostě přes Chocenický potok. (49°32'53.377"N, 13°31'6.949"E)

CHOCENICE - 11,5 KM (ve směru na Nepomuk): bývalé centrum chocenického panství s dochovaným zámkem a panským dvorem. Ze dvora se zachovala pozdně barokní sýpka na západním okraji vsi, pivovar s barokními štíty a úřednický dům s roubeným patrem a mansardovou střechou. Úřednický dům prochází v současné době rekonstrukcí. Zámek, původně barokní a přestavěný v klasicisním stylu je nevyužitý a chátrá. Před obecním úřadem se nacházejí dvě barokní sochy - sv. Vojtěch a sv. Jan Nepomucký, stojící původně na mostě přes Chocenický potok. (49°32'53.377"N, 13°31'6.949"E)


Stránka