Navigace

Obsah

O VLÁDNÍM KOMISAŘI JINDŘICHU SMOLKOVI

Jiří Sankot

 

Nejstarší dějiny chválenického domu č. p. 25

Příběh chválenického vládního komisaře Jindřicha Smolka

 

dům

Dům č. p. 25 ve Chválenicích

 

Nejstarší dějiny chválenického domu č. p. 25

V 18. století byla celá usedlost č. p. 25 roubená a nacházela se zde škola, kam docházely děi z celé chválenické farnosti (další podrobnosti o škole a nejstarších majitelích čtěte zde). Na konci 18. století usedlost patřila učiteli Josefu Šmolíkovi, který ji prodal Janu Říhovi. Později dům zdědil Říhův zeť Vojtěch Šebek a dcera Lidmila. V rodině Šebkových se hospodářství udrželo do roku 1856, kdy jej zakoupil Jan Chmelík. Ve dvacátých a třicátých letech 19. století v domku žily i rodiny krejčího Václava Sedláka, zedníka Josefa Šimka a jeho tovaryše Martina Soboty či podruhů Jana Hraběte a Josefa Rance.

V roce 1860 koupil chalupu od Jana Chmelíka žid Izák Winternitz, od roku 1865 spolumajitel plzeňské firmy na střižní zboží Löwy & Winternitz. Po Winternitzově smrti v roce 1869 dům zdědila Žofie Rechtová. Ta se provdala za chválenického mýtného Karla Rechta z č. p. 42 a dům prodala roku 1877 Františku Smolkovi.

 

smolkovi 02

Společnost u Smolků (kronika obce)

 

Příběh chválenického vládního komisaře Jindřicha Smolka

V roce 1900 se rodičům Smolkovým narodil syn Jindřich, sportovec a člen chválenické sokolské jednoty. Ambiciózní Jindřich Smolek dosáhl v místní sokolské jednotě funkce zapisovatele. V polovině třicátých let se dostal do ostrého sporu s náčelníkem jednoty, řídícím učitelem Benediktem Brejchou. Za nesokolské jednání byl v roce 1935 ze Sokola vyloučen. Případu se blíže věnujeme zde.

 

smolek 1smolek 2

Jindřich Smolek za první republiky ve vojenské uniformě (pozůstalost Miroslava Němce)

 

V období první republiky pracoval Jindřich Smolek jako dílenský zaměstnanec ČSD a působil jako dlouholetý obecní zastupitel. Když bylo koncem roku 1939 kvůli dlouhodobým sporům rozpuštěno obecní zastupitelstvo, dočkal se Jindřich Smolek úředního jmenování do funkce vládního komisaře pro Chválenice. V této funkci řídil obec až do roku 1945. Měl pravomoci starosty a zároveň rozhodoval jménem rozpuštěného obecního zastupitelstva. Jeho osoba je dodnes přijímána ve Chválenicích rozporuplně. Stýkal se s představiteli nacistické moci. Řada místních lidí mu vděčila za intervenci u německých úřadů, jiní se jej báli a mnohé mu zazlívali. Do druhé skupiny patřil řídící učitel Benedikt Brejcha. Byl přesvědčen, že Jindřich Smolek způsobil v roce 1943 jeho zatčení Gestapem a věznění v nacistických koncentračních táborech.

 

smolkovi 01

Rodina vládního komisaře Jindřicha Smolka před nástěnnými malbami vytvořenými na zápraží jejich usedlosti v letech 1941–1942 akademickým malířem Jiřím jelínkem a jeho pomocníkem, malířem Husičkou (kronika obce)

 

Po osvobození stál Jindřich Smolek u zrodu místního národního výboru a stal se na krátkou dobu dokonce jeho předsedou. Poté však byl obviněn z kolaborace a rozsudkem č.j. 164/48-22 z 13. října 1948 byl odsouzen k pěti rokům těžkého žaláře, čtvrtletně zostřeného jednodenním postem a jedním tvrdým ložem. Usvědčen byl mj. ve věci zločinu proti majetku a ve věci zneužití politické perzekuce k vlastnímu obohacení. Nově byl navíc připomenut Smolkův mravnostní škraloup, kvůli kterému byl ve 30. letech vyloučen z tělocvičné jednoty Sokol.

 

smolek

Z trestního listu Jindřicha Smolka z r. 1948

 

Na přelomu čtyřicátých a padesátých let byl na základě zmíněného rozsudku rodině Smolkových nejprve celý dům č. p. 25 konfiskován a později navrácen se zdůvodněním, že polovina manželky byla zabavena neprávem. Následně odkoupil Smolkův syn od obce Chválenice také konfiskovanou polovinu svého otce a celý dům se tak vrátil do držení rodiny. Rodina dům prodala v roce 1992. 

 

smolek

Jindřich Smolek s manželkou před domem č. p. 25 v 60. letech 20. století